22°C
Přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice prof. PhDr. Michal Miovský rozděluje ohrožené ženy do tří skupin. Tou první jsou mladé, úspěšné ženy, které se dostaly do pasti poté, co se setřely genderové rozdíly mezi nimi a muži.
„Mohou všechno to, co muži, mají stejné pozice, peníze a zodpovědnost a vyrobí si problém právě tak stejným způsobem jako muži. Roli hraje stres, obrovská zátěž, velké požadavky a malý prostor na sebe a své potřeby a normální život,“ vysvětluje adiktolog Miovský.
Z města do satelitu
Druhou skupinu tvoří ženy, které se do pasti dostaly trochu pro ně nečekaným způsobem - mají zdánlivě vše - obvykle úspěšnou předchozí kariéru, užily si v dobrém začátek své dospělosti, mají běžné pracovně fungující partnery, mají malé děti a rozhodly se, nebo jim nic jiného nezbylo, přestěhovat z města do satelitu. „Po dvou nebo třech letech pak zjišťují, jak rozdílný svět to pro ně je, a pokud nemají opravdu velmi pozorné a citlivé partnery schopné řešit takto složitou situaci, pak je to velmi frustrující a pití i zde “řeší” mnohé - hlavně samotu, izolaci, nenaplněné potřeby a nezvládnutou adaptaci,“ vyjmenovává odborník.
Bolest samoživitelek
Velmi bolavým tématem pak je třetí skupina mladých žen, a sice samoživitelky se dvěma až třemi dětmi, obvykle středním či spíše nižším příjmem, s malou možností změnit zaměstnání a náročnou sociální situací - včetně často dysfunkčního původního partnera, který neplatí na děti a nezajímá se o ně. „Ten problém je zásadní zejména u těch z nich, které mají malé dítě. Vnímám to zejména v té ambulantní praxi - ony většinou nemají tolik odpito a nekončí hned na lůžku - ale často právě v ambulanci,“ upřesňuje ze své praxe Miovský.
U mladých žen jde podle odborníka často spíše o kratší pijácké kariéry. „Typicky obvykle několika málo let, a to s rychlým průběhem a dramatickým zhoršením a souvisejícími komplikacemi spojenými s tím, že prostě nad svým životem ztrácíte kontrolu a vymkne se vám to z ruky. Zásadní bývá bezvýchodnost situace daná sociálními okolnostmi,“ popisuje adiktolog a zmiňuje komplikace spojené s rozvody a tahanicemi s bývalými partnery.
Alkohol pod kontrolou?
Problematikou alkoholismu se zabývá ve své praxi i adiktolog Miroslav Barták. Z výzkumu u dospělé populace v Česku, který odborníci prováděli v rámci řešení projektu Alkohol pod kontrolou v lednu v roce 2022, vyšlo najevo, že téměř 5 % dospělé české populace má vysokou úroveň problémů v souvislosti s pitím alkoholu.
„Není to nic, co by bylo příznivé, naopak vyžaduje to naši plnou pozornost a odbornou péči nejen adiktologů, lékařů a sester, ale také sociálních pracovníků a dalších pomáhajících profesí,“ upozorňuje doktor Barták, který má osvětový portál Alkohol pod kontrolou na starost.
V roce 2021 odborníci realizovali také další šetření, které ukázalo, že ženy mají s užíváním alkoholu celkově statisticky významně menší problémy než muži. Zjistili také, že ženy uváděly, že v období pandemie covidu ve srovnání s předchozím obdobím zvýšily svoji konzumaci alkoholu ve srovnání s muži, nicméně rozdíl není podle výzkumu nijak zásadní.
„Nejvíce ve frekvenci pití přidávaly právě věkové skupiny 18-24 let a skupiny 25-34 let a 35 až 44 let. Nicméně během pandemie udávaly ženy, že například o samotě pijí méně, než to uváděli muži,“ sdílí výsledky průzkumu Barták.
Ženy dle jeho pozorování nejčastěji pijí kvůli těžkým psychickým stavům, pocitům úzkosti a deprese, negativním emocím, zvýšené psychické zátěži nebo stresu. „Úvodním podnětem může být rozchod s partnerem, nenaplňující manželství, problémy s dětmi či se stárnoucími rodiči. V poslední době lze upozornit na nárůst počtu žen, které začínají s pitím alkoholu z pracovních důvodů,“ dodává adiktolog a dále apeluje: „Chtěl bych ženy povzbudit k tomu, aby své případné problémy s užíváním alkoholu řešily s odborníky."
