Jak se cítíte?

„Jsem unavená a vyčerpaná, což je logický stav po tom všem, co se odehrálo během posledních dní…“

Byl pro vás odchod Jiřího nečekaný?

„Vzhledem k jeho věku a jeho vážnému stavu jsem nikdy nevěděla, kdy se to může zlomit. Ale vlastně nečekané to bylo. Na smrt se nikdy nedá připravit předem. Když se to pak stane, člověk je vždycky zaskočen.“

Jak jste prožívali poslední tři roky poté, co po útoku meningokoka upadl na čas do kómatu a pak byl těžce nemocen?

„Přestože byl Jiří ve vážném stavu a rok po nemocnicích a rehabilitačních ústavech, kde jsem věřila, že dosáhneme nějakého výsledku, tak jsem šťastná, že jsem se po roce rozhodla, že ho vezmu domů. Ty dva následné roky doma byly skvělé – a to i přesto, že jsme spolu prodělali několik vážných zdravotních problémů, které vždy Jiří ustál svou chutí a vůlí žít dál.“

Smrt Jiřího přišla v sobotu. Tušila jste třeba už v pátek, že zemře?

„V pátek už jsem věděla, že se to blíží.