Astronaut pro Blesk: O životě na vesmírné stanici, léčení slepoty a ojetém dragonu

Thomas Pesquet (*27. 2. 1978, Rouen) vystudoval leteckou a kosmonautickou univerzitu v Toulouse, ve francouzské agentuře CNES se věnoval výzkumu robotických misí ve vesmíru. Pak si udělal pilotní licenci - jako skoro jediný z pilotů-astronautů ovšem nelétal na stíhačkách či jiných vojenských strojích, nýbrž na dopravním airbusu pro Air France. ESA ho s dalšími šesti kolegy vybrala za astronauta roku 2009, do kosmu z nich letěl jako poslední. Se Sojuzem MS-03 startoval na ISS v listopadu 2016, strávil tam 196 dní a podnikl dva výstupy do volného kosmu. Ve volném čase se věnuje judu, horským i vodním sportům, má licenci instruktora potápění i skákání s padákem. Hraje na saxofon. 

Crew Dragon je dost nový stroj a vy poprvé letíte s „ojetou“ kosmickou lodí i raketou. Jste nervózní?

„Neřekl bych, že nám něco nedá spát. Když se v téhle branži příliš obáváte, nevydržíte moc dlouho. Všichni jsme v pohodě a bereme to profesionálně. Věříme systémům. NASA i SpaceX odvedly dobrou práci a my jim důvěřujeme. Ale samozřejmě je to nový stroj, teprve třetí let lodi Crew Dragon, po úvodním testu teprve druhý pravidelný let. Takže potřebujeme víc dat, hodně startů. Chceme, aby se z toho stal běžný způsob dopravy na vesmírnou stanici, což chce možná stovky letů. Bez těch dat a statistik jsme možná nadmíru opatrní, všechno extra kontrolujeme. Ale věřím, že všechno půjde jako po drátkách. Takhle o tom přemýšlím, když večer usínám.“

Dragon má oproti Sojuzu o křeslo navíc, expedice na ISS začínají být sedmičlenné. Jak to zvýší produktivitu?

„Spoustu času nám zaberou nutnosti: spánek, jídlo, posilovna, péče o zdraví, a také zařizování logistiky. Můj odhad, to není oficiální číslo, ale řekl bych, že to odpovídá třem plným úvazkům, takže šestičlenné posádce zbývá na skutečnou vědu tak 50 % času. Nezní to moc, ale třeba na polární základně na Antarktidě je to ještě méně. Ale když začnete přidávat členy posádky, zvýšíte tu kapacitu. Někde bude optimální počet, ale ten ještě neznáme, na americké části stanice dosud vždy pracovali maximálně tři, čtyři lidé. Těšíme se, že to zjistíme, zda potřebujeme sedm nebo osm lidí, nebo jen pět, šest. Někteří experti se na to zaměřují, na zemi jsou velice schopní lidé, kteří sledují každou minutu naší práce na stanici, zkoumají vše, co děláme, naši výkonnost, výsledky v různých kategoriích.“

Muskovy dragony zaplní ISS: Týden má na oběžné dráze „kempovat“ 11 kosmonautů

A jaká vás čeká vlastní náplň práce?

„Na půlroční misi provádíte stovky experimentů, velice rozličných. Někdy je ta věda neuvěřitelná. Před dvaceti lety jsme začali s jednoduchými pokusy, ale nyní vyrábíme organické tkáně. My se například pokoušíme vyrobit umělou sítnici pro lidi s degenerujícím zrakem. Na určité mechanické procesy na buněčné úrovni má vliv gravitace. Ve stavu beztíže lépe vidíte, co se tam děje, a můžete ty procesy lépe zvládat. Také se hodně věnujeme růstu krystalických proteinů, což také vypadá velmi slibně. Z takových se dělají léky. Na Zemi rostou do nepravidelných tvarů, mohou se hroutit vlastní vahou. Na vesmírné stanici ale můžeme získat takřka dokonalé krystaly, doufáme tu v medicínské průlomy. Třeba pro léčbu Duchennovy svalové dystrofie.“

Musíte těm experimentům sám rozumět? Nebo tu jsou potřeba jen vaše ruce?

