Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Katka prodělala agresivní nádor, i s bolestmi jezdí na koni: Poslední závody v ohrožení

Video se připravuje ...
Autor: Andrea Ulagová - 
5. září 2020
05:15

Kateřina (39) měla odmalička ráda koně. Nebýt lásky k nim, už by tu zřejmě nebyla, nebo se nemohla vůbec hýbat. V šesti letech u ní lékaři objevili agresivní a vzácný nádor a dávali jí dva roky života. Při jedné z devíti operací se dokonce ocitla ve stavu klinické smrti. Dívka se nevzdala, jenže s následky nemoci a hlavně léčby se pere dodnes a její stav se zhoršuje. I když se Katka věnuje jízdě na koni a paradrezuře, letošní sezóna bude tou poslední. Katka by se ráda rozloučila v sedle. Jenže na závody jí nezbývají peníze a Katka se bojí, že přijde o svého milovaného valacha Salvatora.

Katka kdysi jezdila závody se zcela zdravými jezdci. „Ještě v roce 2015 jsem byla rovnocenný partner do závodů se zdravými jezdci, dejme tomu, že v obtížnosti L jsme z deseti jezdců byli na 3. místě,“ říká Katka, která se pohybuje především na invalidním vozíku.

Nyní, když se chce projet na svém milovaném valachovi Salvatorovi, kterému říká Sali, stojí ji to spoustu bolesti. Statečná žena se ale nevzdává. I když ví, že letošní závodní sezóna bude její poslední, chce absolvovat ještě jedny závody.

„Přeju si, abychom ty poslední závody odjeli se ctí a ukázali, že jestě něco dokážeme, že nepatříme do starýho železa,“ svěřila se Katka Blesk Zprávám, zatímco její věrný Sali se od ní nehne ani na krok.

Během rozhovoru Katka v jednu chvíli neudrží slzy. „Já nevím, jestli ho nebudu muset dát pryč,“ hlesne při pohledu na krásného koně, jehož provoz stojí deset tisíc měsíčně. Závody také nejsou jisté, protože i startovné něco stojí. Přitom nebýt koní, Katka by už zřejmě byla úplný ležák.

Klinická smrt a doživotní následky

Když byla Katka v první třídě, neustále zvracela. Lékaři si s ní nevěděli rady, až v Praze zjistili, že má vzácný a velmi agresivní nádor, který vyrůstá z pánevní kosti.

Holčička absolvovala 9 náročných operací. „Při jedné z nich mi prořízli tepnu a zjistili to až později na ARU, kde jsem vykrvácela. Sice mě zachránili, ale mysleli si, že upadnu do vegetativního stavu. Nestalo se, ale mám po klinické smrti problémy s pamětí. Jenže i tak mi doktoři dávali dva roky života,“ vypráví Katka s tím, že v sedmi letech vážila pouhých 19 kilogramů.

„Navíc v té době se ozařovalo tak, že se ozařoval celý člověk, ne jen samotný nádor. Takže léčba mi zničila kosti, spálila střeva. Mám dodnes problémy se zažíváním, mám postiženou páteř, řídnou mi kosti, mám je zhruba v takovém stavu, jako kdyby mi bylo 85,“ dodává Katka. Zdravotnictví v době socialismu bohužel nebylo na takové úrovni, jako je dnes.

Za jeden chleba kolečko na poníkovi

Jelikož Katka odmalička koně zbožňovala, vzal ji tatínek na jízdárnu „Za každé kolečko na poníkovi jsem musela sníst kus chleba a to víte, že jsem se cpala, i kdybych prasknout měla,“ směje se Kateřina.

Zpočátku Kateřina jezdila jako každý zdravý jezdec. O paradrezuru se začala zajímat až v roce 2010, protože tušila, že její stav se bude zhoršovat a ona se nechtěla vzdát ježdění a možnosti závodit.

„Paradrezura je tanec s koněm v uzavřeném obdelníku, kde se předvádí různé cviky. Klasickou drezuru můžete vidět i na olympiádě, paradrezura má také svoje mistrovství a je na paralympiádě. Je ale rozdělena do pěti skupin, podle možnosti jezdců, podle toho, co dokáži dělat se svým tělem,“ přibližuje Katka tento sport, který je stejně jako ty ostatní, finančně náročný.

„Nejvíce jsem dosáhla na mistrovství Evropy ve Francii, kde jsem skončila na 9. místě. Těch 1700 kilometrů jsem si odřídila sama a měla jsem s sebou jednoho pomocníka. Jezdci z ostatních zemí mají svoje týmy, které se starají jak o ně tak i o koně. Jenže u nás je těžké najít sponzory, protože jde o sport málo propagovaný,“ říká Kateřina, která většinou na závodech spí v autě.  Přesto skončila druhá a kvalifikovala se na letošní Mistrovství České republiky v Olomouci. To budou zřejmě Katčiny poslední závody.

Katka: Chci se rozloučit v sedle

Kvůli postupující nemoci se Katka bude muset se závodní kariérou rozloučit. Jenže samotné ustájení Saliho stojí měsíčně deset tisíc korun a na náklady okolo závodů jí schází 15 tisíc korun.

„Chci se rozloučit v sedle, jenže ty peníze zatím nemám. Pokud mi bude chtít někdo pomoci, budu vděčná, děkuji,“ vzkazuje Katka a pokračuje: „Ráda bych také poděkovala těm, kteří mě podporují a fandí mi, kromě koní mi i oni dávají sílu jít a bojovat. Také chci poděkovat za ustájení Saliho a panu Emilovi, který se o Saliho postará, když nemohu přijet a já mohu být klidná a věnovat se svému zlobivému tělu.“

Nejvíce ale Katku trápí pomyšlení, že by musela svého milovaného Saliho prodat. Ten se od ní nehne, ani když se ho snaží vypustit do ohrady za ostatními koňmi.

Chcete pomoci Katce splnit její přání? Sledujte její facebookové stranky, kde najdete také číslo jejího transparentního účtu.

Jak vypadá paradrezura v praxi? Jak to Katka zvládá na koni? Podívejte se na video:

Video  Příběh Katky Lesové  - Andrea Ulagová, Jan Jedlička
Video se připravuje ...