Proč zdražuje pivo? Chmel za to nemůže, míní experti, stále nákladnější jsou však další vstupy

Zdražování se nevyhnulo ani českému pivu – půllitr světlého lahvového piva podle České distribuční zdražil o 8 %, tedy z 10 na skoro 11 korun. Čepované se v městských hospůdkách ještě v roce 2021 průměrně pohybovalo kolem 47 korun za půllitr, loni jsme podle SharpGrid platili už kolem 52 korun za stejné množství.

Podle Tomáše Maiera ze Sdružení přátel piva je pivovarnictví jedním z energeticky nejnáročnějších oborů. „Pivo se nejprve musí uvařit, tedy konkrétně se vaří mladina, což trvá několik hodin. Pak následuje většinou aspoň několik týdnů kvašení a ležení při nízkých teplotách, takže se tyto obrovské objemy tekutiny pro změnu musí chladit,“ řekl Blesk Zprávám. Například minipivovary podle něj dají za energie až 3 koruny za půllitr zlatého moku.

Trochu nákladnější jsou silnější a tmavší piva. „Čím silnější pivo, tím déle kvasí a musí se déle chladit,“ vysvětlil Maier. Jedenáctka kvasí déle než desítka, pohybuje se to ale v rámci dnů. A jak je to s tmavými pivy? „Slad na tmavá piva se suší při vyšších teplotách, aby zkaramelizoval, musí ztmavnout, aby se z něj uvařilo tmavé pivo,“ popsal expert. Cena se tím ale posouvá jen v rámci pár procent a desítek haléřů.

Ušetřit na energiích se přitom v pivovarnictví prakticky nedá, šetrnější postupy ani technologie neexistují. Například pivovar Svijany aktuálně elektrickou energii nakupuje za spotové ceny, jak uvedl vedoucí obchodního oddělení Vratislav Žitka.

Trochu se dá podle Tomáše Maiera ušetřit třeba jen tím, aby se při chlazení mladiny uspořilo co nejvíc energie, velký význam to ale vzhledem k dalším výdajům nemá. „Zateplení pivovaru není cestou,“ odlehčil problematiku. Výrobci piva se tak se svou situací vyrovnávají alespoň tím, že tlačí na to, aby mohli prodávat za vyšší cenu.

Na ceně piva se podílí také rostoucí náklady na práci. Čím menší pivovar, tím více lidské práce vyžaduje. U minipivovarů to může tvořit i více než polovinu výrobních nákladů.

Málo se naopak na nákladech odráží cena surovin, upozornil Maier. „Ječmen a chmel nutný pro výrobu jednoho půllitru ve velkém pivovaru stojí dnes tak asi 60 haléřů. Takže když pivovary odůvodňují zdražování piva růstem cen surovin, tak si neskutečně vymýšlejí,“ uvedl.

Například Vratislav Žitka ze svijanského pivovaru zmínil loňskou horší úrodu chmele i sladovnického ječmene. „Jeho cena byla negativně ovlivněna i celkovou neúrodou obilí v Evropě a válkou na Ukrajině,“ řekl Blesk Zprávám.

S rostoucími cenami chmele ale Maier, který přednáší i na České zemědělské univerzitě, nesouhlasí. I kdyby cena chmele stoupla na dvojnásobek, což se podle něj nestane, tak by se to do ceny půllitru piva promítlo opět v halířích. Odborník na pivo poukázal na to, že u velkých pivních společností se s použitím ječmene a chmelu vejdou do 50 halířů na půllitr.

Premium

Drahý cukr: Cukřenky už volně na stolech nenajdeme, míní expert. Zdraží dezerty i čokolády

Zdůraznil však, že se to týká chmele používaného pro český ležák. Jiné to může být u speciálů, pro které se někdy používají speciální slady. Příkladem mohou být pšeničná piva nebo Ale. „To jsou hořká svrchně kvašená piva, jsou hodně aromatická, voní třeba po citrusech. Tam se třeba používají dražší americké chmely, tak tam mohou suroviny tvořit 1,50 koruny za půllitr.“

Jak je možné, že za lahvové pivo zaplatíme v obchodě ještě stále celkem normální cenu, zatímco zdražování piva v hospůdkách už vnímáme citlivěji? Přestože stáčení piva do sudu než do lahví je levnější, Maier za hlavní faktor považuje právě to, že lahvová a plechovková piva prodávají zejména supermarkety.

