Spor o koncesionářské poplatky: Zvýšit, nebo nezvýšit? Bez financí přijdou v ČT škrty!

Juchelka: ČT občas zbytečně „honí moc zajíců najednou“

Podle poslance opozičního hnutí ANO Aleše Juchelky je momentálně hlavní otázkou v případě koncesionářských poplatků definice jejich poplatníka. Až ta bude vyřešená, lze se bavit dále o konkrétní výši poplatků. „Ten zákon je natolik starý, je z devadesátých let, že my musíme nejdříve takzvaně vyřešit definici poplatníka, protože si už dokážeme otevřít Českou televizi na našich iPhonech, tabletech, počítačích a podobně,“ sdělil Blesku.

Jak přesně bude podoba poplatků vypadat, je dle Juchelky stále otázkou politického vyjednávání. „Musíme se předně bavit o tom, které skupiny tam budou, které naopak vyjmeme, to je prostě otázka velké novely zákona o České televizi, která by to měla vyřešit a kterou vláda slibuje do konce roku,“ doplnil poslanec Juchelka.

Pokud jde o škálu služeb, které Česká televize v současnosti nabízí, měla by dle Juchelkových slov svůj celkový záběr trochu přehodnotit. „Myslím si, že u některých věcí honí opravdu hodně zajíců zbytečně. Protože jsou opravdu některé věci, které by normálně mohly udělat komerční televize a určitě je dělají a možná, že je někdy dělají i lépe,“ myslí si.

Dvořák o prémiích v ČT i zlomené pánvi na lyžích: „Přede mnou jela dcera a volala, co se děje“

Celkově by prý jasnou představu o projektu konsolidace ČT měl mít generální ředitel, který by měl pomýšlet i na to, aby veřejnoprávní televize nepůsobila podbízivě. „Je jasné, že když všude ve světě máme placené sportovní kanály, kterým potom konkuruje někdo, kdo dává ten obsah zdarma, tak si myslím, že by to mělo být nějakým způsobem vyváženo. Ta veřejná služba musí být veřejnou službou a ne podbízením se divákům nebo posluchačům,“ uzavřel Juchelka.

Lacina: Důležité je skokové navýšení i indexace

Pro Blesk se k otázce navýšení koncesionářských poplatků či rozšíření okruhu jejich plátců vyjádřil i poslanec za STAN Jan Lacina. I on se vyslovil pro kombinaci obou zmíněných kroků. „Pohled je v tom dost jednoznačný. Jedné části se odborně říká redefinice přijímače. To znamená, že vlastně by zůstal poplatek na domácnost, ale rozšířil by se nejenom o televizor, ale i o jakékoliv zařízení, které je schopno přijímat televizní vysílání, to znamená třeba notebook nebo i mobilní telefon,“ vysvětlil.

Zároveň by prý bylo ideální, pokud by se výše poplatku pravidelně aktualizovala. Prvně však pravděpodobně bude potřeba udělat skokové navýšení. „Jsem pro navýšení toho koncesionářského poplatku o inflaci od roku 2007, kdy začal platit, to znamená nějaké skokové navýšení. A potom je tam samozřejmě ještě třetí velmi významné téma, a to je indexace. Představte si to tak, že by se navyšovalo o inflaci třeba jednou za tři roky nebo ve chvíli, kdy ta inflace vzroste o víc než 10 % podle toho, co by nastalo dřív. Tohle ještě ale vydefinováno není,“ shrnul situaci pro Blesk a dodal, že jde o jednoznačně vydiskutovaný postoj poslaneckého klubu Starostů a nezávislých.

Lacina je přesvědčen, že poměr na televizním trhu je dnes namíchán relativně zdravě, přičemž spektrum služeb, které veřejnoprávní televize nabízí, mu přijde velmi dobré. Zároveň nastavení reklamy, z níž míří finance do Státního fondu kultury a do sportu, se prý jeví jako vcelku rozumné. „Česká televize na těch svých kanálech dělá v souhrnu něco okolo třetiny sledovanosti. To si myslím, že vlastně úplně správně, a že ty zbylé komerční televize si rozeberou, řekněme, ty zbylé 2/3. Česká televize je dneska zároveň lídrem trhu, což si myslím, že je úplně v pořádku,“ míní.

Jak velké jsou šance na znovuzvolení Dvořáka do čela ČT? Rožánek o nevděčné pozici v jejím vedení

Velké renomé si česká televize podle Laciny vybudovala i ve sportovním segmentu, tudíž by prý byl pro zachování většiny sportovních přenosů. „Je v tom prostě silná, takže tam neříkám úplně jednoznačně, že to musí zůstat zachováno, ale nemám s tím žádný problém, kdyby to i nadále dělala Česká televize,“ nechal se slyšet.