„To záleží. Samozřejmě nejsme experti v těch všech oborech. To máte fundamentální fyziku, medicínu, strojírenství, technologie... Někteří z nás jsou původem piloti, ne vědci. Nějaké porozumění potřebujete, vědět, co děláte, pochopitelně. Cvičíme to na Zemi, setkáváme se s vědci. Nemáme doktoráty v těch disciplínách, spíš jde o pár hodin, možná deset, dvacet hodin, abychom tomu trochu rozuměli. Experti sepíšou procedury, spolu s NASA navrhnou techniku. Všechny ty laboratoře po světě, tisíce vědců vám říkají, co máte dělat.

Někdy s nimi i přímo mluvíme, koukají nám přes rameno kamerou v přímém přenosu, takže oni jsou v tu chvíli mozkem a my rukama. Je to naprosto týmová práce, my jsme jen hrot oštěpu. To se děje na stanici běžně.“

Generálka před startem:

Většina výstupů do kosmu se plánuje dlouho dopředu a měsíce trénujete své konkrétní úkoly. Občas je ale nutné provést neplánovaný výstup. Když vám takový oznámí, je to pro vás dobrá zpráva, nebo spíš důvod k obavám?

“To se mě zatím netýkalo. Jeden ze zkušenějších kolegů to popsal ve smyslu, že si to nikdo nepřeje, ale poté jste šťastní, že jste to dokázali. Takový to je pocit. Jsme na to připraveni. Rozumíme scénářům, které po nás vyžadují vylézt ze stanice a jít něco spěšně opravit, třeba za jeden nebo dva dny. Obvykle se výstup chystá týdny nebo měsíce. Patří to k naší práci: jsme na to připraveni, myslím, že to je vzrušující, a jsou to ty chvíle, kdy jde o hodně, takže jste soustředění, všechno vidíte ostře a křišťálově jasně. Pro to taky žijeme, proto jsme si tuhle kariéru vybrali. Samozřejmě si nepřeju, aby něco selhávalo, ale když se to stane a musíme reagovat, budu připraven."

V průběhu vaší mise plánují Rusové konečně přivézt a k ISS připojit nový modul Nauka, bude se vás toto rozšiřování také týkat?

„Na Nauce bude evropská robotická paže, s tou možná budu mít nějaké úkoly, takže nějaký trénink jsem podstoupil, ale pořád není vše jasné ohledně plánování, teprve uvidíme.“

Bydlení ve vesmíru za 2,7 bilionu korun. Se „spolubydlícími“, supermrazákem, zvířaty a už 20 let

Jak v kosmu odpočíváte? Máte vůbec volný čas?

„Moc volného času není, pracujeme dvanáct a půl hodiny každý den, od půl osmé ráno do osmi večer. Mimo pracovní dobu můžete dělat, co chcete. Samozřejmě musíte spát a jíst, ale pár hodin se tu a tam najde. Každý má své projekty – můžete třeba natáčet videa, přispívat na sociální sítě, psát deník, můžete hrát karty, volat si s rodinou. A samozřejmě všichni koukáme z oken a fotíme. Na své předchozí misi jsem pořídil tisíce snímků, protože mě to fakt bavilo. Teď to nebude jiné. Možná najdu nový cíl, který se mi předtím na zemi spatřit nepodařilo.

Ovšem při svém prvním letu jsem byl tak nadšený, že jsem byl pořád vytížený, zavalený věcmi. Čekal jsem na něj hodně dlouho, chtěl jsem udělat spoustu věcí, spoustu projektů. Nikdy nevíte, mohl to být můj jediný let. Každou minutu každý den jsem měl co dělat, pořád jsem na něco musel myslet, neděle, večery, na tom nesešlo, to nikdy nepřestávalo. To teď nechci opakovat, trochu mi to bránilo užívat si. Vyhradím si čas jen na sebe, kdy nebudu dělat nic. Aspoň 15 minut, dát si kafe, koukat z okna a jen to nasávat. Nefotit – to pak máte fotku, ale ne vzpomínku.“

Karanténa na půl roku

Co si na expedici balíte?