„Supermarkety mají obrovskou tržní sílu, takže to zdražování extrémním způsobem brzdí.“ Na cenu v těchto obchodech pivovary velký vliv nemají, řeší se každý halíř a velkým plusem je, že je supermarkety vůbec zařadí do prodeje.

V poslední době ještě hodně zdražují obaly. Vratislav Žitka z pivovaru Svijany uvedl, že v některých případech jde až o 100 % nárůst cen.

V hospůdkách se naopak pivo prodává tzv. „on-trade“ a spotřebovává se v místě, kde se koupí. Hospodští proto mají proti pivovaru minimální tržní sílu a často se v podstatě ceně piva podřídí. „Hospodský je proti pivovaru malý pán, na rozdíl od Lidlu,“ vysvětlil Tomáš Maier. Hospody navíc platí své zaměstnance, číšníky a kuchaře. Stejně tak se objevují další náklady na energie, protože v podniku musí svítit a topit, pivo musí být vychlazené. Naopak v obchodě jsou tyto náklady minimální nebo žádné.

Expert: Když dnes zavřou na vesnici hospodu, je to, jako by tam před 200 lety zavřeli kostel

„Výrazně také rostly a stále rostou i ceny vstupů souvisejících přímo s pohostinstvím, například ceny výčepní technologie, skla a dalšího vybavení, které hospodám poskytujeme,“ řekl Blesk Zprávám Zdeněk Kovář za Plzeňský Prazdroj. Dopravu piva zase prodražují vyšší ceny pohonných hmot.

Přestože o českou pivní kulturu Maier strach nemá, za problém považuje diskutované zavírání vesnických hospůdek.

„Ani ne tak z ekonomického hlediska, ale z hlediska sociálního, na vesnicích to často bývá jediné místo společenských kontaktů. Zrovna teď po volbách vidíme, jak hluboce je česká společnost rozdělená a toto tomu jen dále nahrává. Určitě by vláda měla hledat cesty, jak těmto provozovnám život co nejvíce zjednodušit. Když dnes zavřou na vesnici hospodu, tak je to obdobné, jako by tam před dvě stě lety byl zavřen kostel,“ upozornil.

Pomoci by mohla zjednodušená byrokracie a úleva na daních, podle Maiera vesnické hospůdky do rozpočtu velké sumy na daních nepřinášejí.

„Podobný problém vidím i u minipivovarů, těch máme něco přes 500, na spotřební dani přináší do rozpočtu 80 nebo 100 milionů korun. Pak se ale musí platit to, že u nich celník dělá kontroly, využívá auto, počítač, kancelář, to je všechno nákladné. Podle mých propočtů průměrný minipivovar na spotřební dani měsíčně odvede do státního rozpočtu asi 13 tisíc korun a je s tím spojená hromada byrokracie a neefektivní vybírání daně,“ popsal.

Premium

Potraviny v akcích prudce zdražily! Ekonom: Na ceny, co bývaly, se už nevrátíme

Samotné minipivovary jinak současnou situací ohrožené nejsou. Pohybují se totiž v jiném segmentu než velké pivovary, a vzájemně si tak nekonkurují. „Těží z výhody, že jsou vzácné a spotřebitel je za vzácnější pivo přirozeně ochotný dát větší peníze. Navíc jsou flexibilní, když se jim nějaké nové pivo neuchytí, tak ho okamžitě stáhnou z prodeje. Také jim spotřebitelé mnohem víc odpouští nějaké senzorické vady v pivu,“ dodal Maier.

Naopak za nejohroženější v současnosti považuje menší průmyslové pivovary. Ty totiž musí konkurovat kolosům, jako je Prazdroj nebo Staropramen, a vydají se třeba cestou specializace.

A jak vývoz českého piva ovlivnila ztráta ruského trhu? Přestože pivovary tvrdí, že Rusko bojkotují, vývozy do Ruska nepoklesly. Podle experta na pivo za to mohou překupníci, kteří české pivo nakoupí a přivezou Rusům. „Je zajímavé, že od invaze na Ukrajinu vývozní cena piva do Ruska stoupla, je tam tlustá marže překupníků,“ uvedl Maier. Výrazně ale oficiální stažení pivních značek z Ruska výdělky nepoznamenalo, covid byl podle něj horší.