7°C
Únos holčičky se stal 16. dubna 2019 na ulici za bílého dne. Provedli ho ženin dvacetiletý syn z předchozího vztahu a její náhodný známý, kterého poznala přes internet. Syn dívku vytrhl babičce, která s ní šla na autobus. Oba muži pak s dítětem odběhli k autu, kde na ně čekala matka dívky, a společně odjeli do Brna. Odtamtud žena pokračovala jiným autem až na mezinárodní letiště ve Vídni, kde ji s dcerou zadržela policie.
Podle předsedy odvolacího soudu byla odsouzená v zoufalé situaci. „Druhý den měla mít hlavní líčení, kde se řešilo křivé obvinění. Věděla, že život se jí nějakým způsobem hroutí, tak se prostě sebrala a odjela s dítětem do ciziny a neměla v nejmenším úmyslu se vrátit,“ popsal předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Jaroslav Cihlář. Odvolací senát se nakonec shodl na tom, že šestileté vězení by pro ženu bylo nepřiměřeně přísným trestem. Přihlédl k tomu, že doposud nebyla trestaná a že v době spáchání činu „byla ve značném stresu a zahnaná do kouta“. Její počínání však je podle soudu natolik závažné, že uložení jen podmíněného trestu by nebylo dostatečné.
Útěk do Keni?
Dvaačtyřicetiletá žena, která dříve byla učitelkou v mateřské školce, byla od svého zadržení ve vazbě. Přiznala se, že dceru unesla. „V žádném případě se nejedná o zavlečení. Má dcera byla se mnou šťastná, miluje mě a měla radost, že jsme konečně spolu,“ prohlásila již dříve u soudu. Zároveň popřela tvrzení obžaloby, že s dítětem plánovala odletět do Keni. Uvedla, že dceru sebrala, aby upozornila na svou rodinnou situaci, a že s ní odjela do Brna proto, aby se tam obrátila na ombudsmanku. Na vídeňské letiště jela podle vlastních slov pouze vyzvednout kamarádku. Měla však s sebou několik zavazadel i dceřin cestovní pas.
Obžalovaná měla s dcerou v době únosu soudně povolený jen asistovaný styk za dohledu sociální pracovnice, a to jednou za 14 dní. Soudní znalec z oboru psychologie dříve uvedl, že dívka má k matce negativní vztah, který je zřejmě zapříčiněný „nevhodnými výchovnými postupy“.
Plakala a nepoznala mámu
Podle bratra unesené holčičky neprobíhal únos vůbec harmonicky a bez problémů. Matka a její syn pak u soudu uvedli, že holčička v autě zpočátku plakala: „Matka na mě zakřičela, ať jdu pro ségru, tak jsem šel. Vzal jsem ji pod ramenama, říkal jsem jí: ,Jsem tvůj bráška.‘ Začala hrozně křičet, naříkala. Utíkal jsem s ní k autu, připoutal ji do autosedačky a odjeli jsme,“ popsal dvacetiletý mladík. „Vždycky jsem chtěl mít ségru, mám ji hrozně moc rád,“ řekl plačtivě. Dodal, že jeho vztah k matce se kvůli únosu změnil. I předtím se prý nevídali často, žil se svým otcem. „Ona pořád měnila přítele, bylo to divný,“ podotkl už v únoru u soudu.
Svého činu litují
Za hrůzný únos projevil odsouzený syn lítost: „Všechno mě to hrozně mrzí. Kdybych se do té situace dostal znova, řešil bych to úplně jinak,“ řekl soudu ve čtvrtek ženin syn, který se zároveň omluvil otci unesené dívky. Stejně se vyjádřil také známý, který celý čin údajně provedl za odvoz do Brna po společně strávené noci s obžalovanou: „O únosu jsem neměl tušení. Kdybych o tom věděl, budu rázně protestovat a nikdy bych se něčeho takového nezúčastnil,“ tvrdil ženin známý.
