Štěně na kolejích a odporné triky podvodníků: Kvůli výdělku předstírají záchranu zvířat

„Odvážný muž zachraňuje skupinu štěňátek před útokem krajty a zachrání všechny životy.“ Tak zní titulek jednoho z videí, které bylo ještě donedávna možné najít pomocí dvou kliknutí na serveru YouTube. Ukazuje fenku, která nechá v díře v lese ležet několik štěňat. Po chvíli se k nim přiblíží krajta, která jedno obmotá. Už to vypadá, že malý pes zemře, když v tom k díře přispěchají dva mladí kluci, hada odeženou a štěňátka zachrání.

Působí to jako heroický čin, ale celá situace je aranžovaná. Odhalil to fakt, že v posloupnosti záběrů jsou chyby, navíc scéna je natočená z několika úhlů na několik kamer. Kdybyste našli v lese štěně, které umírá, nastavili byste si nejdříve několik foťáků a teprve pak ho vysvobodili z bezprostředního ohrožení smrti? Asi těžko. Drobným písmem v popisu videa se pak dočtete, že „zobrazený materiál slouží k pobavení, had je náš domácí mazlíček. Video obsahuje grafický obsah a scény zabíjení zvířat“.

Nemocná štěňata za 10 tisíc, špína a zápach. Svědci popsali kšefty množitelky z Plzně

Takže autoři se i sami přiznávají, že scénu narafičili a že zvířata kvůli jejich touze vydělávat trpěla. Balík peněz z toho navíc skutečně získali, video obsahovalo reklamy a vidělo jej půl milionu lidí. Youtube po stížnostech diváku nakonec záznam a celý kanál autora smazal, skutek už se ale stal.

Videí je tolik, že je správci nestíhají mazat

Kdyby šlo jen o jeden případ, možná by to tak hrozné nebylo. Jde ale celý trend, který se v posledních letech na YouTube rozmohl. Diváky záchrany zvířat zajímají, proto podvodníci přicházejí s falešnými záchranami, kvůli kterým vystavují nejčastěji štěňata a koťata nebezpečným situacím, jen aby získali peníze z reklam.

Příklad videa, které zobrazuje falešnou záchranu štěněte. | reprofoto YouTube

Videí lze totiž dohledat celé řada. Když zůstaneme u útoků hadů, v době psaní textu, 7. září 2020, bylo možné najít po zadání hesla „save puppy from python“ (záchrana štěněte před krajtou) hned na prvních stránkách 50 videí. Existuje jich mnohem více, ale u 50 jsme přestali počítat. Všechny následují stejný scénář, jsou podobně pojmenovaná a obsahují ohromné množství reklam – štěně nebo kotě je obmotané hadem, když na poslední chvíli ho někdo zachrání. U některých videí jsou pro jistotu vypnuté komentáře, aby si diváci nemohli stěžovat. A všechny mají mimořádnou sledovanost v řádech desetitisíců, statisíců i milionů. Výjimkou nejsou ani taková čísla, jako 113 milionů zhlédnutí.

Hadi navíc nejsou jediný způsob, jak tito lidé mláďata ohrožují. Někdy postaví štěně na koleje k jedoucímu vlaku, pak ho „zachrání“. Najdou kotě v lese, které má řeznou ránu od nože a postarají se o něj těsně před tím, než vykrvácí. Představivosti se skutečně meze nekladou – podvodníci se nebojí vystavit zvíře nefalšovanému týrání a ublížit mu, jen aby to na kameru vypadalo, že jsou hrdinové.

Oskar umíral na ulici. Ze zuboženého klubka je sebevědomý kocour, který hledá nový domov

Youtube přitom toto chování ve svých pravidlech zakazuje. V jeho stanovách přímo stojí, že na platformě se nesmí objevit videa, která ukazují „zbytečné nebo úmyslné utrpení zvířat“. Pokud se objeví, tak je smaže. Někdy tak skutečně udělá, problém ale je, že je jich tolik, že to nestíhá. Je to stejné jako s extremistickým obsahem, který server rovněž zakazuje – videa s neonacisty vyzývajícími k rasovému násilí také najdete relativně bez problémů, i když je YouTube oficiálně nepovoluje.

Aktivista měl platit jatkám za kruté vraždy psů

Jak daleko někdy podvodníci zacházejí kvůli falešným záchranám, ukazuje případ Marca Chinga. To je muž, který strávil téměř deset let ve vězení, a když z něj vyšel, začal vystupovat jako zarytý ochránce práv zvířat, jenž jezdil do Asie a natáčel údajné kruté zacházení s dobytkem a psy. Na popularitě postupně získal tolik, že založil kvůli záchranám nadaci, do které přispěly i hollywoodské hvězdy typu Matt Damon nebo Joaquin Phoenix. Celkem vybral několik desítek milionů dolarů.

Vždy natočil video ukazující příšerné týrání zvířat – pálení psů zaživa apod. – které pak sdílel se smutným komentářem na sociálních sítích. Jenže vyšeřování deníku The Los Angeles Times ukázalo, že minimálně část těchto videí je aranžovaná. Ching dokonce údajně platil majitelům jatek, aby zvířata krutě zabili a on to mohl natočit.

