8°C
„Umírání má být svobodné.“ Pirát podpořil boj za eutanazii a zmínil speciální komisi
Má to bý zákon, který umožní ukončit nekončící utrpení. Zatímco předkladatelku Věru Procházkovou (ANO) dotlačila k přípravě zákona o eutanazii osobní lékařská zkušenost a strach z bolestivé smrti, poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) v něm vidí svobodnou volbu umírajícího člověka. V rozhovoru pro Blesk Zprávy objasnil, jak by mohla vypadat žádost, co říká na negativní reakce ze strany vlády, ale i prezidenta Miloše Zemana, a jak zapracovali na velkém problému, který ze zákona vyplývá -možné zneužitelnosti. Pokud by se zákon stihl prodiskutovat v tomto volebním období Sněmovny, které příští rok končí, a hlava státu by jej stvrdila podpisem, první zájemci o smrt by se mohli hlásit v roce 2023.
Zákon o eutanazii jste předkládal spolu s poslankyní Věrou Procházkovou (ANO). Ta nám v emotivním rozhovoru prozradila, že jí k sepsání táhne osobní zkušenost z lékařské praxe, ale i její smutná rodinná anamnéza. Co je impulsem pro vás?
Věřím, že je to správná věc. Chci za to bojovat. Svoboda člověka je pro mě jednou z nejvyšších hodnot. Svoboda není jen o tom svobodně žít, ale i svobodně zemřít a respektovat přání umírajícího.
Svoboda a přání umírajícího, nevyléčitelně nemocného pacienta, je pro mě opravdu prioritou. Neměli bychom je nechat trpět. A tím nemyslím jen fyzickou bolest, kterou mnohdy už ani nelze utlumit léky, ale i bolest psychickou. Tu nelze jen tak odstranit. To, že z vás trčí hadičky, dusíte se a žijete od záchvatu k záchvatu, je individuální utrpení, které již někteří nemají sílu snést.
Jsou ale tací, kteří to takto nemají. Kupříkladu Šárka Jelínková z KDU-ČSL uvedla, že to lidsky nechápe. Proti se vyslovila i Česká biskupská konference.
Ano, co se týče církve a náboženství, tak si nemyslím, že se shodneme. Je to jejich víra a já ji respektuji. Eutanazii jim nevnucuji, nenabízím a nechci, aby se podíleli na jejím vykonávání. Očekávám, že oni budu respektovat moji víru, že je to pro mne správná věc, a nebudou mi mluvit do života a především do závěru mého života s nevyléčitelnou nemocí v konečném stádiu.
Přesto musíte očekávat protesty.
Ty budou určitě. Už teď mi píšou lidé a různé hospice. Častokrát napojené na křesťanské instituce. Je ale důležité říct, že s eutanazií přicházíme i se zákonem o paliativní péči. V zákoně je jasně definované, právo na paliativní péči, a tedy stát musí zajistit její dostupnost. Asistovaná smrt je jen další možností pro ty, kteří se nechtějí vydat cestou paliativní péče.
Proti je Babiš, Zeman i vláda
Zákon o eutanazii se dostal na jednání vlády a proti se vyslovily i resorty zdravotnictví, vnitra a sociálních věcí. Neutrální postoj pak má ministerstvo spravedlnosti. Očekával jste podobnou reakci? Jak na to zareagujete?
Rozhodně jsme nečekali pozitivní stanovisko, protože kdyby takové bylo, tak by s tím vláda přišla sama. V tom vyjádření argumentují tím, že neproběhla diskuze, což když se ohlídnete zpátky, tak ten zákon je tu řadu let a čas pro diskuzi byl.
Argumentují, že by to chtěli sami předložit, ale léta se opět nic neděje. Nelze se tak divit, že vznikla poslanecká iniciativa, která se to snaží prosadit, protože vláda v tomto směru nic nekoná. A mám pocit, že ani konat chtít nebude.
Je to problém jenom této vlády? Přeci jenom první návrh o eutanazii s názvem „Zákon o důstojné smrti“ tu byl už v roce 2016 a ještě léta předtím.
