Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Návrhů na jeho umístění bylo několik, zvláštní komise v čele s ministrem informací Václavem Kopeckým dala přednost Letné, konkrétně místu poblíž Hanavského pavilonu. Nakonec ale padlo rozhodnutí postavit pomník o trochu východněji, přímo proti Čechovu mostu. Z Letné se tak musela odstěhovat fotbalová Slávia do Vršovic. Ani státní bankrot, ani smrt Stalina 5. března 1953 stavbu nezastavily.

Komunističtí lídři vyhlásili na podobu sochy v dubnu 1949 sochařskou soutěž. Porota měla k dispozici více než pět desítek návrhů, soutěž vyhrálo trio architektů:  Jiří Štursa, jeho žena Vlasta a sochař Otakar Švec.

Ortel smrti

Švecovi bylo 57 let a údajně doufal, že tak monstrózní dílo komise neschválí. Opak byl pravdou, komunisté byli nadšeni vidinou největší sochy sovětského vůdce v Evropě a Švec soutěž vyhrál. Vítězný tým přišel s ideou sousoší, jež čítalo celkem devět lidí. Stalin byl v čele a za ním po levé straně stál dělník, agrobiolog, partyzánka a voják. Po pravé straně pak byli dělník, novátor, rolnice a vojín.

Profese měly symbolizovat oddanost československého a sovětského lidu. Zajímavostí je, že Stalin byl nejvyšší, jeho socha měřila 15,5 metru. Ostatní postavy za ním měly mezi 14 a 15 metry, ve skutečnosti byl ale diktátor prcek, měřil cca 160 cm. 

„Bylo to na počátku 50. let, když se začala odstřelovat stráň, aby byla zpevněna před postavením Stalinova pomníku. Bruslil jsem na zamrzlé Vltavě, když bylo nutné opustit řeku. Po detonaci létající kameny skákaly po ledě až na pravý břeh Vltavy a s kraválem narážely na kamennou zeď nábřeží. Určitě by nás bruslící kluky rozmlátily…,” vzpomínal už dříve pro Blesk.cz na stavbu pomníku pamětník a známý fotograf František Dostál.

Vítězstvím si Švec podepsal rozsudek smrti. Po celou dobu realizace obludného monstra byl pod tlakem ze strany mocenského aparátu. Každý jeho krok byl monitorován. Švec si začal ohavnost, která pak stála na Letenské pláni, vyčítat, jenomže vidina peněz a idea společenského uznání byly silnější. Sochař se dokončení sousoší nedožil. Měsíc před slavnostním odhalením, které proběhlo pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“ 1. května 1955 po setmění, spáchal sebevraždu. Nedlouho po smrti své manželky, která si stejně jako on vzala život. 

Největší v Evropě

Sousoší bylo tehdy největším skupinovým v Evropě, měřilo 15 a půl metru, podstavec byl vysoký 15 metrů, dlouhý 22 metrů a široký 12 metrů, byl složen ze třicetitunových žulových kvádrů. Kompletní pomník vážil zhruba 17 000 tun. Pražané začali obludné monstrum nazývat „fronta na maso“. 

Nad Prahou se sousoší tyčilo sedm let. Existenci pomníku ohrozila v roce 1956 slavná řeč sovětského vůdce Nikity Chruščova, v níž Stalina kritizoval. Komunisté se rozhodli sochu odstranit až v roce 1961. Demolice obří sochy byla zahájena před 60 lety, 19. října 1962, a ukončena 6. listopadu 1962. Zdemolovat pomník, jenž byl postaven, aby vytrval navěky, bylo kvůli železobetonové konstrukci celkem obtížné. Odstřelování probíhalo tajně, celá Letenská pláň byla uzavřena, nikdo tam nesměl. Nesmělo se ani dokumentovat, filmovat, fotit.

Na odstřel

Odstřel pomníku byl proveden natřikrát. „Při prvním odstřelu se pomník obalil pletivem, takže to nelítalo příliš daleko. Druhý odstřel se týkal vrstvy, která byla pod těmi alegorickými postavami, a při třetím odstřelu se odstranila ta železobetonová konstrukce,“ uvedl pro Český rozhlas autor knihy Žulový Stalin Rudolf Cainer.

Ze Stalinova pomníku zbyly pouze podzemní prostory, jež do roku 1989 sloužily jako skladiště. Krátce po sametové revoluci zde vznikl rockový klub a vysílala odsud i první soukromá rozhlasová stanice v Československu, dnešní Rádio 1. První nepřehlédnutelnou změnou byla instalace obřího kyvadla Vratislava Nováka v roce 1991.

Video
Video se připravuje ...

Stalinova smrt. Při jeho pohřbu mělo být ušlapáno až 1500 lidí. Videohub

Nová publikace již na stáncích nebo k objednání zde>

Více v nové knize Stalin, rudá zrůda, vydané k 70 letům od smrti největšího masového vraha. Odborným garantem této publikace se stal historik Michal Macháček.

Extra speciál Blesku. 70 let od smrti největšího masového vraha dějin.
Autor: Blesk

Najdete zde...

  • Jak se žilo ve stalinské éře
  • Pozadí velkých politických čistek
  • Psychologický profil narušeného vládce
  • Podrobný životopis
  • Vše o Stalinových ženách včetně zplození dítěte s 13letou milenkou
  • Skutečné důvody, proč uchvátil Československo
  • Proč si liboval v mužských aktech
  • Jakou měl pornografii
  • Co mu českoslovenští pracující posílali za dary…

Kupujte u všech dobrých prodejců nebo na www.ikiosek.cz s dopravou zdarma.

Fotogalerie
16 fotografií