Co vůbec znamená pojem sériový vrah? Jde o zločince, který zabíjí opakovaně a dopustil se minimálně tří vražd. Tyto vraždy od sebe dělí nějaký časový odstup, může jít o dny, ale i o roky. Liší se od masových vrahů, kteří zabíjí jednorázově či v krátkém časovém úseku větší počet obětí. Mnoho sériových vrahů nebylo nikdy dopadeno, mezi nejznámější takové patří například tajemný Zodiak či Jack Rozparovač. Sériové vrahy najdeme bohužel i v české historii. Podívejte se na přehled těch nejhorších.
Poslední obětí vraždícího narkomana byl zasahující policista
Počet potvrzených obětí: 5
Počet dalších možných obětí: 0
Počet přeživších: 1
Devětatřicetiletý Roman Postl (†39) pocházel z Proboštova v Ústeckém kraji. Původně se živil jako celník. Vše zřejmě spustily problémy se štítnou žlázou, které začal mít v 90. letech. Na bolesti totiž užíval načerno sehnaný morfin, jehož dávky si postupně zvyšoval. Pak začal brát i další drogy. První vraždy se dopustil v roce 1998. Na diskotéce postřelil teprve sedmnáctiletého Jana, který tam dělal ochranku. Do ležícího mladíka pak ještě šestkrát vystřelil. Skončil za mřížemi.
Brány věznice opustil v roce 2008. Seznámil se s Davidem Č., s nímž začal nitrožilně užívat pervitin. Pak začala třídenní vražedná série. Nejprve společně zavraždili podnikatele, kterého chtěli okrást, loupež jim ale nevyšla podle představ, jejich oběť totiž u sebe neměla peníze. Hned další den Postl zastřelil mladého pracovníka benzínky Jiřího (†20) a čerpací stanici vyloupil. Ani to mu ale nestačilo a třetí den se vydal přepadnout hernu Las Vegas v Chomutově. Tamního barmana zastřelil a podnik vypálil.
Díky svědkovi Miroslavovi, který jako zázrakem přežil, však byla policie vrahovi na stopě. Postl byl postřelen při přestřelce s policií a po pěti dnech v nemocnici zemřel. Předtím však stihl ještě jednou vraždit, jeho poslední obětí byl policista Roman, kterého vrah zasáhl do srdce a ruky.
Pětičlenný gang vrahů zabíjel pro peníze
Počet potvrzených obětí: 5
Počet dalších možných obětí: 0
Počet přeživších: 1
Ludvík Černý, Karel Kopáč, Vladimír Kuna, Petr Chodounský, Irena Meierová jsou lidé, kteří stáli za takzvanými orlickými vraždami. Tuto přezdívku si nechutné zločiny vysloužily podle místa nálezu těl. Pětice zločinců zabíjela z touhy po majetku a nechvalně prosluli také způsobem, jakým se mrtvých zbavovali.
Důkazy proti tomuto gangu policisté shromažďovali dva roky, bohužel jim dlouhou dobu chybělo to nejzásadnější, mrtvá těla. Až v polovině července 1995 se díky jednomu z podezřelých zaměřili právě na přehradu Orlík, ze které po několika dnech pátrání vytáhli zaletovaný sud s rozřezaným a poleptaným lidským tělem. Na dně přehrady skončily tři z pěti obětí orlických vrahů a louh k rozleptání těla použili pouze jednou, údajně jim to poradil jiný sériový vrah, Ivan Roubal.
Podezřelí v celé kauze byli zatčeni v roce 1995. Karel Kopáč byl po autonehodě na invalidním vozíku a od té doby se akcí gangu neúčastnil. Kopáč se po zatčení k činům přiznal a ochotně policii prozradil, jak celá skupina fungovala. Rozsudek nad orlickými vrahy byl vynesen v roce 1997. Doživotí nakonec dostal pouze Černý, jako vykonavatel všech vražd. Ten také jako jediný ještě stále sedí za mřížemi. Kopáč v roce 2004 ve vězení spáchal sebevraždu, ostatní byli již propuštěni, jako poslední Kuna v roce 2013.
