Zemřel Lubomír Štrougal (†98)! Kalousek: Měl na rukou krev zahynulých na drátech

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, předsedou federální vlády.

Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V posledních letech čelil trestnímu stíhání za podíl na zabití a zranění lidí na československých hranicích v době komunistické totality. Stíhání bylo zastaveno, protože podle znaleckých posudků nebyl schopen chápat smysl trestního řízení.

Kalousek: Měl na rukou krev

„V letech 1961-65 byl ministrem vnitra. Měl na rukou krev zahynulých na drátech železné opony. Má plnou odpovědnost za diskriminaci slušných lidí v době normalizace. Má tedy všechny předpoklady získat státní vyznamenání ′in memoriam′. Vždyť to bylo dávno…,“ uvedl exministr financí Miroslav Kalousek TOP 09).

„Karel Vaš se dožil 96 let. Miloš Jakeš 97 let. Lubomír Štrougal 98 let. Někdy si říkám, že osud umí být nespravedlivý. Nicméně jsem přesvědčen, že poslední soud je nemine a každý z nich bude souzen podle svého jednání a skutků během života,“ poznamenal taktéž na twitteru senátor Tomáš Czernin (TOP 09) a dodal: „Režim, kterému sloužili má na kontě zhruba 280 popravených z politických důvodu, 374 zastřelených na hranicích, 4500 až 7000 obětí komunistických lágrů, 250 tisíc lidi odsouzených z politických důvodů a až 300 tisíc lidí v emigraci. A nespočet zničených rodin. Nezapomeneme.“

„V době perestrojky byl Lubomír Štrougal spíše reformní, ale ještě v říjnu 1988 podal raději demisi. Ač již důchodce, byl počátkem 1990 z původní KSČ vyloučen a členem KSČM se už nestal,“ uvedl na twitteru Jiří Dolejš (KSČM).

Vystudoval práva

Lubomír Štrougal byl na rozdíl od některých jiných kádrů v čele KSČ člověkem, který měl za sebou studium na Vysoké škole – na Karlově univerzitě absolvoval Právnickou fakultu.

Formovalo ho však rodinné prostředí – pocházel z jižních Čech z rodiny zaměstnance cementárny, který ve Veselí nad Lužnicí zakládal místní organizaci KSČ. Štrougal to už v mládí dotáhl do krajského vedení KSČ v Českých Budějovicích a již ve 34 letech nastoupil do ÚV KSČ.

Rychle stoupající papaláš KSČ

Politické ostruhy sbíral Štrougal jako ministr zemědělství (1959 až 1961) ve vládě Viliama Širokého a později ministr vnitra (1961 až 1965) pod premiérem Širokým a později Jozefem Lenártem. Coby ministr vnitra se podílel na zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka a za jeho vedení rezortu se údajně zlikvidovala velká část materiálů z 50. let.

V roce 1968 byl krátce místopředsedou vlády (duben až prosinec), nesouhlasil se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl také pozici v chystané kolaborantské dělnicko-rolnické vládě. Brzy ale přešel na stranu normalizace.

Štrougal premiérem, bratr náměstkem

A že se za normalizace rodině Štrougalových nevedlo vůbec zle. Lubomír Štrougal byl předsedou vlády v letech 1970 až 1988, za tu dobu stál v čele šesti vládních kabinetů.

„Já prostě byl s Husákem, s kterým jsem byl názorově na jedné lodi v roce 1968 a i v roce 1969, kdy on nastupoval do funkce prvního, později pak generálního tajemníka. Věřili jsme, že budeme (v reformách, pozn. red.) pokračovat – byť po té sovětské okupaci třeba pomaleji a opatrněji. V závěru sedmdesátých let jsem byl už úplně sám, kdo takhle vystupoval,“ tvrdil před časem pro Aha! Štrougal.

Jakeš (†97) zemřel v LDN. Rodina smrt tajila pět dní a pohřbila ho potají

Jeho bratr Přemysl Štrougal působil v době, kdy byl Lubomír Štrougal premiérem, jako náměstek ministra zahraničního obchodu. Před revolucí pak coby ředitel československého obchodního zastoupení ve Vídni.

Štrougal u soudu: Zproštěn obžaloby

V hledáčku justice byl po roce 1989 Štrougal několikrát, vždy ale vyšel bez úhony. Až k soudu se v prosinci 2001 dostala žaloba, podle níž Štrougal jako ministr vnitra v roce 1965 neodeslal prokuratuře určitý spis, a tím překazil potrestání skupiny příslušníků StB obviněných z vražd odpůrců režimu na konci 40. let. V červenci 2002 jej soud ale obžaloby zprostil.

Později policie Štrougala podezírala ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici, v důsledku čehož měl být odpovědný za smrt 43 lidí. Obviněn ale z ničeho nebyl a případ byl v únoru 2006 promlčen.

