Důchodové neštěstí? Husákovy děti stárnou, a reforma nikde. Experti: Musí zůstat v práci

Češi odcházejí do důchodu načas, a to i přesto, že je nebrzdí zdravotní stav nebo chuť pracovat. Podle expertů, kteří debatovali u Kulatého stolu na půdě Akademie věd, se to ale musí změnit. Stát i zaměstnavatelé by měli u starších zaměstnanců podporovat chuť do práce i ve zlatém věku, a to i proto, že se Češko řítí do záhuby. Demografická křivka totiž napovídá, že bude více a více starších lidí a navíc se blíží nenávratný odchod do důchodu Husákových dětí - tedy nejpočetnějších členů naší populace.

Počet důchodců bude narůstat

Demografický vývoj v České republice se nevyvíjí zcela příznivě. Nyní se u nás nachází 2,3 milionu lidí nad 65 let a do poloviny století toto číslo stoupne o další jeden milion. Takový vývoj se promítne do všech různých odvětví. Města a obce se musí stát přívětivějšími pro starší obyvatele, je zapotřebí vystavět co nejvíce bytů a podle expertů je zapotřebí se připravit i na velký výpadek příjmu do státního rozpočtu. 

Komise pro spravedlivé důchody ukazuje, jak se zvětšuje saldo | IDEA

„To nejdražší, co může být pro stát, je odchod člověka do důchodu,“ poznamenal výzkumný pracovník Institutu pro demokracii a ekonomicku analýzu (IDEA) Filip Pertold. V tu chvíli totiž přestane člověk přispívat daněmi a začíná pobírat starobní důchod, tedy dávku z důchodového systému. 

Propad kvůli „Husákovým dětem“

Velký propad pak nastane během příštích 15-20 let. Z práce totiž zamíří na odpočinek tzv. Husákovy děti. Jedná se o zcela nejpočetnější skupinu obyvatel v ČR. Dnešní „padesátníci“ se narodili v poválečné době a rodiče motivovaly i dávky a příspěvky od státu, které zavedl tehdejší generální tajemník Gustav Husák. Pro představu - v roce 1974 byla hrubá míra porodnosti 19,4 procent - tedy 2,4 dítěte na ženu. V roce 1999 už se rodilo jen 1,13 dítěte na ženu, jak upozorňuje Český statistický úřad. 

Až tito lidé odejdou do starobního důchodu, zbudou už jen „slabší“ ročníky. „Je sice dobrá zpráva, že se průměrná délka dožití prodlužuje, nicméně z hlediska veřejných financí to vytváří tlak na vytváření služeb a financování penzí,“ konstatoval Pertold během setkání s experty u Kulatého stolu na půdě Akademie věd ČR.

Až pět tisíc ročně pro seniory: Maláčová s Hamáčkem tasili nové zvýšení penzí

Už nyní je navíc průměrný věk pracovníků 43,3 let a křivka nijak klesat nebude. „Ke konci roku 2019 registrovala ČSSZ celkem 5 332 tisíc pojištěných osob, které odvádějí platby na sociální pojištění. Z toho 4 626 tisíc zaměstnanců a 706 tisíc OSVČ povinných platit zálohy na důchodové pojištění,“ doplňuje pro Blesk Zprávy tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Dostálek.

Podle přítomných expertů už s věkem nic neuděláme, naopak by se průměr mohl i zvýšit tím, že by lidé setrvávali ve svém zaměstnání i poté, co již splní podmínky pro odchod do důchodu. Nejenže, že spousta Čechů by si to i přála, ale stát by takovou pomoc potřeboval. 

Starší lidé si nevěří, zaměstnavatel je podceňuje

Podle současných měřítek chodí lidé do důchodu v 63 letech, možnost odchodu by pak měla být zastropovaná na 65 let. Důležité je ale zmínit, že odchod není povinný, jen možný. Pro nárok na starobní důchod je třeba splnit dvě podmínky, a to dosáhnout stanoveného důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění.

„70 procent dotazovaných ve svých 50 letech očekávalo, že budou pracovat i po dosažení důchodového věku, nakonec ale pracovat přestali,“ uvádí pak Pertold s tím, že důvody nejsou přesně známy. Lidi ale nelimituje zdravotní stav, jak dodává.

V ČR lidé odchází do důchodu načas, v práci dlouho po důchodovém věku nevydrží | IDEA, ČSÚ

Co je ale může limitován, je podle manažerky projektu Zlatá práce Soňy Morawitzové samotný zaměstnavatel. „Příslušníci starší generace bývají často spojováni s představou, že už nejsou schopni se učit novým věcem, nesledují trendy, nejsou výkonnými pracovníky a neovládají technologii,“ míní. 