Nechutný český kanibal snědl oběť s hořčicí
Počet potvrzených obětí: 5
Počet dalších možných obětí: 2
Počet přeživších: 1
Ladislav Hojer vraždil poprvé ve svých 20 letech v roce 1978. Tehdy jel na výlet do Děčína, kde si vyhlédl třicetiletou Evu R., kterou uškrtil a její mrtvolu se pokusil znásilnit. To se mu však nepovedlo a tak jí do pochvy vložil kopřivu. Další oběť si vyhlédl ve vlaku o dva roky později. V momentě, kdy šla Ivona S. na toaletu, se za ní natlačil a uškrtil ji její šálou. Nad mrtvolou pak masturboval a nechal ji na záchodě, který z venku zamkl, tím získal čas, aby z vlaku vystoupil a vrátil se do Prahy. Za půl roku vrah udeřil znovu. Tentokrát na Slovensku. Jeho oběť nebyla dodnes identifikována, poté, co ji brutálně znásilnil, ji totiž omotal drátem a hodil do nádrže. Mrtvola se našla bez hlavy a rukou, není jasné, zda části odřezal Hojer nebo odpadly při rozkladu těla.
Čtvrtou obětí byla teprve osmnáctiletá dívka. Krutý vrah si ji vyhlédl v Brně, jedenáctkrát ji bodl a opět ji uškrtil. Mrtvolu několikrát znásilnil a tentokrát si z místa činu odnesl i trofej. Ivaně M. Hojer odřízl ňadra a genitálie. Části těla doma uschoval v lednici a onanoval nad nimi, pak se rozhodl, že je sní. Podle přiznání je snědl s ďábelskou hořčicí, lidské maso mu ale nechutnalo, a tak ho i s hrncem vyhodil.
Byl dopaden díky poslední oběti. Vraždu Anny Š. spáchal nedaleko svého bydliště a s detaily činu se pochlubil svému spolubydlícímu. Ten pak psychiatrům tvrdil, že zločin spáchal on sám. Po krátkém výslechu bylo jasné, že on vrahem není, znal však detail, o kterém mohl vědět pouze vrah. Kriminalisty pak přivedl na stopu Ladislava Hojera, který se k činům přiznal a v roce 1986 byl popraven. Je možné, že spáchal více vražd, než těchto pět.
Bestiální vrah dal údajně oběti sežrat prasatům
Počet potvrzených obětí: 5
Počet dalších možných obětí: 4
Počet přeživších: 1
Ivan Roubal patřil k nejděsivějším sériovým vrahům, kteří působili na našem území. V roce 1991 se Roubal odstěhoval na Šumavu, kde koupil statek, kterému začal říkat Pohádka. Tam choval čínská prasata, která měl údajně krmit i těly některých obětí.
Krátce poté, co se Roubal přestěhoval, zmizel ze sousedství jeden jeho známý. Jeho majetek Roubal prakticky ihned začal rozprodávat a tvrdil, že muž se odstěhoval do Německa. To, že by měl Roubal s jeho zmizením něco společného, se prokázat nepodařilo. Nicméně se ho podařilo spojit s vraždou taxikáře v roce 1992. Téhož roku zmizel i prodejce bižuterie Václav D., jehož majetek opět Roubal rozprodával, jeho tělo se ale nikdy nenašlo. O rok později si brutální vrah připsal další dvě oběti. Prodejce pornofilmů navíc svázal do kozelce a muž se tak vlastní vahou uškrtil.
