Druhá vlna? Švédsko je v klidu: Nikdy nemělo karanténu a teď mu čísla padají

Jak upozorňuje server Newsweek, druhá vlna nákazy je ve Švédsku cizí pojem. Prostě ji země nezažívá. Naopak počty nakažených ve státě, proslaveném výrobcem nábytku IKEA, každý den klesají až na čestné výjimky, a to stabilně od konce června.

Počty nových případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel dokonce ve Švédsku během posledních 14 dnů klesly o 54 procent oproti předchozím 14 dnům. Vyplývá to z poslední zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO).

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Oproti tomu v ostatních částech Evropy je situace naprosto odlišná. Počty nových případů raketově vystartovaly a i Česko muselo ve stejném období řešit rekordní přírůstky, kvůli kterým byla znovu zavedena některá opatření. Podobně je na tom Španělsko, Polsko, Německo, Francie nebo Velká Británie. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel některé evropské země zažily i 200procentní nárůst.  

Ve Švédsku rovněž klesá počet úmrtí, a to zhruba od 15. dubna, kdy zažilo dosavadní maximum 115 obětí. Poslední týden byl průměrný počet obětí dvě denně. Nutno ovšem dodat, že země je na vrcholu světové statistky v počtu úmrtí na 100 tisíc obyvatel, aktuálně se nachází i před Brazílií a USA, nejpostiženějšími zeměmi na světě.

Epidemiolog: Nikdo nekouká na rizika karantén

Vysoký počet úmrtí ve Švédsku souvisí s jeho kontroverzní strategií ze začátku pandemie, a to sice nezavádět téměř žádná karanténní opatření. Nákaza se nechala do jisté míry „plynout“. A pokud někdo byl chráněn, tak pouze ohrožené skupiny obyvatel. Výsledkem měla být kolektivní imunita, která je vedle očkování jediným dlouhodobým způsobem, jak nad nákazou vyhrát.

Švédsko tuto cestu zvolilo jako jedna z mála zemí na světě. Ano, mělo to daň z podobně velkého množství obětí. Ale ekonomika nebyla zdaleka tak zasažena, jako jinde v Evropě, a nyní to vypadá, že obyvatelé skutečně do určité míry kolektivní imunitu mají, protože druhá vlna se jim úspěšně vyhýbá.

Bezpečnostní opatření vzalo Švédsko velmi liberálně. | Reuters

Rozhodnutí hodnotí zpětně velmi kladně i zástupci ministerstva zdravotnictví. Například vrchní švédský epidemiolog Anders Tegnell uvedl v rozhovoru pro server UnHerd, že strategie se podařila. A popsal, jaká opatření země během pandemie zavedla.

„Docela dost jsme omezili pohyb osob ve společnosti. Porovnávali jsme, kolik se omezilo cestování ve skandinávských zemích, a pokles ve Švédsku byl stejný jako v sousedících státech. Můžeme říct, že dobrovolná opatření, která jsme zavedli ve Švédsku, byla stejně efektivní jako striktní karantény jinde,“ popisoval Tegnell. Narážel tak na fakt, že nařizovat se Švédům nic mimořádného nemuselo, protože se chovali zodpovědně automaticky.

„Udělali jsme chybu.“ Bývalá hlavní epidemioložka zkritizovala přístup Švédska k pandemii

„Vidíme, jak nám teď případy klesají, dlouhodobě máme zdravotnický systém, který funguje, vždy máme volná lůžka, nikdy přeplněné nemocnice,“ chlubil se dále epidemiolog. Přiznal ale, že s úmrtími to tak růžové nebylo. „Samozřejmě selháním této strategie je vysoký počet smrtí… To je spojeno s pečovatelskými domy ve Švédsku. Teď když se situace zlepšila, tak už tolik nákazy nemají,“ odhalil Tegnell.  

Na otázku, zda by kompletní karanténa tento aspekt změnila, odpověděl epidemiolog, že je to možné, ale neví: „Musíme se také podívat na negativní aspekty karantén, to dosud nikdo příliš nedělal.“

Ve Švédsku se zatím nakazilo 80 422 osob, v celé Evropské unii to jsou téměř dva miliony obyvatel. Severský stát byl minulý měsíc druhou nejpostiženější zemí v přepočtu na počet obyvatel. Proti jeho strategii kolektivní imunizace se v minulosti vyslovila řada tamních odborníků.