8°C
S nápadem zkusit U Fleků uvařit světlé pivo přišel vrchní sládek Michael Adamík. „Ten nápad mám v hlavě už několik let,“ říká. Původně chtěli v pivovaru se světlým pivem přijít už na Velikonoce, tehdy však plány přerušila epidemie koronaviru. Slavnostní přípitek tedy padl až nyní v době, která pro restaurace a bary není kvůli odlivu turistů úplně ideální, a světlý ležák má přilákat i více domácích návštěvníků. Ti jsou totiž na světlé pivo mnohem více zvyklí než na to tmavé.
Pivovar s historií
Na pivo se ke Flekům chodí už opravdu dlouho, historie podniku sahá až do 15. století. Pivo se tu tedy vaří už více než 500 let. Za svou historii vystřídal řadu vlastníků, jméno nese po Jakubu Flekovském, který pivovar koupil v roce 1762. K současným majitelům se dostal na počátku 20. století, kdy ho do vlastnictví získal Václav Brtník, jehož potomci tu pivo vaří dodnes.
Podnik sice rodině sebrali komunisté po únoru 1948, a během socialismu se dokonce uvažovalo i o jeho zrušení, nicméně díky své výjimečnosti a tradici nakonec přežil a rodině se vrátil v restitucích. Letos také majitelé slaví 100 od doby, kdy se dostal do majetku rodiny Brtníků. Současný sládek Michael Adamík je pravnuk sládka Václava Brtníka.
Pivo tu běžně teče proudem
Pivovar světlý ležák připravil při příležitosti Dnů českého piva, které zrovna probíhají. Navařila se ho jedna várka, tedy celkem 6 tisíc litrů. Za jak dlouho se vypije, záleží hlavně na tom, jak moc žízniví budou hosté. „Do týdne by to mohlo být pryč,“ myslí si sládek Adamík. Pivo tu během klasické turistické sezóny doslova teče proudem, teď je ale situace jiná. „V sezoně jsme vytočili 1000 až 1200 litrů za den, teď je to tak 150 litrů,“ popsal současnou situaci. Celý pivovar a restaurace U Fleků pojme až 1 200 hostů a běžně se během léta stávalo, že lidé někdy museli u dveří čekat, až někdo odejde. Také šli trochu dolů s cenou, černé i světlé pivo stojí o deset korun méně než loni.
Oproti klasickému tmavému flekovskému ležáku se ten světlý vyrábí jen ze dvou druhů sladů, které jsou podle Michaela Adamíka tou nejdůležitější ingrediencí, která pivu dá chuť. Užitý slad je plzeňský a mnichovský. Použitý chmel je poloraný žatecký červeňák, kterého je více než v tmavém pivu. „Díky tomu je větší hořkost,“ dodal sládek. Flekovský světlý ležák je o něco více hořký než klasická „Plzeň.”
Škola pro sládky
Nově naraženou světlou třináctkou si v pátek připil kromě jednoho z majitelů pivovaru Ivo Brtníka také bývalý vrchní sládek Ivan Chramosil, u kterého se Adamík, který je tu sládkem pět let, všechno naučil.
Na pivovaru je mimo jiné zajímavé, že před sametovou revolucí fungoval jako místo, kde se učila řada budoucích sládků z velkých pivovarů. Právě u Chramosila se tu učil například Václav Berka, nynější vrchní sládek plzeňského pivovaru.
Jedinečná atmosféra lákala během 19. i 20. století řadu slavných osobností a pivnice se stala centrem, kde se scházela tehdejší společnost. Na pivo sem chodil například Josef K. Tyl a herci z Národního divadla. Koncem 19. století tu mohli pivaři potkat spisovatele Jana Nerudu nebo Jakuba Arbese, chodil sem i třeba Mikoláš Aleš. Za doby první republiky se sem rád zatoulal také Jan Werich.