Osudnou se mu stalo vykradení autopůjčovny. Loupež spáchal s dalšími muži, ale na místo se pak vrátil sám a tři muže, kteří na místě byli, opět svázal do kozelce. Jedna z jeho zamýšlených obětí však přežila. Roubal byl nakonec nejprve odsouzen za dvě vraždy a v roce 2000 pak za tři další. Dostal doživotí. V roce 2015 zemřel ve vězení v Karviné ve čtyřiašedesáti letech. Svým spoluvězňům se však chlubil, že prý spáchal i další dvě vraždy, jeho obětí měla být prý i šestiletá holčička.
Sousedé ho měli za milého pána, on přitom vraždil a znásilňoval
Počet potvrzených obětí: 5
Počet dalších možných obětí: 10 a více
Počet přeživších: minimálně 1
Hubert Pilčík má na svědomí možná nejvíce obětí ze všech sériových vrahů na našem území. Nicméně se mu podařilo prokázat pouze pět vražd. Přiznal totiž pouze to, co pod tíhou důkazů musel. Nechutný vrah využil důvěřivosti zoufalých lidí, kteří chtěli emigrovat na západ.
Pomoci odhalit jeho krutost pomohl požár v opuštěné hájence na Plzeňsku, který vypukl v roce 1951. Uvnitř se totiž našly ostatky muže, později byla nedaleko objevena mrtvola ženy. Kriminalisté v ní poznali Renátu Balleyovou, která chtěla s otcem a neteří emigrovat do Německa. Stopa vedla k právě k Pilčíkovi. To, co uvnitř jeho domu vyšetřovatelé nalezli, je skutečně šokovalo. Kromě velkého množství věcí, které ukradl obětem, našli v kozím chlívku teprve dvanáctiletou Danielu.
Tu vrah držel dlouhé měsíce připoutanou k prkenné podložce. Hlavu musela mít v dřevěné bedně, jejíž stěny byly vycpané hadry. To, aby nebyl slyšet její křik, když ji brutální Pilčík mučil a znásilňoval. Vrah, kterého sousedé měli za slušného člověka a milovníka přírody, byl nakonec odsouzen za pět vražd, obecné ohrožení, znásilnění a týrání. Trestu však unikl tím, že se oběsil ve své cele. Dodnes proto není jasné, kolik lidí vlastně zavraždil.
Nekrofilní vrah znásilnil i šestiletou holčičku
Počet potvrzených obětí: 7
Počet dalších možných obětí: Není známo
Počet přeživších: 4
Václav Mrázek pocházel z chudých poměrů. Jeho rodiče měli celkem 12 dětí. Mrázek opustil školu už po páté třídě a začal s drobnými krádežemi. Za ty dostal podmínku a na nějaký čas skončil i ve vězení. Stal se ozbrojeným doprovodem humanitárního konvoje, zbraň mu dodala pocit moci. Cestou do práce si vyhledával oběti. První si vyhlédl v roce 1951, mladou pasačku krav ubil klackem a její tělo znásilnil. Podruhé udeřil ani ne za měsíc. Ženu zastřelil a mrtvé tělo opět znásilnil. Pak napadl dvě ženy nožem, ty ale útok přežily.
Vražedná série bestiálního vraha pokračovala. V roce 1952 vystřelil po Eleně M., při výstřelu Mrázek ejakuloval a oběť už ho dál nezajímala, zřejmě díky tomu žena přežila. Takové štěstí už bohužel neměla teprve šestnáctiletá dívka, kterou napadl o hodinu později. Zastřelil ji a tělo znásilnil. Stejně tak zavraždil další šestnáctiletou dívku. Pak napadl dokonce ženu a muže, kteří byli na výletě. Oba zastřelil a tělo ženy znásilnil.
Ani po šesti vraždách však nebyl dopaden. Věděl však, že po něm policie pátrá, chtěl tedy své oběti škrtit. To se mu naštěstí nepodařilo a jeho oběti přežily, Mrázek je však znásilnil. Jeho poslední obětí se stala Alžběta B. Tu našel v domě, který chtěl vykrást. Ubil ji sekerou a její šestiletou vnučku znásilnil. Dopaden byl náhodou, když kradl v šatnách, policie u něj udělala domovní prohlídku a našla věci patřící mrtvým. Mrázek byl odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán v roce 1957 v pankrácké věznici.