5 roušek do schránek důchodců: „Uráží mě to,“ říká Eva a daruje je. Jiní je posílají zpět

„Starší lidé pak nastupují na podřadné práce - skladník, prodavač. Chápu tak obavy lidí z vyšších pozic, že nebudou mít práci,“ komentuje pro Blesk Zprávy viceprezidentka People Management Forum Eva Hejlová, která se i přes vyšší věk rozhodně nepovažuje za „babičku“, která by měla problém s technologiemi a energií. „Často je to problém v náborovém oddělení, kde jsou zaměstnávaní mladší na úkor starších,“ dodává s tím, že často mívají i starší zaměstnanci se zkušenostmi i jiné nároky na plat.

Kandidáti starší 50 let se svěřují projektu Zlatá práce i s tím, že jim s věkem klesá i sebevědomí. A to nejen datem v občanském průkazu, ale také tím, že často stráví v práci delší časové období a nevyznají se tolik v nárocích personalistů. Právě loajalita a fluktuace je ale podle Morawitzové plusem starších lidí. Firma se nemusí obávat brzkého odchodu. „Oproti tomu lidé kolem 20 let zůstávají ve firmě 1-2 roky. Starší vydrží i 10 let,“ vysvětluje.  

„Spravedlivý důchod? 30 procent průměrného platu“

Na tom jak udržet starší lidi v práci pak musí podle expertů zapracovat především stát. MPSV uvádí, že na tom pracuje. „Půjde zejména o nastavení důchodového systému, protože zaměstnanci budou při rozhodování mezi setrváním na trhu práce a odchodem do penze zvažovat finanční dopady této volby (…) Klíčovou roli bude hrát i systém dalšího vzdělávání. Pokud nebudou starší pracovníci připraveni na měnící se potřeby trhu práce, nelze předpokládat jejich ochotu setrvání v práci,“ uvádí pro Blesk Zprávy Dostálek.

Projekt Zlatá práce už se snaží komunikovat s firmami i samotnými uchazeči 50+ a v hledání práce jim napomáhá. Radí jim, jak má vypadat životopis, jak se chovat při pohovoru a jak mají vyzdvihnout své klady. Morawitzová s Pertoldem pak vyzdvihují i snahu o vytvoření pozic mentora - například u učitelů, kdy by starší lidé nechodili tolik aktivně mezi žáky, ale mladším kolegům by byli nápomocni. 

Debata Blesku: Peníze pro důchodce, chudoba v ČR kvůli viru i útrapy hospodských

Co se týče financí, tak s odchodem do důchodu se řada lidí může uvrhnout do chudoby. Podle dat ČSÚ se na pokraji chudoby nachází až 11 procent důchodců. Velmi často pak vdovy a ženy, které musely častokrát odejít z práce kvůli péči o své blízké. 

Průměrný starobní důchod se pak v ČR pohybuje okolo 14 tisíc korun. „Někteří ale nedosáhnou ani na 10 tisíc korun! Komise pro spravedlivé důchody diskutuje o tom, co je spravedlivý důchod. Profesoři spočítali, že by to mělo být kolem 32 procent k průměrné mzdě,“ vypočítává pro Blesk Zprávy členka Komise Hana Stelzerová.

Babiš: Reforma se nestihne

Starobní důchod se každým rokem zvyšuje „automaticky“ - o zákonnou valorizaci. Premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že by se měl průměr dostat na 15 tisíc korun. V příštím roce by pak rád důchodcům přidal 900 korun, což je však pouze o 60 korun více nad zákonnou valorizaci, jak poznamenala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Stezlerová prozradila, že na straně odborníků a politiků ale nedochází ke shodě v tom, jak důchody nastavit a jak vlastně pojmout důchodovou reformu.

Premiér se dokonce nechal v polovině září slyšet, že se důchodová reforma do konce voleb pak nestihne. Maláčová však míní: „Naše vláda dluží důchodovou reformu. Je to totální priorita. A já jako ministryně práce a sociálních věcí, protože to je priorita našeho programového prohlášení vlády, tak takovou důchodovou reformu předložím.“ 

Reforma by měla vyřešit právě i možný výpadek pracantů a měla by zajistit, aby Češi na stará kolena nepřišli „na buben“. „Reforma jasně rozdělí výdaje na důchody - které by se měly financovat z pojistných a které z daní. Tím by měla dát jasný rámec pro budoucí financování důchodů. Na důchodovou reformu by měly navázat změny v daních, což spadá do gesce Ministerstva financí, které by dle názoru ministryně Maláčové měly více do financování důchodců zapojit například zdanění firem (zejména velkých společností),“ upřesňuje pro Blesk MPSV. 

Stát se také vloží do zkrácených úvazků, jak doplňuje Dostálek za MPSV. „Dle údajů EUROSTATu pracuje na zkrácený úvazek v ČR 6,2 % zaměstnaných osob ve věku 20 – 64 let, což je 4. nejnižší hodnota v EU. Proto věnuje MPSV jejich podpoře mimořádnou pozornost,“ uvedl s tím, že byl pro tento účel zakotven Institut sdíleného pracovního místa.