Pokud se bavíme v kontextu jiných států, tak často je to iniciativa zákonodárců a nikoliv vlád. Naším vzorem byl lucemburský zákon a ten také předkládali shodou náhod dva poslanci - jeden opoziční a jeden koaliční. Stejně jako my. A stejně jako my ho předpokládali jako zákon o eutanazii a o paliativní péči. My to také dáváme dohromady.
Vnímáte jako překážku, že proti je i prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO)?
Jedna z věcí je, že se tímto zákonem vyvolala diskuze. Je to popud k tomu, aby se o tom konečně začalo mluvit. Teď je šance přesvědčit vysoké politiky, aby dali svůj hlas. Nemusí to vyjít napoprvé, ale dokud budu ve Sněmovně, tak budu bojovat za tento zákon.
Podobně mluvila i poslankyně Procházková...
Ano, v tomto jsme zajedno, ačkoliv jsme koaliční a opoziční poslanci. Každopádně v zákoně je, že by začal platit až od roku 2023. Je tak čas i další podzákonné normy.
Podle dosavadních vyjádření se ale hranice koalice a opozice v tomto tématu spíše boří.
Ano, boří. Zde není jednotné stanovisko, je to hlasování jednotlivců. Jedny z největších hlasů proti jsou právě z opozice, třeba z křesťansky založených stran. Je to ale jinak půl na půl. Vládne opatrnost a trochu i strach z toho říct svůj názor. Navíc je tu velká lobby církve a České lékařské komory, která i přemluvila několik lékařů k opačnému názoru, což mi přijde jako velmi nepříjemný nátlak. Zastánci většinou bývají ti, kteří něco podobného zažili a viděli to v rodině.
„Všechno jde zneužít, proto tam máme pojistky“
Výtky se pak týkají údajně nedomyšlené žádosti. Souhlasíte s tímto protiargumentem?
Žádost jsme domysleli, dokonce jsme tam jako pojistku daly dvě žádosti. Nejdříve předběžná a pak kvalifikovaná. Dbal jsem na to, aby byla ochráněna práva pacientů a abychom zároveň vytvořili zákon, ve kterém je proces uskutečnitelný a časově dosažitelný.
Zákon obsahuje několik pojistek a časem jich možná bude i více. Ale znovu, čím více překážek bude, tím delší bude samotný proces. Musí to být úměrné, aby pak pacient nemusel měsíce čekat na rozhodnutí - především pak, pokud denně trpí.
Co problém s možným zneužitím zákona?
Nic nejde napsat tak, aby to bylo nezneužitelné. Všechno lze obejít a zneužít, ale my jsme postupovali dle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Proti nezneužitelnosti je třeba to, že souhlasit musí ošetřující lékař a ten musí mít souhlas od konzultujícího lékaře. V případě že tento konzultující lékař nesouhlasí, tak si může ošetřující lékař vyžádat ještě jedno stanovisko. Pokud ale ani druhý konzultující lékař nesouhlasí, tak je konečná a celý proces se zastavuje.
Odpůrci ale zmiňují tlačení ke smrti? Řeči rodiny ve stylu „Ty už nám tady jenom překážíš“.
To je jedna z obav. Nicméně i z toho důvodu jsem trval na tom, že nikdo nesmí být nucen k tomu, aby asistovanou smrt podstoupil. Pokud by se tedy na něco takového přišlo, je to trestný čin. Musí to být informované a svobodné rozhodnutí pacienta. Ten pacient musí trpět, musí vědět o vyhlídkách do budoucnosti. Lékař opravdu musí potvrdit, že je to člověk s nevyléčitelnou nemocí. Pokud by měl odhadovanou delší dobu života, tak si musí vyžádat i stanovisko psychologa, zdali třeba to rozhodnutí není vyvolané jen chvilkovou náladou.
Velká vlna protestů přišla i z řad lékařů, kteří nechtějí být za katy. Co těmto lidem, kteří se zavázali k záchraně života, říkáte?
