8°C
Středula se zastal „simulantů“ na nemocenské. Kvůli covidu zmínil strach z blackoutu
Vláda promeškala čas na zhodnocení první fáze koronavirové krize, míní předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj se dá očekávat pokles hrubého domácího produktu o 6 až 7 procent. Půlbilionový schodek se přitom konat nebude, řekl v rozhovoru pro Blesk Zprávy. Naznačil navíc rizika do budoucna, včetně hrozby týkající se nedostatečné hospodářské soběstačnosti nebo dokonce blackoutu v souvislosti s nárůstem nakažených a lidí v karanténě.
Do Česka se znovu vrátily povinné roušky do vnitřních prostor, musí je mít i zaměstnanci ve firmách tam, kde nedodrží dvoumetrový odstup nebo není moc horko. Jak velká je to komplikace?
Jedna věc jsou nařízená hygienická opatření, která se týkají vnitřních prostor, a jiná věc je situace ve firmách. Tam to souvisí s velmi přesnou dikcí zákonů, které nařizují zaměstnavateli, jak se má nebo může chovat a právě otázka roušek s tím samozřejmě souvisí.
V některých případech jsou roušky osobní ochranné prostředky, jako tomu je například u lékařských profesí. Na to je přesně stanovený postup, musí na to být předpis a zaměstnavatel to může nařídit. V takovém případě musí zaměstnavatel zaměstnanci dodat veškeré pomůcky a samozřejmě v potřebné kvalitě. Zároveň tam musí být přestávky, aby v tom zaměstnanec mohl chodit, protože přeci jen je to trochu odlišná situace.
Co se týká situace, kdy by si zaměstnavatel myslel, že může nařídit zaměstnanci, že musí nosit roušku jen tak a má si ji sehnat, kde chce, tak v tom případě to zaměstnavatel nemůže učinit. Na to nemá kompetenci. Může se se zaměstnanci domluvit, ale to je odlišná situace. Pokud tak učiní, tak je na obou stranách, jak se dohodly.
„Bude záležet i na naší vzájemné ohleduplnosti a pochopení“
Například automobilka Hyundai v Nošovicích se přela se zaměstnanci, zda mají nárok v případě nošení roušek na častější přestávky. Předpokládám, že odbory by takový postup jedině uvítaly. Mělo by to být plošné pravidlo?
My uvítáme pouze takový postup, který souvisí pouze se zákonnou úpravou. Zaměstnavatel by to měl zabezpečit od A do Z, to znamená od prvního použití ochranné pomůcky až třeba po používání přestávky.
Mají podle vás nyní zaměstnanci v Česku dostatek instrukcí jak postupovat ve chvíli, kdy se necítí stoprocentně fit. Ale zároveň to ještě není takříkajíc „na umření“?
My jsme na toto téma svolali pracovní tým tripartity pro bezpečnost práce, kde jsme právě také požadovali činnost po Státním úřadu inspekce práce. A i oni jsou aktivní v té věci, jakým způsobem se má či nemá postupovat. Ale my jsme speciálně od toho března letošního roku viděli, že v České republice byly dva světy.
Jeden svět byl ten, který známe například z dopravních prostředků. A potom byl ten druhý a tam byly ty věci v podstatě postaveny úplně jinak. Jako by to bylo tak, že za branou firmy je úplně odlišné prostředí, kam koronavirus nejde, protože v šest hodin tam začíná pracovní doba a tak se tam vůbec nevyskytuje. A když se tam náhodou objeví, tak se nebudou přijímat nějaká zvlášť velká opatření. I takové případy jsme bohužel zažili.
Pro každou profesi je to individuální, a co je samozřejmě nejdůležitější, je i ten přístup z hlediska ochrany toho druhého. Nikdo nemusíme říkat zaměstnavateli, zda máme zrovna nějaký neduh, to není naší povinností, ale je to zároveň taková ochrana i těch druhých, aby nedošlo k nějakému šíření. Navíc jdeme do období, které je daleko složitější s ohledem na výskyt jiných onemocnění horních cest dýchacích. To bude samozřejmě komplikace a bude záležet i na naší vzájemné ohleduplnosti a pochopení.
