14°C
Neonacista zabil trubkovou bombou 13 lidí: Německo si připomíná 40 let od teroru na Oktoberfestu
Mohutný výbuch přehlušil před 40 lety, 26. září 1980, festivalové veselí na mnichovském Oktoberfestu. Explozi trubkové bomby, nastražené v koši poblíž hlavního vchodu na pivní slavnosti, zaplatilo životem 13 lidí a další více než dvě stovky byly zraněny. Největší útok související s pravicovým extremismem v dějinách poválečného Německa vyšetřovala německá policie ve dvou etapách. Pamětníci si výročí připomněli v sobotu přímo na místě útoku.
V pátek 26. září krátce po dvaadvacáté hodině večer otřásla Mnichovem detonace, která přinesla smrt a zkázu. Zkrvavení lidé utíkali v šoku z místa neštěstí nebo leželi bezvládně na zemi. Policisté, kteří na slavnosti obvykle dohlíželi na pořádek, okamžitě přivolali sanitky a zajišťovali místo činu.
Lékaři první pomoci pracovali na místě několik hodin a řídili převoz raněných do nemocnic v Mnichově a jeho okolí. Celkově ošetřili nebo dali převézt do nemocnic 220 raněných, z nichž byly desítky zraněny velmi těžce. Na místě neštěstí zůstalo dvanáct mrtvých, mezi nimi i dvě dívky ve věku osm a deset let a jeden šestiletý chlapec. Na začátku října v nemocnici svým zraněním podlehla třináctá oběť, sedmnáctiletý Mnichovan. O život dalších deseti bojovali lékaři několik následujících dní.
Pachatel byl mezi zabitými
Pachatele atentátu nalezla policie mezi oběťmi. Byl jím jednadvacetiletý student geologie Gundolf Köhler, jehož jméno figurovalo v policejních záznamech. Byl totiž evidován jako aktivní člen ultrapravicové skupiny kolem Karla-Heinze Hoffmanna.
Na základě výpovědí některých svědků došla policie k závěru, že to byl on, kdo nálož přinesl na místo neštěstí a uložil ji do odpadkového koše nedaleko vchodu do areálu. Když od koše odcházel, nálož nekontrolovatelně explodovala a kromě jiných zabila i samotného atentátníka.
Hoffmannovu skupinu s atentátem nespojili
Policie hledala stopy i v Hoffmannově skupině, sedm jejích členů zajistila. U všech byly provedeny domovní prohlídky a nalezeny různé výbušniny. Vyšetřování však neprokázalo žádnou souvislost mezi nimi a atentátem. Köhlera všichni znali, od jeho činu se ale distancovali a svoji spoluúčast na přípravě atentátu rozhodně popřeli. Vzhledem k nedostatku důkazů byli všichni na konci září 1980 z vězení propuštěni.
Nepodařilo se rovněž prokázat, že by použitou nálož vlastnila předtím Hoffmannova skupina. Postupně tak převládla verze, že atentát spáchal jediný člověk, který se na svůj čin připravoval sám a rovněž sám se stal jeho obětí. Policejní vyšetřování bylo ukončeno po dvou letech od atentátu.
Nové vyšetřování před šesti lety
Pochybnosti však přetrvávaly dál. Podezření vzbuzovaly zejména údajně nezohledněné výpovědi svědků, kteří viděli Köhlera před výbuchem komunikovat s dalšími muži. Pozůstalí po obětech i aktivisté z řad zákonodárců či právníků se proto opakovaně pokoušeli vyšetřování mnichovského atentátu znovu otevřít.
Německé státní zastupitelství nařídilo obnovit vyšetřování v roce 2014 poté, co se objevil dosud neznámý svědek. Podle německých médií to byla žena, která uvedla jméno údajného Köhlerova komplice.
Letos v létě ale nové vyšetřování dospělo k oficiálnímu závěru, že atentátník z města Donaueschingen jednal s krajně pravicovým motivem a patrně neměl komplice. Ani po více než tisícovce výslechů a prověření stovek stop se nepodařilo najít příslušné důkazy.
„Nemáme žádné dostatečné, skutečné indicie pro podíl dalších osob jakožto spolupachatelů, podněcovatelů nebo pomocníků při činu Gundolfa Köhlera,“ uvedl mluvčí státního zastupitelství. Podle deníku Süddeutsche Zeitung přitom bylo při vyšetřování jednoho z nejhorších útoků svého druhu v německé poválečné historii vyslechnuto 1 008 svědků, prověřeno 888 indicií a znovu prozkoumáno 300 000 stran spisů.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.