Ekonom: Méně sportu, více ekonomiky!

I ekonom Štěpán Křeček si myslí, že na místě bude prvně redefinice plátců koncesionářských poplatků. „Tu formulaci toho, jak definujeme plátce poplatků, považuji za přežitou a myslím si, že by novela definice měla reflektovat technologický vývoj, který se tady odehrál,“ sdělil Blesku. Zároveň by prý dávalo i smysl navýšení poplatku jako takového. „Ten poplatek se dlouhá léta nezvyšoval. Jsme v době velmi vysoké inflace, náklady České televize se zvyšují, takže ekonomicky by to dávalo smysl, aby to reflektovalo vyšší ceny v ekonomice,“ míní.

Zároveň však varoval, že mezi politiky i českou veřejností není k navýšení poplatku přílišná ochota. „Jak konzultuji tyto záležitosti s politiky, tak musím říct, že je k tomu obecně velký odpor a domnívám se, že ty koncesionářské poplatky se zvyšovat nebudou. Bere se ohled na to, že lidé mají hluboko do kapsy a zhoršuje se situace rodinných rozpočtů,“ vysvětlil.

V případě nedostatku financí by Česká televize musela pravděpodobně přistoupit ke škrtům a zúžení škály nabízených služeb. Některé ze segmentů, kterým se ČT věnuje, jsou podle Křečka pro veřejnoprávní médium vcelku zbytné, jiným se zase ale nedostává dostatek pozornosti. „Za mě osobně se domnívám, že jsou některé aktivity České televize, které by více slušely komerčním stanicím. Jedná se například o sportovní přenosy. Podle mě jde konkrétně o oblast, která není naprosto nezbytná a navíc celá řada komerčních kanálů se právě sportu výrazně věnuje. Naproti tomu například Česká televize má poměrně omezené zprávy z burzy nebo z ekonomiky. Tam si dovedu představit, že by se mohl ten program rozšířit, protože právě v té těžké ekonomické době, kterou dneska zažíváme, se jedná o velice důležité informace. Takže za mě osobně méně sportu, více ekonomiky,“ doporučuje ekonom.

Šéf ČT Dvořák pro Blesk o penězích: Poplatky bez zvednutí zvládneme, ale ČT bude úplně jiná

Ředitel ČT Dvořák v pořadu Hráčů: Co říká na poplatky? 

Blesk: Koncesionářský poplatek za televizi, který činí 135 korun, se nezvedl od roku 2008. ČT uvádí, že po započtení inflace má nyní reálnou hodnotu 80 korun. Pokud ho politici nezvýší, jakých bude dalších 6 let pro instituci, kterou chcete vést? O co jako diváci přijdeme?

Petr Dvořák: „Jednoznačně přijdeme o velikou část služby, kterou ČT poskytuje. Je otázka, kde se to má dít – jestli v oblasti vzdělávání, v oblasti informací, zábavy, dramatické tvorby, dokumentu… Těch variant je spousta. Musíme nejprve vědět, zda se podaří prosadit velkou mediální novelu, kterou vyjednáváme v rámci Poslanecké sněmovny a kterou připravuje ministerstvo kultury, a také, jak ta novela bude vypadat. Z mého pohledu je nejdůležitější, jak bude vyřešeno budoucí financování. My už jsme zahájili úspory, které zatím nejsou tolik vidět.“

Zrušili jste celý jeden kanál, ČT3…

„Dobře, zrušili, ale zbytek celkem funguje i proto, že pořady, které dnes vysíláme, jsme financovali v předchozích letech. Ty škrty, které bychom dělali v letošním roce a následujících letech, se projeví se zpožděním.“

Tak si představme, že celá novela spadne pod stůl, ať už z jakéhokoliv důvodu, a vy šest let nedostanete ani korunu navíc, kde byste škrtal vy?

„Já vám řeknu, na co bych sáhl úplně nejpozději. Naší velkou úlohou je informovat, takže bych nechal být zpravodajství. Mohlo by se samozřejmě stát, že u zahraničního zpravodajství, které máme nejsilnější a máme 11 zahraničních zpravodajů, by došlo k omezení. Možná bychom nebyli schopni dělat zpravodajské události v takovém rozsahu, jako jsme byli zvyklí – uvedu příklad inaugurace, na které pracovaly stovky lidí, bylo u ní 36 kamer. Další naší prioritou je tvorba pro děti. No, a pak už by to mělo dopad, kamkoliv se podíváte. Neříkám, že by ČT přestala vysílat, že by nešla řídit. Ale ztratila by relevanci. Nevznikaly by seriály, které popisují život Boženy Němcové nebo do budoucna Bedřicha Smetany, ale vysílali bychom zahraniční seriály o Tudorovcích. Tedy národní identita a výlety do české historie by zmizely. Nenatáčeli bychom tolik dokumentů. Odpadla by řada velkých sportovních událostí, které dnes mají diváci možnost sledovat volně, aniž by si cokoliv dopláceli. Přestali bychom v takové míře podporovat českou kinematografii, a tak dále, a tak dále.“

