9°C
Invaze, říká mykolog
Houbaři a sběrači borůvek, kteří se v těchto dnech vydávají do lesa, jsou z útoků kloše jeleního pořádně otrávení. A neustále řeší, jak s nepříjemným parazitem bojovat. Mykolog Michal Mikšík přiznává, že právě teď je v lesích doslova invaze klošů. „Byl jsem v lese o víkendu a bylo jich tolik, že jsem je ze sebe nestihl sundávat," přiznává Mikšík. Záchranu našel díky česneku, který měl pro jistotu u sebe.
„Kloši reagují na oxid uhličitý, který vydechujete, a najdou si vás podle něj. Vezměte si stroužek česneku a pomalinku ho ukusujte a žvýkejte v puse, nebo prostě jen cucejte. Zkuste to vydržet tak dlouho, jak to jen jde. Tento fígl mi poradil kamarád a funguje skvěle," popisuje mykolog.
To, že na kloše v lese narazíme poměrně často, potvrzuje i docent Jan Votýpka z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „To, co nalétává na lidi, ale není úplně kloš jelení, kterého dobře znají myslivci. Je to trošičku jiný druh, který zvyšuje svoji početnost v posledních deseti letech. Nemá dokonce ani české jméno, ale pro zjednodušení se o něm jako o kloši jelením bavit můžeme,“ upřesňuje parazitolog s tím, že vědci přesně neví, proč se jeho populace zvětšuje. „Není nebezpečný, je to spíš psychická záležitost,“ vysvětlil pro Blesk.cz Votýpka.
Vadí nožičky s drápky
Podle Votýpky je kloš neškodný, byť nám jeho nálety nejsou příjemné. „Sedá na člověka, ale ten nepříjemný pocit, který z něho máme, nemusí být štípání nebo bodání, ale je to dáno tím, že má celkem nápadné velké a dlouhé drápky na nožičkách. Takže když nám leze někde pod oblečením nebo ve vlasech a vousech, tak je to velice nepříjemné,“ popisuje Votýpka.
Bodnout může, ale...
Návštěvníci lesa si často stěžují, že je kloš bodl. To je ale podle odborníka spíše výjimečná věc. „Také může bodnout, ale je to méně časté. Většina těch nepříjemných pocitů souvisí s mechanickým pohybem, kdy nás může drápat,“ vysvětluje parazitolog. Podle Votýpky kloš dokáže létat, když si ale najde svého hostitele, odhodí křídla a zbytek života stráví na hostiteli.
Speciální péče o potomky
Zajímavý je i reprodukční cyklus této mouchy. Samice produkuje vždy jednu larvu, která žije uvnitř jejího těla, kde se živí mléčnými výměšky. „Mají výjimečnou péči o potomky, samička klade už plně vyvinutou larvičku, ta se velmi brzy zakuklí a pak se z ní vylíhne dospělý jedinec. Což není obvyklé,“ upřesnil Votýpka.
Repelenty jsou neúčinné
Na kloše často narazíme v teplejších smíšených lesích a ochrana před nimi bohužel není téměř žádná. „Nic moc na ně neplatí, repelenty, které si běžně kupujeme, na ně nejsou cílené, takže moc nefungují. Stejně tak na něho neplatí obyčejné plácnutí, proti kterému je odolný. Je totiž velice tuhý a pevný,“ vysvětluje odborník s tím, že lepší je mouchu „požmoulat“ mezi prsty.
Někdo na obranu proti kloši radí oblečení, které kompletně zakryje kůži, nebo vyjít z lesa někam na mýtinu na světlo. „Vadí jim slunce, když odbočíte nějak, kam prosvítá, odváží se tam jen zlomek. Repelenty ani mazání nepomáhají,“ přiznává houbař Lukáš.
Michal Mikšík odpovídá na nejpalčivější otázku všech vášnivých houbařů: Kdy rostou? A kdy rostou nejvíc?