„Schodek 500 miliard nebude, to je nereálné“
Zatímco lidé pracující v kancelářích se v tu chvíli snadno stáhnou na home office, pokud tam už nezahnízdili dříve, pracovníci ve výrobě těžko můžou vyrábět součástky z gauče…
Ano, ale tam máte ještě více komplikací, nejen to, že kdo pracuje na lisu, tak si ho těžko vezme domů před dveře a tam bude lisovat nějaké výrobky. Je nezanedbatelná také skutečnost, že kdo je poslán do karantény, dostává jen 60 % své mzdy. Pracovník na home office dostává 100 % odměny.
Pokud zaměstnanec půjde do karantény, protože byl v blízkosti kolegy s covidem, tak okamžitě přijde o 40 % svého příjmu, a to je závažná věc. Proč se tomu Poslanecká sněmovna nevěnuje? V Německu je zaměstnanec doma na sto procentech po dobu šesti týdnů. A u nás se na toho, kdo je doma, pohlíží jako na simulanta?
Jediné, co dostal zaměstnanec v době krize, byla zvýšená dávka v souvislosti s uzavřením škol - to bylo ošetřovné ve výší 80 % namísto 60. A lidem, kteří se na Litovelsku a Uničovsku nemohli dostat do práce, hrozilo, že dostanou nulu. Takže těch věcí, o kterých si myslíme, že se by se napravit měli, je daleko více. A není to jen v uvozovkách otázka roušek. Jde o to, jakým způsobem tu lidé mohou přijít o finanční prostředky, aniž by to jakýmkoli způsobem mohli ovlivnit.
Kritici vlády zmiňují, že jsme si na jaře draze vykoupili čas, když schodek rozpočtu může být až 500 miliard korun, ale teď máme stejně znovu problémy. Jmenoval byste dvě tři věci, které podle vás měly být jinak?
Schodek 500 miliard nebude, to je nereálné. Každopádně už jsme se měli daleko lépe vybavit, a to na všech úrovních. Rozhodně jsme se měli více pobavit o tom, jaké jsou dopady na různé skupiny, protože někteří na tom z hlediska dopadů krize rozhodně nebyly tak špatně jako zaměstnanci, kteří byli posláni domů. Blíží se nárůst nezaměstnanosti, takže tou třetí věcí by rozhodně mělo být plošné zvýšení dávek v nezaměstnanosti.
„Nestačí jen hodnotit to, co proběhlo“
Jsou podle vás ekonomické dopady opatření adekvátní tomu, kolik lidí v Česku na covid-19 umírá?
To neumím posoudit z lékařského hlediska, ale z toho ekonomického to bude zhruba tak, jak jsme předpokládali – to znamená pokles 6 až 7 % HDP. Pokud ale dojde k tomu, že lidem klesnou příjmy, tak to může mít horší charakter, protože samozřejmě lidé, kteří nemají finanční prostředky, tak je šetří a nebudou utrácet za předměty dlouhodobé spotřeby.
Takže může dojít k tomu, že výrobci vozidel nebo bílé elektroniky začnou mít poměrně značné problémy. Proto chceme znát důsledky dlouhodobých opatření, které tato vláda přijímá. Je to opravdu takový mix někdy dobrých přístupů, jako je například příspěvek pro důchodce a pro OSVČ, ale bohužel dochází ke kombinaci s těmi špatnými přístupy, kdy najednou neslyšíme a nevidíme a není na to, co jsme předtím slibovali například zaměstnancům nebo lidem v první linii.
Času na zhodnocení už podle vás tedy příliš nezbývá?
Ne, už se dávno mělo zhodnotit a je obrovská chyba, že se to zhodnocení neodehrálo v uplynulém období. Už jsme o tom měli ve společnosti diskutovat. Například o tom, jak je v České republice připravena kritická infrastruktura. Myslím tím výrobu potravin, těžbu uhlí nebo výrobu elektrické energie.
Covidová krize je zatím v době, kdy je relativně příjemně a teplo, ale je třeba uvažovat také nad tím, co by se mohlo stát v případě, až se přehoupne do období, kdy kromě toho ekonomického můžeme zažít i skutečný blackout. To by byl opravdu hodně velký problém. A ten se stát může, stačí aby se do pracovní neschopnosti dostaly obsluhy těch zařízení, které jsou nutné například pro přenos a výrobu elektrické energie. O tomto se má diskutovat, nestačí jen hodnotit to, co proběhlo. Tam je nutné přijmout opatření pro příští dny a problémy.
Témata:
Související
At uveřejni za kolik mekta