„Je to klišé, ale beru si nějakou francouzskou kuchyni, to se musí, jinak by mi sebrali občanství. Různí šéfkuchaři a cateringové firmy mi připravili nějaká jídla. Ne jen pro mě, samozřejmě budu chtít čas od času pohostit celou posádku. Je jen málo záležitostí, ve kterých na stanici máte na výběr, které si můžete rozhodovat podle svého, ale jídlo k nim patří. Samozřejmě si vezeme každý nějaké vlajky. Já takhle na šest měsíců zaberu evropský modul Kolumbus jako francouzské území, protože mi v tom nikdo nemůže zabránit. A mám spoustu nášivek pro přátele, rodinu a různé organizace, abych si jen sobecky nesplňoval vlastní sen, ale mohl se trochu podělit s dalšími. Sledujte mou misi, uvidíte!“

Co vám na orbitě nejvíc chybí?

„Svoboda dělat si, co chcete, jít, kam chcete, za lidmi, které chcete vidět. Vtipné je, nebo vlastně vůbec ne, nyní si to lidé dokážou představit, co to je být zavřený na jednom místě a přijít o svobodu cestovat, stýkat se s lidmi. Právě to se nám stane na půl roku, už zase. Po návratu máte ohromnou radost, že zase můžete dělat, co chcete.“

Co byste na ISS zlepšil?

„Přál bych si, aby se automaticky daly najít věci, které potřebujete k práci. Je tam tak moc věcí! Spousta různých experimentů, spousta vybavení. Stanice se za ty roky rozrostla, přibývalo hodně modulů, a tak zabere nějaký čas, než najdete, co hledáte. Ze země se katalogizují tisíce položek. Kdybyste tak mohli jen stisknout čudlík a vše by se před vámi objevilo, abyste hned mohli pracovat, to by bylo parádní. Ale nemyslím si, že k tomu jen tak dospějeme.“

Michaela velí cvičným misím na Měsíc a Mars. Proč se skoro nesprchuje a má záchod plný mikrobů?

Z obrázků se stanice jeví plná věcí, stane se občas, že do něčeho narazíte?

„Neříkejte to v NASA, ale čas od času do něčeho vrazíme. Obzvlášť začátkem pobytu. Snažíme se být opatrní, ale jak říkáte, je tam plno vybavení, kabely… Ovšem všechno je navržené, aby to nebylo příliš křehké. A pokud to křehké je a nesmíte se toho ani dotknout, tak je to schované za stěnou, za regálem, chráněné. Postupně si zvyknete. Napřed pár dní, liší se to astronaut od astronauta, někomu to jde rychleji, jinému pomaleji, si uvědomíte, jak se máte hýbat. Mozek se musí přenastavit na jiné vjemy, abyste si uvědomovali své okolí. Takže někdy narazíte, někdy jdete moc rychle; chcete zahnout, ale odbočku minete a letíte dál, narazíte do toho, co je před vámi. Tomu se snažíme vyhnout, ale počítáme s tím, že se to může stát, stává se to, není to nic vážného. Zpočátku musíte být hodně opatrní, pozorní, metodičtí, a potom to nesmíte přehánět se sebevědomím, jak se v průběhu dlouhé mise učíte létat.“

Nábor kosmonautů

ESA právě přijímá přihlášky pro nový tým astronautů, co je v budoucnu čeká?

„Výběrová řízení nemáme tak často jako NASA, jednoduše máme méně příležitostí létat na stanici. Ale je načase najmout novou generaci, my už sloužíme dvanáct let, takže se těšíme na čerstvou krev a nové talenty. Chystáme se na novou doménu vesmírných letů, poletíme na Měsíc, takže to snad mou generaci astronautů zaměstná, ale pořád tu budou lety na ISS, takže tomu se, doufejme, budou zpočátku věnovat ti noví.“

Remkův nástupce na Měsíc? Agentura hledá posily, bere i padesátileté Čechy

Jak se člověk může stát astronautem ESA?