Heparinového vraha prý vzrušovala krizová situace
Počet potvrzených obětí: 7
Počet dalších možných obětí: 14
Počet přeživších: 10
Petr Zelenka (45) pracoval v havlíčkobrodské nemocnici a zaměřoval se na naprosto bezbranné lidi. Jeho oběťmi byli pacienti v bezvědomí nebo v umělém spánku. Na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) v létě roku 2006 zemřelo několik pacientů na zvýšené krvácení. Protože tito lidé již dříve na krvácení trpěli, nebyla jejich smrt původně podezřelá.
Jenže primáři Pavlu Longinovi to později začalo být podezřelé, začal mít podezření, že pacienti umírají po podání léku heparin. To potvrdil také rozbor krve jednoho zesnulého. Podle rozpisu směn si primář podezřelá úmrtí spojil se zdravotníkem Zelenkou. Ten byl propuštěn a byla na něj podána žaloba. Jenže pak znovu pracoval ve zdravotnictví, tentokrát v jihlavské nemocnici. Přímo tam ho také policie zatkla.
V roce 2008 byl heparinový vrah odsouzen za sedm vražd a deset pokusů o vraždu. Podle vrchního soudu v Praze Zelenka zabíjel proto, že ho vzrušovala vyvolaná krizová situace a následná aktivita nemocničního personálu. Odsouzen byl na doživotí.
Krutí manželé napadali bezbranné seniory
Počet potvrzených obětí: 8
Počet dalších možných obětí: 2
Počet přeživších: minimálně 2
Sériovými vrahy s největším počtem prokázaných obětí v novodobé české historii jsou manželé Stodolovi. Dana Stolová se poprvé vdala už v patnácti letech manželství jí ale nevydrželo. Později se vdala znovu a živila se jako barová tanečnice, při této práci byla údajně i znásilněna. Ani druhé manželství jí však nevydrželo. Potřetí se vdala za Jaroslava Stodolu. Dvojice neměla mnoho peněz a tak se rozhodla, že v roce 2001 okrade pětasedmdesátiletého seniora. Jenže loupež se zvrtla a Stodola nakonec starého pána zavraždil.
Policie bohužel usoudila, že důchodce spáchal sebevraždu. Další oběť Stodolových pak kriminalisté považovali za pohřešovanou. Její mrtvé tělo se našlo až půl roku poté, co ji Dana a Jaroslav přepadli, zbili a uškrtili. Vyšetřovatelé pochybili i u dalších vražd. Starší manželé podle nich zemřeli na udušení plynem. Pátou oběť zavraždila Stodolová sama a Jaroslav o ní prý nevěděl. Tuto smrt už sice policisté vyšetřovali jako vraždu, pachatelku však neobjevili.
Dalšího důchodce chtěli Stodolovi oběsit na jeho vlastní půdě, když se jim však přetrhl kabel, kterým to chtěli udělat, Jaroslav ho surově ukopal. Jeho smrt byla opět chybně prohlášena za sebevraždu. Pak si vyhlédli dům, kde žily tři starší ženy. Stodolovi chtěli, aby to vypadalo, že jedna z nich zabila svou sestru a matku a pak spáchala sebevraždu. Matka naštěstí přežila a označila za vraha Stodolu, jenže proti němu nebylo dost důkazů. Poslední oběť zamkli šílení manželé do sklepa, ale po cestě od něj potkali policistu, který Stodolu znal. Díky němu byli pak nakonec krutí vrahové dopadeni. Oba byli odsouzeni na doživotí.
22°C
jj smutné čtení, proč už není zase trest smrti? Roubal žaloval ČR, že dostává jen punčochy na křečové žíly na zdravotní pojištění a chce lepší. soud se tím opravdu zabýval, nakonec mu žalob zamítl.