„Údajně mně někdo chce spojovat s KGB. Prosím vás, já bych byl velice rád, kdyby média říkala za prvé tu pravdu o tom, že jsem s StB nikdy nespolupracoval, že jsem třikrát vyhrál soud (…) A teďka se chystá, že údajně do Maroka mě poslalo KGB. Prosím vás, takové nesmysly skutečně nedělejte,“ říkal Babiš na tiskovce po 1. kole voleb nové hlavy státu.

Historik Petr Blažek z ÚSTR na CNN Prima News uvedl, že „Andrej Babiš byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti podle registračních pomůcek, které máme k dispozici od roku 1982 a v roce 1985 odešel do Maroka, ale ten svazek zůstal zachován, respektive nebyl uzavřen, nebyl poslán do archivu“.

„A z toho se dá usuzovat, že v Maroku, kde Státní bezpečnost neměla svoji rezidenturu a byla KGB, tak je možné, že byl zájem o Andreje Babiše ze strany sovětské tajné služby a ten svazek byl otevřen kvůli tomu, by pokud měl někdo zájem o Andreje Babiše, tak prostřednictvím lustrací byl upozorněn ten příslušný důstojník a mohl dát zprávu sovětské tajné službě“.

Blažek: Nemáme jediný písemný doklad

„Je to hypotéza, prameny k tomu žádné nemáme, takže to je vlastně to, co k tomu mohu říct na základě pramenů. Neznáme jediný písemný doklad z archivu ať už Ústavu paměti národa, nebo Archivu bezpečnostních složek, ve kterém by Andrej Babiš byl označen za spolupracovníka KGB, nebo že by se o něj KGB zajímala,“ dodal Blažek.

„Z mého pohledu ta spekulace Andreje Babiše je trochu úsměvná, protože Andrej Babiš byl součástí té nomenklatury, která byla přímo propojená se sovětskými tajnými službami obecně,“ uvedl historik a badatel Radek Schovánek taktéž na CNN Prima News a mluvil o poměrech v StB.

Státní bezpečnost nebyla „partnerskou službou“ KGB, ale byla přímo řízena KGB, upozornil Schovánek. „KGB tam měla své lidi, dokázala získat jakoukoliv informaci, která v rámci informačního toku StB byla. Není to až tak důležité. Andrej Babiš byl prostě součástí nomenklatury komunistické strany, nomenklatury ve Státní bezpečnosti, která byla přímo podřízena KGB,“ podotkl.

Schovánek: Babiš je evidován jako tajný spolupracovník StB

„Andrej Babiš je evidován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti, ta evidence odpovídá všem náležitostem a v tuto chvíli neexistuje žádný pravomocný rozsudek, který by tvrdil něco jiného,“ uvedl Schovánek.

„Do jisté míry rozumím Andreji Babišovi, že říká: já jsem nebyl nějaký udavač nebo agent, který někde se tvářil jako nepřítel režimu a potom ty lidi udával. On opravdu byl součástí té nomenklatury, on pracoval v podniku zahraničního obchodu, kde ti lidé vzájemně mezi sebou spolupracovali, že všichni spolupracují s StB a ti, kteří nespolupracují, tak byli přímo kádroví příslušníci StB. On tím, že podával ty informace StB na své kolegy nebo na to, co zjistil, nepochybně nikoho nepřekvapil. On byl opravdu v prostředí, kde Státní bezpečnost byla součást té činnosti,“ dodal Schovánek.

Pavel se prý chystal sbírat informace proti NATO

Došlo však i na škraloup druhého z kandidátů - kurz vojenského zpravodajství, do kterého Petr Pavel před revolucí nastoupil. „Petr Pavel se chystal dráhu profesionálního zpravodajce, tedy člověka, který bude na Západě proti zemím NATO sbírat zpravodajské informace, tipovat lidi a než ten kurz dokončil, tak přišel listopad 89. On nikdy nebyl nasazen v žádné akci, nikdy nevedl žádný spis,“ poznamenal Schovánek. 

Historik Blažek uvedl, že „nešlo jenom o to, že byl v tom zpravodajském kurzu“. „On nastoupil do té vojenské rozvědky, on se stal příslušníkem, podle dokumentace to bylo 23. srpna 1988,“ poznamenal Blažek.

„Rozvědčík“ vs. „estébák“: Čím se brání Pavel a Babiš při kritice za komunistickou minulost

„Podstatné skutečně je, že on, než nastoupil na zpravodajský kurz, nejdříve se musel stát pracovníkem, teprve zhruba asi po týdnu nastoupil na zpravodajský kurz, který nebyl nějaká večerní škola, byla to práce na celý úvazek, na celý den. Pro mimopražské to znamenalo skutečně celotýdenní pobyt v Praze, bylo to velmi intenzivní, byl to velmi intenzivní výcvik, který byl zpravodajský. V hantýrce té vojenské rozvědky se jednalo o kurz, který by určen pro agenturní průzkum, pro zakrytou část tajné služby a rozhodně se dá říct, že ten zpravodajský kurz byl určen pro lidi, kteří měli dělat operativní práci. Ať už na těch ambasádách jako součást té rezidentury vojenské, a nebo v centrále na analytice. Já bych to nebagatelizoval. Souhlasím s Radkem Schovánkem jednoznačně v tom, že možná můžeme mluvit o štěstí - přišel listopad 1989,“ pokračoval historik.

Blažek proto dodal: „Je prokazatelné, že byl pracovník vojenské rozvědky od 23. srpna 1988, dostal krycí jméno Pávek, nevím, bohužel, kdy z té vojenské rozvědky odešel, to už samozřejmě je polistopadová éra. Petr Pavel nedal souhlas se zveřejněním a studiem svého osobního spisu ve vojenském správním archivu, kde bychom se dozvěděli také více o jeho hodnocení. Na druhou stranu druhou byl oceněn mnohokrát různými vyznamenáními a jistě je nedostal pro jeho modré oči.“

Babiš jako větší hrozba

Historik Blažek přitom přiznal, že i on nakonec bude volit Petra Pavla, zároveň by raději volil člověka, který svou předlistopadovou minulost popíše věcně a který doplní svůj životopis a přizná, že 23. srpna 1988 nastoupil do vojenské rozvědky a odešel k ní tehdy a tehdy. „Já Andreje Babiše považuji za nepoměrně větší hrozbu,“ dodal Blažek.