14°C
Vakcíny britskou mutaci zvládnou, tvrdí český vědec. U africké visí otazník
Dvě nové varianty onemocnění covid-19 vyděsily svět. Státy ruší lety z a do postižených oblastí a zavádí se i nová bezpečnostní opatření. Obě mutace jsou totiž nakažlivější než „původní“ virus. Nutno ale dodat, že nic nenasvědčuje tomu, že by varianty způsobovaly horší průběh. Otazník ale visí nad tím, zdali i na tyto varianty bude odpovědí vakcína. Na tuto otázku odpovídal Blesk Zprávám Jan Pačes, expert z Akademie věd České republiky. A spolu s ním i vědci z WHO.
Nadějí na ukončení pandemie je pro většinu lidí na celém světě vakcína. V Evropské unii se očkuje dvěma typy očkovacích látek. Tou od společnosti Pfizer a BioNTech a také od Moderny. Obě vakcíny jsou podobného typu. Fungují na principu mRNA - velmi zjednodušeně přepraví do těla genetickou informaci a tělu předhodí obětního beránka převlečeného za covid-19. „Předají informaci o tvorbě tzv. spike proteinu, což je stejná bílkovina, jako je na povrchu koronaviru,“ doplňuje Blesk Zprávám ministerstvo zdravotnictví.
„Buňka, do které vložíme RNA vytvoří virový protein a stane se pro imunitu zajímavou. Velmi brzy tak zemře a imunitní aparát se na ni natrénuje,“ vysvětluje Blesk Zprávám fungování těchto vakcín také molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Obě vakcíny, ale i několik dalších desítek očkovacích látek, které nyní prochází fázemi vývoje a schvalování, případně jsou schváleny mimo EU, mají za úkol tělo připravit na skutečný virus a ochránit jej před ním. Otázkou ale je, zdali vakcíny dokáží bojovat i proti jiným variantám onemocnění covid-19. Řeč je především o mutaci, která byla detekována v Británii. A o variantě, která se nyní šíří v Jihoafrické republice.
Virus z nových mutací se šíří rychleji
Obě zmíněné varianty se podle dosavadních zkoumání šíří rychleji než původní kmen, který se do světa rozšířil koncem roku 2019 z čínského města Wu-chan. Britská varianta dokonce počítá se snazším šířením až o 70 procent.
Ovšem ačkoliv koronavirus mutuje - a bylo popsáno již tisíce mutací - studie nenasvědčují tomu, že by se jednalo o takové mutace, které by zcela změnily podstatu viru, vakcína by měla tedy fungovat i v tomto případě. „Obě dvě varianty mají klíčovou mutaci ve spike proteinu, tedy v té části, kudy virus vstupuje do buňky hostitele. Právě na tvorbě spike proteinu jsou vakcíny postavené,“ vysvětluje Pačes.
„Obě varianty také zatím nejsou kvalifikovány jako kmeny. Kmen je definován tím, že má jiné biologické a virové vlastnosti,“ doplňuje s tím, že pokud by se zjistila jiná virová vlastnost, musela by se nejspíše vakcína poupravit.
Podobně jako Pačes mluví i vědci ze Světové zdravotnické organizace, ale i Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním vakcínou Comirnaty neměla chránit proti této mutaci. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy,“ píše na svých stránkách. „Na druhou stranu v případě viru chřipky dochází k časté a rozsáhlé změně viru, a proto se vakcína musí upravovat každý rok, aby zůstala účinná,“ dodává SÚKL.
Dosavadní studie ale ukazují, že co se týče britské varianty, zde by měla být vakcína účinná. „Byla testována firmou Moderna a ukázalo, že vakcína zabírá stejně dobře, takže mutace příliš neovlivnila vlastnosti viru, to je dobrá zpráva. Horší zpráva je s variantou jihoafrickou. První z experimentů totiž ukázal, že protilátky účinkují na tuto variantu desetkrát méně,“ osvětluje situaci Pačes.
Ani vakcinolog Roman Chlíbek z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany nemá zprávy o tom, že by vakcína byla neúčinná. „Mutace prodělává každý virus, tohle není první ani poslední mutace a zatím se ukazuje, že by to mělo tělo chránit. Funguje totiž i zkřížená reaktivita, takže ty protilátky fungují i na případnou podobnost,“ osvětluje Blesk Zprávám.
Nic ale zatím není vytesáno do kamene, alespoň dokud se neudělá více studií a experimentů. „Koronavirus nadále sledujeme, zkoumáme a učíme se o něm a naše znalosti se vyvíjí. Zatím se ukazuje, že by měly vakcíny fungovat, protože vyvolávají širokou imunitní odpověď, ale je to nadále předmětem zkoumání,“ vyjádřila se k tématu také vědkyně Světové zdravotnické organizace Soumaya Swaminathanová.
Pačes: Vakcíny mají výhodu, dají se rychle změnit
Molekulární genetik Pačes uklidňuje. I kdyby se potvrdila menší účinnost mRNA vakcín na nové varianty, dají se rychle změnit. „Jedná se o nejmodernější typ vakcín (…) Nebude nutné vyvíjet novou, ale jen se zacílí na jinou oblast. Pro vysvětlení, na povrchu viru není jen spike protein, ale zatím je tato oblast imunologicky nejzajímavější,“ komentuje Pačes.
Možná je ale i varianta, že budou na nové mutace účinnější jiné vakcíny ze světového oběhu. Řeč je například o čínských variantách očkovacích látek. Ty nepoužívají mRNA, ale aplikování inaktivovaného viru.
Na závěr Pačes dodává, že doposud bylo vypozorováno, že rozdíly v mutacích nejsou tak velké, aby bylo nutné vakcíny každým rokem měnit, jako je tomu třeba u chřipky. To ostatně potvrdil již dříve Blesk Zprávám také virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
„Mutací koronaviru bylo popsáno dokonce tisíce. My ale stále nejsme dostatečně znalí biologie SARS-CoV-2, takže nemůžeme od stolu říci, co jaká mutace bude způsobovat. Co se dá říci, je to, že velká většina mutací, možná až 99 %, nezpůsobuje žádnou změnu ve vlastnostech viru, nebo jej dokonce oslabují,“ komentoval.
Fide, sed cui fidas, vide.
Věř, ale komu věříš, měř.
Bezhlavě věřit komukoliv není moc dobrý. Je třeba si udržovat odstup.