Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Neviditelné oběti koronaviru: V Česku během pandemie bují domácí násilí, trpí i děti

Autor: ula - 
23. září 2020
05:30

V souvislosti s pandemií covid-19 vzrostl i v Česku počet případů domácího násilí o 30 procent. Jak upozorňují odborníci, domácí násilí má i neviditelné oběti - děti. Ty, které jsou svědky násilí mezi rodiči, ztrácejí důvěru jak v agresora, tak i v oběť. Upozorňuje na to Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA. Během pandemie tak odborníci řešili například pokus dítěte o sebevraždu. Dětem, které násilí doma vídají, navíc pandemie sebrala jeden bod jistoty - školu. Nyní, když opět usedly do lavic, spustilo Centrum novou platformu, kde mohou najít pomoc nejen děti, ale i rodiče a učitelé.

Pro pražské centrum LOCIKA, které se specializuje na pomoc a péči dětem zažívající domácí násilí, byla pandemie velkou výzvou.

Podle ředitelky Petry Wünschové začali odborníci komunikovat s dětmi i rodinami online a paradoxně byli s klienty v častějším kontaktu, než když docházeli do centra. Zároveň se kvůli karanténě změnil styl práce.

„Starali jsme se o to, aby násilí v rodině neeskalovalo, monitorovali jsme situaci v rodině a mluvili jsme s těmi, kdo násilí zažívají i s těmi, kteří se násilí dopouští,“ vysvětlila Blesk Zprávám ředitelka centra. 

„Osobám, které mají potíže s násilím, pomáhala kolegyně najít jiné ventily agrese. Většinou byli zvyklí sportovat, chodit do posilovny, nebo trávit čas venku a to během karantény nebylo možné. Většinou říkali, že se cítí jak lvi v kleci a hledali se s nimi jiné způsoby, jak dostat z těla napětí, aby si ho nevybíjeli na svých blízkých,“ přiblížila Wünschová práci centra.

Pokusy o sebevraždu

Nejdůležitější ale byla podpora dětí. „Děti nejvíce trpěly sociální izolací, nebyly v kontaktu s kamarády. Pro některé naše malé klienty je škola bezpečné místo, kam si chodí od náročné situace doma odpočinout a během pandemie o toto útočiště přišly,“ říká Wünschová.

Podle ní se podařilo v mnoha případech zabránit násilí v rodině, ale odborníci řešili například i pokusy o sebevraždu. „Řada dětí, která k nám dochází, zažila ve své rodině tak závažné násilí, že mají následky podobné jako veteráni z válek. Rozvíjí se u ních postraumatická stresová porucha,“ vysvětlila Wünschová. Občas se také stávalo, že pandemie situaci v rodině paradoxně změnila a rodina se semkla.

„Jenže to znamenalo, že je v rodině klid, ale ne ten zdravý klid. Ti, co násilí páchají se nám svěřovali, že konečně dosáhli toho, čeho chtěli, protože mají rodinu doma pod kontrolou,“ dodává odbornice.

Neviditelné oběti domácího násilí

Dětem, které zažívají domácí násilí, říkají odborníci z Centra LOCIKA neviditelné oběti. „Lidé a stát na tyto děti občas zapomínají, ačkoliv se jich domácí násilí dotýká v mnoha rovinách. Přijdou o domov jako o bezpečné místo, přijdou o vztah k oběma rodičům, násilí poškozuje vztah dítěte k tomu, kdo jej páchá, ale i k tomu, kdo je obětí,“ říká k tomu Wünschová.

Děti zažívající násilí doma potřebují odbornou, specializovanou pomoc a podporu, ale také především někoho, kdo jim pomůže situaci v rodině odhalit a iniciuje pomoc celé rodině. Pomoci dětem by mohla škola, kde děti tráví velkou část dne a s učiteli i dalšími pedagogickými pracovníky jsou v úzkém kontaktu. Častá zkušenost z praxe však je, že ačkoliv pedagogové velmi často vědí, kterých dětí ve třídě se domácí násilí týká, bohužel už nevědí, co dělat, jak reagovat a jak jim pomoci.

Centrum tedy spustilo platformu www.detstvibeznasili.cz, kde mohou najít okamžitou pomoc a podporu nejen děti a jejich rodiče, ale i učitelé a další profese pracující s dětmi.

Na webu Dětství bez násilí nabízí Centrum LOCIKA kromě zmíněné pomoci i chat a linku pro děti, anonymně mohou do Centra přijít nejen děti samotné, ale i jejich rodiče. Kromě toho zde všechny cílové skupiny najdou řadu materiálů, které jim mohou pomoci se zvládáním úzkosti, obav či se zvládáním vlastních emocí.

Učitel: Dítě, které je agresivní, není zlé

Školení, jak rozpoznat dítě, které je svědkem domácího násilí, podstoupil Daniel Pražák, učitel 2. stupně základní školy na Praze 7.

„Dítě může být ve škole agresivní, ale já tu situaci jako učitel nemám číst tak, že dítě je zlé. Možná si tou agresí řeší agresi, kterou vidí v domácím prostředí. Zároveň dítě, které bylo předtím komunikativní, zapojovalo se do kolektivu, je najednou zamlklé a začíná se stranit - i to může být známka násilí v rodiče,“ řekl Blesk Zprávám Pražák.

Zobrazit celou diskusi