Štrougal jako premiér | Archiv Blesku

Zeman mluvil o svinstvu, případ zastavila duševní choroba

Později byla opět otevřen Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu série vražd pohraničníky. Podle kriminalistů i kvůli nečinnosti tří funkcionářů – Lubomíra Štrougala, Milouše Jakeše a exministra vnitra Vratislava Vajnara – bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice.

„To, že se stříleli lidé na hranicích, je svinstvo a svinstvo si zaslouží trest,“ komentoval to prezident Miloš Zeman. „U lidí, kterým je přes 90 let, už ten trest ztrácí význam,“ doplnil.

Státní zástupce však v září 2020 stíhání zastavil. Jakeš zemřel 9. července 2020, u Štrougala a Vajnara bylo shledáno, že trpí duševními chorobami.

Zlomenina stehenní kosti

Štrougal trpěl zdravotními potížemi i v minulosti. V roce 2013 utrpěl vážné zranění – zlomeninu stehenní kosti. Od té doby chodil jen ztěžka – a pomocí holí.

Dcera módní návrhářkou

S první manželkou Věrou byl Štrougal od roku 1952 do roku 1992. Štrougalovou dcerou je právnička a módní návrhářka Eva Janoušková, manželka novináře Jiřího Janouška. „Bydleli jsme v Dejvicích ve vile z třicátých let, byla krásná, ale jako ‚sídlo‘ nepůsobila,“ vzpomínala před časem pro iDnes.cz.

Štrougalův syn Lubomír je pak architektem. Na stáří si Štrougal s druhou ženou Miloslavou koupil byt na sídlišti na pražském Proseku, kde ho Blesk přistihl v roce 2013 při procházce.

V novostavbě na Proseku koupil byt Štrougal spolu se svou druhou manželkou Miloslavou. | Foto Blesk - Ladislav Křivan

Na chatu vrtulníkem?

O Štrougalovi se přitom tradovalo, že se za „totáče“ nechával na chatu v jižních Čechách vozit helikoptérou. „Ano, jednou, kdy přesně, to už nevím, táta odněkud letěl. Snad od vojáků. A protože helikoptéra mířila do Prahy a chata byla na trase, nechal se vysadit na nedaleké louce. Jenže z toho byla taková aféra, že už to pak nikdy neudělal,“ tvrdí Štrougalova dcera.

„Byl jsem na nějakém cvičení a to se odbývalo někde na Vimpersku. Pak jsem se tím vrtulníkem vracel do Prahy a řekl jsem pilotům: ‚Leťte tady podél Vltavy‘. No a tam u Zvíkova jsem měl chajdu, tak povídám: ‚Nemohli bychom přistát tady?‘ A oni: ‚Jo, klidně, soudruhu předsedo!‘ No a přistáli a pak letěli beze mě dál do Prahy,“ vzpomínal sám Štrougal, který se po svém politickém odchodu do ústraní odebral na chalupu pro změnu v Jizerských horách.

Lubomír Štrougal: Chata v Jizerských horách | Archiv Blesku

„Havel označil naše sídliště za králíkárny. Netvrdím, že šlo o nějakou špičkovou architekturu, ale tyhle králíkárny představují dodnes rozhodující část bytového fondu. A jsou určitě po všech zatepleních a další modernizaci lepší než nové kolonie trpasličích domečků na okrajích měst,“ říkal Štrougal v porevoluční knize Ještě pár odpovědí.

Štrougal litoval. I tenkrát šlo o peníze, říkal

Ve vzpomínkách Paměti a úvahy z roku 2009 pociťoval Štrougal lítost nad represemi v 50. letech. „Hluboce lituji všech, kteří byli nespravedlivě postiženi naší bezpečností a justicí nebo trpěli v důsledku nejrůznějších mimosoudních nátlaků. Nic na tom nemohu dodatečně změnit. Všem se upřímně omlouvám...,“ napsal. Zároveň ovšem tvrdil, že za zločiny v 50. letech nelze vinit celou stranu.

Lubomír Štrougal byl nejdéle sloužícím premiérem. | Blesk:Zbynek Pecak, Ladislav Křivan

Podle Štrougala byla KSČ stranou s konkrétními lidmi s konrétními osudy. Někdy byl z Prahy, jiný z Košic.

„Pochopitelně i tenkrát šlo o peníze, lépe řečeno o investice. Nikdy se nemohly uspokojit všechny potřeby a požadavky. A tak jsme museli rozhodnout, jestli se třeba nejdříve postaví celulózka v Ružomberoku, nebo dokončí nemocnice v Motole,“ vzpomínal. „V listopadu 1989 určitě lidé nechtěli takový kapitalismus, jaký máme teď,“ vyjádřil své přesvědčení v knize Ještě pár odpovědí.