Loni v listopadu vydal Městský soud v Praze překvapivý rozsudek ve prospěch jednoho pražského SVJ.  Ve stanovách si totiž sdružení určilo, že k využití bytu pro krátkodobé ubytování je třeba souhlasu všech členů. Rozsudek zatím není pravomocný a ještě o něm bude rozhodovat Vrchní soud v Praze.

Pomůže sněmovna?

Možnost SVJ omezit stanovami krátkodobé ubytování by Marvanová chtěla ošetřit legislativně. Do druhého odstavce paragrafu 1175 občanského zákoníku by podle jejího návrhu měla přibýt pasáž: „Pokud užívání společných částí neodpovídá účelu užívání bytu uvedenému v prohlášení a může vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě, mohou pravidla pro užívání společných částí vlastníku určit přiměřená omezení.

Jedná se o další z cest, kterými chce vedení metropole dosáhnout regulace krátkodobého ubytování. V dubnu vešla novelou zákona v platnost povinnost platforem na vyzvání poskytnout živnostenským úřadům informace o ubytovatelích, počtu ubytovaných a podobně. Jak však dnes uvedla ředitelka magistrátního živnostenského odboru Eva Novaková, úřadům se i přes odeslané výzvy nedaří informace získat.

Kromě toho leží ve Sněmovně návrh, podle kterého by mohla Praha vlastní vyhláškou nebo nařízením ubytování regulovat, například omezit počet dnů v roce, po které může být byt pro tyto účely využíván. Jak dnes na jednání komise řekl poslanec Patrik Nacher (za ANO), není však jasné, že se v nejbližší době podaří najít dost hlasů na zařazení bodu na program jednání. Podle Marvanové je však důležité, aby se regulace schválila co nejdříve. „Jestli počkáme po volbách, tak to zase můžeme začít od nuly,“ řekla.

Evropská regulace

Dodala, že nechává zpracovat také právní analýzu toho, jestli je z pohledu stavebního práva možné poskytovat ubytovací služby v prostorech, které jsou zkolaudovány jako byty. Praha je také podle radní spolu s dalšími 22 evropskými městy součástí snahy prosadit u Evropské komise regulaci na evropské úrovni. Zástupci měst již se svými návrhy oslovili místopředsedkyni komise Margrethe Vestagerovou, dodala Marvanová.

Jednání komise se zúčastnil také předseda České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) Matěj Koutný. Ten řekl, že krátkodobé ubytování v metropoli je nyní na čtvrtinovém stavu proti době před pandemií koronaviru. Není podle něj pravá chvíle na regulaci. „V tuto chvíli je potřeba neomezovat jakékoliv podnikání, které přináší peníze do společné kasy,“ řekl. Na to reagoval předseda magistrátního výboru pro bydlení Pavel Zelenka (Praha Sobě). Podle něj ubytovací platformy výrazně přispívají k tomu, že v centru města bydlí čím dál méně lidí a byty se využívají k ubytování turistů. Omezení turismu dané koronavirem je podle něj naopak vhodnou dobou regulací platformám „přistřihnout křídla“.

V ČR se přes platformu Airbnb podle údajů služby a Českého statistického úřadu předloni ubytovalo 1,16 milionu zahraničních turistů. Při domácích cestách ji využilo 115.000 Čechů. Vedle Airbnb působí na českém trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo. Nejvíce lidí využívá krátkodobé ubytování v Praze, v níž se podle odhadů k těmto účelům v době před koronavirem využívalo kolem 11.500 bytů. Platformy čelí nejen v ČR kritice z různých důvodů, nejčastějšími argumenty pražských kritiků je negativní vliv na dostupnost bydlení v metropoli a fakt, že si na chování hostů bytů stěžují stálí obyvatelé domů.