Bez dětí a single
Ty nejvážnější případy však často končí na lůžkovém oddělení Kliniky adiktologie VFN a I. LF UK, kde se o ně stará vedoucí lékařka Olga Pecinovská. Jaký je podle ní trend u mladých pacientek ve věkové skupině 25 až 40 let?
„Mnohem častěji než před dvaceti lety se jedná o ženy, které nemají děti a nežijí ve stálém partnerském vztahu. Mají závažnější zdravotní důsledky, než před deseti či dvaceti lety, zejména jaterní onemocnění včetně cirhózy. Pokud mají děti, často přicházejí do léčby v důsledku intervence OSPOD kvůli péči o nezletilé děti,“ vypočítává Olga Pecinovská. Alkoholičky v této věkové skupině také mají za sebou často užívání marihuany či pervitinu, poruchu příjmu potravy a častý je i zákaz řízení za řízení v opilosti.
Léčba u Apolináře trvá čtyři měsíce. „Pokud pacientka tuto léčbu dokončí a alespoň ještě tři roky udržuje kontakt s naším oddělením v rámci doléčovacího programu, má vysokou pravděpodobnost udržení dlouhodobé i trvalé abstinence od alkoholu se zásadním zvýšením kvality života, seberealizací a osobním rozvojem,“ dodává Pecinovská.
Může za pití genetika?
Podle přednosty zdejší Kliniky adiktologie Michala Miovského hraje u závislosti na alkoholu víceméně nejvýznamnější roli genetika. „ Ale není to zdaleka jediný faktor a vždy je to »namícháno« a nikdo nemůže říci, že ví, jak to má. Roli hraje stres, výchova, psychologické a sociální faktory. I zdravý člověk s dobrou kondicí se v životní krizi může dostat do problémů s alkoholem,“ varuje Miovský.
Kolik vína je povoleno?
Jaká je ještě „bezpečná“ míra popíjení alkoholu a kdy už si naopak zaděláváme na problém? „Technicky je ta hranice snadno definovatelná. Pokud jsou to ty cca dvě lahve vína za týden nebo méně, pak je to stále pod hranicí tzv. akceptovatelného nebo nízkého rizika. Vše nad tuto úroveň je již riziko zvýšené. Problém, jak asi každý cítí, bude v tom, že pokud je tohle stabilně jediný a dlouhodobý způsob, jak se uvolnit, odměnit a vypnout - pak je to špatné a pak si koledujeme o malér,“ upozorňuje adiktolog.
Zásadní je podle něho také fakt, který mnoha lidem uniká. Problémem není jen samotná závislost na alkoholu, ale také zdravotní problémy, které s sebou jeho zvýšená konzumace nese.
„Pokud jde o to, zda alkohol může škodit tělu, pak je dobré si uvědomit, že vše nad výše zmíněnou hranici s sebou přináší zvýšené riziko a nevyhýbá se ani tak velkým diagnózám, jako jsou rakoviny a podobně,“ dodává Miovský.
Startuje Suchej únor
Suchej únor se stal již každoroční českou tradicí, která nabízí jedinečnou příležitost (za podpory velké části společnosti) okusit měsíční život bez alkoholu, udělat něco pro své zdraví, vyzkoušet si, do jaké míry máme alkohol pod kontrolou a do jaké míry ovládá alkohol nás.
Průměrný Čech vypil v roce 2022 podle údajů Českého statistického úřadu 143 litrů piva, téměř 20 litrů vína a 7 litrů lihovin. Česko patří ve spotřebě alkoholu spolu s Litvou a Moldavskem do evropské TOP trojky. Abstinentů nebo těch, kdo pijí jen mírně, je přitom v populaci necelá třetina. Lidí, kterým hrozí vysoké riziko závislosti, 17 - 19 %. Při pohledu do minulosti sice spotřeba alkoholu na jednotlivce klesá, ale počet těch, kteří po láhvi sáhnou denně, je ve společnosti stále 10 %.
Češi jsou závislí na lécích na bolesti i na spaní: Sehnat je není problém, varuje adiktolog Pavlína Horáková