Teď se dostáváme k tomu, co je vůbec veřejná služba, a jestli se ČT má vůbec přetahovat se soukromými televizemi o drahé sportovní přenosy, diváky zábavních formátů, jako je Star Dance…

„Když jsem přišel v roce 2011 do České televize, jasně jsem deklaroval, že chci, aby to, co ČT vysílá, bylo jasně odlišitelné od toho, co vysílají komerční stanice. Když jsme začali vyrábět dramatickou tvorbu, chtěl jsem, aby měla vysokou kvalitu, nechtěl jsem dělat mýdlové opery v papundeklových kulisách. A kdybychom tohle neudělali, věřím tomu, že komerční televize by u téhle »kvality« klidně zůstaly, protože je to pro ně samozřejmě výnosnější.  My vytváříme vzor, ke kterému se komerční televize musí vztahovat.“

A ty sportovní přenosy za desítky milionů?

„Dlouhodobě se snažíme vysílat důležité mezinárodní události, které jsou ministerstvem kultury definovány jako události veřejného významu. A tam se snažíme mít práva v té míře, ve které jsme schopni si je udržet. Do budoucna si chceme udržet olympijské hry, chceme se věnovat fotbalu, protože to je nejoblíbenější sport – proto vysíláme Mistrovství světa i Mistrovství Evropy. Na druhou stranu už teď hledáme soužití s komerčními televizemi a s Novou jsme si rozdělili práva na Mistrovství světa v Kataru. Myslím, že bychom měli vysílat další důležité sporty, jako jsou hokej, biatlon, ale věnovat se současně i menším sportům.“

V čem je výhoda pro diváka, že ty nejprestižnější a nejdražší sporty vysílá ČT a ne třeba v úplnosti Nova?

„Když zaplatí televizní poplatek, má to celé úplně zadarmo.“

Jak podle vás má vypadat financování ČT? Jak vysoký má být navýšený koncesionářský poplatek?

„Těch variant je strašná spousta. Myslím si, že takhle ta otázka vůbec nestojí. Ta otázka je, jaký rozsah má mít veřejná služba, a pak si říci, jestli je rozsah adekvátní.“

Tak já předpokládám, že vaším zájmem je zachovat ji v tomto rozsahu.

„Ano. A 15 let je ten poplatek 135 korun na domácnost. Musíme se však ptát i na to, kdo jej má hradit – domácnost, anebo každý divák, anebo to má být placeno ze státního rozpočtu?“

Tuhle variantu už ministr kultury smetl ze stolu…

„No a má službu platit ten, kdo má televizní nebo rozhlasový přístroj doma na polici, jako je to dnes, anebo každý, kdo tu službu reálně může používat, třeba skrze tablet, mobil? Podle mě je optimální varianta kombinace všeho.“

Takže zvýšit poplatek i rozšířit okruh plátců?

„Ale to je na rozhodnutí politiků, protože chápu, že jednorázové navýšení poplatků jako takové dlouhodobě situaci neřeší a zároveň je to krok, který s sebou nese negativní politické body.“

Premiér Fiala připustil, že se o tomhle bude bavit, až bude jasné, kdo bude šéfem ČT, takže tohle je asi vyřešené. A co výše toho poplatku? Kam až byste šel z těch 135 korun?

„Číslo ze mě nedostanete, protože číslo samo o sobě bez kombinace s dalšími věcmi nic neříká. Pro nás je důležité, aby ČT měla rozpočet, za který bude schopná vytvářet veřejnou službu, která po ní bude požadovaná. A jestli se stane situace, že ve finále nedojde k tomu navýšení, i v téhle situaci si Česká televize poradí. Jenom je to tak, že za rok nebo za dva diváci budou mít jinou televizi, než mají dneska. A to je věc, kterou musí mít politici na paměti, pokud budou o těch poplatcích rozhodovat.“

Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!

Blesk od března přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se vystřídají všichni, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky i na rozhraní těchto dvou disciplín.

Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli, Vera Renovica (37), si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz.

A to vždy v pondělí (v případě svátků oznámíme posun). V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz! Sledovat nás můžete i na Spotify.