To je jedna z výhrad České lékařské komory. Proč by to měli dělat. Ale ten zákon je jednoznačně napsán tak, že to mohou kdykoliv odmítnout. Dokonce je to první věta: „Jakýkoliv lékař může odmítnout s důvodem (i třeba etický nesouhlas)“. Jakýkoliv člen zdravotnického personálu to může odmítnout.
Vezměte si to ale do důsledku. Ten lékař a personál tam být musí. Někdo, kdo umí napíchnout žílu, kdo umí podat látku. Musí tam být někdo, kdo v případě, že to nevyjde – a v oblasti medicíny se to stává – umí zasáhnout. Nemůže tam být nekvalifikovaný personál. A musí tam být lékař, který ze zákona konstatuje smrt
Umožní zákon vybrat si mezi eutanazií a asistovanou sebevraždou?
Ten zákon je komplexní. Bude to od paliativní péče, přes terminální podávání tišících léků, a pak máme asistovanou smrt. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií je zjednodušeně v tom, kdo zmáčkne tlačítko.
V zemích, kde je jenom asistovaná sebevražda, to probíhá tak, že doktor může legálně injekční stříkačku pacientovi vložit do ruky, ale nesmí mu ji píchnout. To je pokrytecké. O to více to může být protkáno komplikacemi. Známe to ze zpackaných sebevražd. Nechceme, aby pacienti trpěli, zvláště umírající.
Tak zde jde i o psychologický efekt. Zabít se sám...
Proto by mělo být možné obojí. Navíc z průzkumů vyplývá, že pokud má pacient možnost, tak raději volí eutanazii „Ať to udělá někdo, kdo to umí“. Není potřeba dělat šarádu s tím, že se všechno zapojí a samotné tlačítko si zmáčkne sám pacient.
Co samotná látka smrti? Jakou bude mít podobu? Zmiňoval jste injekci.
Já nejsem lékař, takže toto nechám plně na nich. Co jsme se bavili, tak tohle jediné je z celé té oblasti odborné téma. Jinak je to téma společenské. Lékařské je, jak vpravit tu látku, aby došlo ke kýženému efektu a nenastaly komplikace, a ty mohou nastat podle individuality člověka. Především u pacientů s rakovinou, kterých se eutanazie často týká a mají třeba tělo plné opiátů. Jejich tělo je jiné, než zdravé tělo. A lékař, který to vpraví, tak by měl vědět anamnézu a měl by tak podat látku tak, aby smrt nastala bez jiné nežádoucí reakce.
Živnost se smrtí
Budou muset vzniknout nové pozice, úřady apod.?
Je možné, že něco takového vznikne, je to poskytování služby, která bude zaplacená. Stejně jako vznikly pohřební stavy. Nepředpokládám, že by to bylo nějak masové. Určitě vznikne komise, která bude hodnotit 100 procent žádostí a následně 100 procent případů posuzovat, jestli proběhly správně. Komise bude také každé dva roky posílat parlamentu čísla a informace o případech. Případné návrhy na legislativní změny.
Co soukromníci? V zahraničí vznikly i instituce, kam se jezdí za smrtí.
To je jedna z věcí, která je negativní. Vnímají to hlavně Švýcaři, kteří to tak mají a opravdu zde funguje turistika za smrtí. Poslankyně Procházková se tomu chtěla vyhnout, a právě proto to chtěla svázat se zdravotním pojištěním, aby se této turistice vyhnula. Nicméně narážíme na to, že nelze legislativně pojmout zákon jen pro ČR, když jsme v EU. Každý občan EU má u nás mít stejná práva. Dali jsme tak do zákona, že u nás musí mít aspoň trvalý pobyt.
Mě spíše zajímá, jestli si budu moct udělat živnost.
Náš zákon toto nezakazuje. Jestli v nabízení této služby uvidíte příležitost, tak to bude možné. Nicméně bych byl opatrný v etické rovině a určitě nebude možnost aktivního nabízení.
Takže se nemusím obávat obří reklamy?
Ne, to rozhodně ne, to by bylo špatně. Musí to být regulované, ale umím si představit mobilní zařízení, obdobně jako mobilní hospic. Ale pořád tam musíte mít lékaře s atestací v ČR a musíte splňovat nároky dle zákona.
Témata:
Související