Medik hrůznými pokusy zmrzačil psa. „Nic takového jsem neviděla,“ hlesla veterinářka

Muž všechna obvinění odmítá a popírá také, že by prostředky nadace zpronevěřil. Na veřejnost se ale dostal nesestříhaný záznam jednoho takového videa, na kterém je jasně vidět, že pracovník jatek následuje pokyny, které mu někdo (Ching?) dává. Existuje také podezření, že psi, které muž „zachránil“ byli nakonec zabiti během jednoho z asijských festivalů psího masa. Což je přesně to, proti čemu má Ching bojovat

Je pravda, že v Asii se se zvířaty často nezachází pěkně. Jsou zabíjena, někdy krutě. Ale aktivisté z renomovaných záchranných stanic, se kterými deník mluvil, potvrdili, že Chingova videa ukazovala způsoby vraždění, ke kterým rutinně nedochází.

A aby toho nebylo málo, Ching je nyní vyšetřován americkou federální obchodní komisi (FTC) kvůli tomu, že během pandemie prodával bylinné přípravky, o kterých tvrdil, že dokážou vyléčit koronavirus.

Liška vězněná v koupelně popudila Česko

Zneužívání zvířat pro videa a výdělek se nevyhnulo ani České republice. Za zmínku stojí například YouTube kanál TVTwixx. Ten provozuje parta mladíků, která se v titulcích médií objevuje pravidelně – jsou to oni, kdo se vloupali do vily Radovana Krejčíře či se chlubili tím, že hodili zapálenou petardu do autobusu. Druhý incident vyšetřuje policie, první také, ale z trochu jiného důvodů (vila minulý rok vyhořela).

TVtwixx, respektive jejich člen Daniel Sonnleitner alias Danny, si proti sobě ale stihl poštvat i milovníky zvířat. Pravidelně se totiž chlubí tím, že si pořídí divoké zvíře, které není určené k chovu v domácnosti a to pak natáčí v nejrůznějších situacích. Videa samozřejmě obsahují reklamy, aby z toho putovaly peníze.

Odsouzená tyranka předhodila štěně psům a točila krvavá jatka. Skončí za mřížemi?

Nejdříve si takhle pořídil mývala, který mu volně běhal po bytě. Nakonec se ho zbavil, protože byl překvapený, že zvíře mu všude kálelo. Pak přišla na řadu liška, což diváky popudilo úplně nejvíce – její chov v bytě je extrémně nevyhovující. Navíc pro její vlastnictví je třeba povolení od krajské veterinární správy. Sonnleitner ji však nechával zavřenou v koupelně, a samozřejmě u toho nechyběla kamera. K nelezení jsou i záběry, kde po ní hází igelity apod. A závěrem přišel ježek – ne však africký pygmy ježek určený pro chov doma, ale klasický evropský ježek.

Na Sonnleitnera se za to strhla kritika mimo jiné od záchranných stanic, které upozorňovaly na to, že prakticky všechno je na tom špatně – ani jedno ze zvířat není určené pro chov doma, podmínky jim vytvořil špatné, natáčel je v hrozných situacích, dával špatný případ mladým divákům a ještě na tom vydělával.

Jak poznat falešnou záchranu

Pokud uvidíte na YouTube nebo jiné sociální síti video, u kterého máte podezření, že je na něm zvířeti úmyslně ubližováno, kontaktujte síť přes formulář pro nahlášení závadného obsahu. Pokud půjde o video z Česka, podejte podnět Státní veterinární správě. Lze to jednoduše online.

Že je video narafičené, pak poznáte podle několika základních indicií:

Kdo video vytvořil: Za skutečnými záchrannými videi bude obvykle stát záchranná stanice nebo nezisková organizace, která bude mít v popisku dostatek informací, obvykle vedoucí na jejich web.

Jak záchranář na místo dorazí: Nestává se, že by někdo jen tak náhodou procházel lesem, náhodou ho někdo u toho natáčel a náhodou uvidí zvíře v nesnázích. Pokud by se to stalo, minimálně z toho nevznikne video. Většina falešných záchran už na první dobrou vypadá zinscenovaně.

Jak je záchrana provedena: Pokud půjde o legitimní video záchranné stanice, obvykle je v něm sděleno, že záchranáři reagují na nějaký podnět, telefonát od někoho, kdo zvíře našel. A budou mít k záchraně potřebnou výbavu, nepřijdou s prázdnými rukami. Budou vybaveni záchrannými sítěmi, lékárničku, atd.

Jak se video jmenuje: Skutečná záchrana se nebude mít tzv. clickbaitový titulek. Nebude se to jmenovat „hrdinný muž vysvobodil brečící štěňátko před útokem zákeřné kobry“, ale spíš to bude neutrální popis.

Jak rychle se jedná: Natáčí člověk nejdříve zvíře dlouze a prodlužuje jeho utrpení, nebo jedná hned? Pokud nedojde k záchraně okamžitě, je možné, že jde o podvod.