„Potřebujete tři věci: vysokou školu, protože pobýváme v technickém, vědeckém prostředí, potřebujete nějakou operativní zkušenost, neboť se nacházíte v nebezpečném prostředí a vaše rozhodnutí mají důsledky. A musíte být mezinárodní, v Evropské vesmírné agentuře mluvíme všemi jazyky, spolupracujeme s Japonci, Američany a Rusy a v budoucnu možná i dalšími národnostmi na palubě vesmírné stanice. To by kandidáti měli splňovat.“

ESA zároveň vyhlásila projekt paraastronaut, o co se jedná?

„Bádáme, co by bylo potřeba, abychom mohli do vesmíru vyslat osobu s postižením. Hovoříme o inkluzi, chceme toho dosáhnout v každé společenské sféře, tak jsme zahájili tento projekt. Nevíme, jak to půjde, ale budeme to usilovně zkoumat a chceme někoho najmout, aby nám s tím pomohl. Pak budeme jednat se všemi partnery a pokusíme se to uvést do praxe.“

Rakovina jí coby malé holce vzala koleno. Teď Hayley (29) poletí do kosmu s Muskovou raketou

ISS už funguje přes 20 let, v příštích letech má vzniknout další stanice Lunar Gateway, tentokrát ovšem na oběžné dráze Měsíce v rámci misí Artemis. Co se změní z pohledu astronautů?

NASA a ESA navazují četná partnerství pro lety ke Gateway i přímo na povrch Měsíce. Budeme toho podniku součástí, spolehlivým partnerem. Už to začalo, budujeme techniku pro loď Orion – servisní modul s pohonem, solárními panely, bateriemi se vyrábí v Evropě. Některé z experimentů, které teď provádíme na ISS, jsou přípravou budoucích misí na Měsíc a Mars. Myslím, že naše agentury přeorientují své priority z nízké oběžné dráhy Země, budou víc zdrojů a času věnovat průzkumu hlubšího vesmíru, Měsíc a Mars jsou možné cíle. A nízká orbita Země se víc otevře soukromému sektoru – existují projekty soukromých orbitálních stanic, kosmických hotelů. Na to se těšíme, až bude na oběžné dráze fungující ekonomika.

Lidstvo slaví další vesmírné prvenství. Na Marsu poprvé vzlétla helikoptéra Ingenuity

Po Měsíci bude dalším cílem kosmonautiky Mars, sledujete zatím aspoň automatické sondy?

„Když sledujete robotické mise, uvědomíte si, že to jsou jen dvě větve téže věci, snažíme se bádat, dostávat se dál do kosmu. To nejsou dvě soupeřící sféry, vadí mi, když to tak lidé říkají. Když se bavíte s vědci od roverů a meziplanetárních misí, říkají, jak se nemůžou dočkat, až tam na povrchu budou lidé, protože vědecké výsledky budou stokrát, možná tisíckrát větší. Samozřejmě je to složitější a nebezpečnější, proto potřebujeme tyto předcházející mise. Cokoliv zastanou roboti a rovery, to rozhodně musejí dělat. Také potřebují finance. Není to konkurence. Pracujeme společně a v budoucnu to bude ještě těsnější spolupráce.“

Gagarin a ti druzí: nová kniha edice Blesk extra. | Blesk extra

Jak se žije na ISS? A co všechno jejímu vzniku předcházelo? Těmito tématy i řadou dalších se zaobírá nová kniha edice Blesk speciál s názvem Gagarin a ti druzí aneb 60 let kosmonautiky. Přináší další rozhovory se současnými kosmonauty ze sojuzů, raketoplánů i crew dragonu, velké srovnání kosmických lodí či ohlédnutí se za méně známými českými stopami ve vesmíru.

132 stran skvělého čtení jen za 59 Kč. Kupujte u všech dobrých prodejců tisku a přes iKiosek.cz. A více materiálů najdete na blesk.cz/gagarin.