9°C
NÁŠ TIP
Panenská příroda, lidé v chaloupkách, kde nemají ani televizi, zato jsou pořád venku: v lesích České Kanady to snad ani jinak nejde. Zima je tu syrová, zato léto úchvatné. Najdeme ji na pomezí jižních Čech a jižní Moravy mezi Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem. „Jde o nejromantičtější koutek české země, kde se vlní terén do kopců a tmaví se lesními porosty. Díváte se tu na nesčetné hladiny hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce v nekonečných řadách,“ napsal před téměř sto lety o České Kanadě J. A. Trpák, který ji dal i toto exotické jméno. Inspirovaly ho voda, lesy i právě sychravější ráz, připomínající přírodu druhé největší země světa. Od roku 1994 je Česká Kanada vyhlášena přírodním parkem.
Matějovec
Typická příroda České Kanady. Rašelinový rybník u Matějovce je svěžest sama. Když tu spadne přes cestu strom, zůstane to tak.
Bizoní farma
„Bison ranch“ v osadě Rožnov nedaleko Landštejna a Matějovce v srdci Přírodního parku Česká Kanada je opravený starobylý statek s dokonalou kuchyní. Kromě dalších specialit tu připravují steaky z vlastního chovu. Jde se i ubytovat včetně příjemného wellness.
Ďáblova prdel
Pro Českou Kanadu jsou typické různorodé skalní útvary. Narazili jsme i na opravdové obry. Tento mezi osadami Terezín, Nový Svět a Valtínov nese jméno Ďáblova prdel. Nejsnadněji se k ní dostanete z lesoparku kolem Rozhledny „U Jakuba“. Moc se nám líbila i Grázlova sluj coby součást stezky slavného místního lupiče Johanna Georga Grasela.
Kaproun
Jednou z technických rarit je úzkokolejná železnice z roku 1897, po níž se dá svézt o letních víkendech z Jindřichova Hradce parní lokomotivou do nitra České Kanady s lesními nádražíčky. Tohle je Kaproun, kde byl vyloučen z přepravy – přímo prý vyhozen z vlaku - Jára Cimrman. Dodnes to připomíná ohniště, kde Cimrman nuceně strávil noc.
Slavonice
Morava? Čechy? Slavonice jsou dokonalé hraniční městečko. Nejen České Kanady. Zleva jižní Čechy, seshora Vysočina, zprava jižní Morava a zespoda Dolní Rakousy. Z centra města je to do Rakouska jeden a půl kilometru. Slavonice, to není jen toto náměstí, ale třeba i veřejně přístupné podzemí pod ním nebo soustava dochovaných pohraničních pevností z let 1936-1938.
Landštejn
Mohutnou zříceninu hradu Landštejn zná asi každý. Nás zaujal navíc kostelík sv. Jana Křtitele. V Pomezí, tedy v podhradí Landštejna, stojí dlouhá staletí – déle než hrad sám. Plně využíván byl až do husitských válek, kdy jeho loď zničil požár. Pak sloužila lidem východní část. Dnes se tu v létě konají tematické večery s hudbou či divadlem nazvané „Landštejnské legendy“.
Klášter
Klášter v obci Klášter. S tímto magickým chrámem u Nové Bystřice se pojí zajímavá pověst o Paulánech, kteří byli posláni sv. Františkem do Čech, aby nalezli místo, kde budou stát tři lípy a vyvěrat tři prameny – právě tam založí nový klášter. Nacházeli jak lípy, tak prameny, ale až tady, když se pod lípami probrali ze spánku, našli 24. června 1501 obojí. Dobrá voda z oněch tří pramenů od té doby přivodila mnohá zázračná uzdravení. Prameny se doposud nacházejí pod hlavním oltářem a jsou vedeny ve sklepení v kamenných skružích do studánky na východní straně kostela. K zajímavostem tohoto poutního místa patří jemná dřevořezba Strom života, zhotovená jedním z Paulánů. Ten ji ve vězení vyřezal obyčejným nožíkem.
