Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Odhalí umělá inteligence nádor prsu a nahradí lékaře? Odbornice vidí potenciál, má však i obavy

Autor: Andrea Ulagová - 
24. dubna 2023
05:30

Média v posledních době plní zprávy o umělé inteligenci, která umí vygenerovat nejen věrohodné fotografie, ale také např. operovat člověka. MUDr. Regina Šírová nadšení z přínosů umělé inteligence krotí, zejména při diagnostice rakoviny prsu. Jak řekla Blesk Zprávám, sama umělou inteligenci testovala a věří, že v sobě má velký potenciál, ale zatím nemůže nahradit zkušenosti  lékařů. Jak vlastně umělá inteligence v mamodiagnostice funguje? V rozhovoru dále vyvrátila mýty, kvůli kterým se Češky bojí jít včas na vyšetření prsu a proč je prevence důležitá.

V poslední době se neustále hovoří o umělé inteligenci, mimo jiné o jejích úspěších. Vy sama chcete ale nadšení, které kolem toho panuje, krotit. Vy sama už jste se ve svém oboru, tedy mamodiagnostice, s umělou inteligencí setkala?

MUDr. Regina Šírová, vedoucí lékařka mamografických center Skupiny MEDICON:  „Na úvod musím říct, že jsem jedna z těch, kteří se snaží prosazovat a uplatňovat moderní přístupy v našem oboru. Na druhou stranu příliš velké nadšení krotím, protože zatím nikdo z nás neví, jaké dopady využívání této funkcionality v běžné praxi bude mít. Výsledky budeme schopni vyhodnotit až po určité době využívání umělé inteligence. Začlenění umělé inteligence do screeningu rakoviny prsu se již po řadu let řeší na mezinárodní úrovni. (Od r. 2005 působí MUDr. Šírová jako specialista ve screeningových programech Švédska, Irska a Velké Británie, pozn. red.) Probíhá řada mezinárodních multicentrických studií, jejichž výsledky ukazují, že určitý přínos umělá inteligence konkrétně v našem oboru má. Odborníci se zabývají tím, jak by mohla umělá inteligence ještě zpřesnit diagnostiku a současně ušetřit práci a čas radiologů.“

Jak konkrétně?

„Nejdříve je třeba vysvětlit, že na preventivní vyšetření přicházejí zdravé pacientky, tedy bez klinických příznaků. Následně jsou všechna preventivní mamografická vyšetření v Česku i v zahraničí dle zákona hodnocena dvěma lékaři, odborníky (radiology) v mamární diagnostice.

My musíme být zkušenými experty s letitou praxí, abychom věděli, co vlastně máme hledat. Tento proces je samozřejmě časově náročný, ale pro zajištění maximální kvality výsledku vyšetření je nutnou podmínkou. Principem je vyhledávání minimálních změn na mamografickém snímku, které by mohly signalizovat přítomnost rozvíjející se rakoviny prsu.

Myšlenkou využití umělé inteligence je, že by jednak mohla pomoci právě v detekci výše uvedených minimálních změn a současně na základě struktury prsní tkáně by mohla vyčlenit zcela neriziková mamografická vyšetření, jejichž hodnocení by pro lékaře mohlo být méně časově náročné.“

Umělá inteligence a vliv na psychiku pacientek

Pokud to tedy chápu správně, umělá inteligence má potenciál radiology nahradit?

„Co nastane v budoucnu, nikdo z nás netuší. V tuto chvíli se nedomnívám, že v brzké budoucnosti by umělá inteligence fungovala zcela místo nás, či nahradila nebo snad předčila práci radiologů.“

Proč myslíte, že ne?

„Pokud umělá inteligence zachytí nějakou abnormalitu, kterou já jako radiolog nevidím, případně ji vyhodnotím jako normální, tak pak musím zvážit, zda mám pravdu já, nebo umělá inteligence. Tím ovšem ten proces teprve začíná.

K získání definitivního výsledku musíme provést další doplňující vyšetření, což v rámci naší instituce představuje zejména 3D mamografie, jinými slovy CT prsu, které provádíme téměř vždy, když potřebujeme určitou abnormalitu dále analyzovat a hodnotit. Tato modalita je v dnešní době základem špičkové diagnostiky a pro nás již nepostradatelná, neboť nám zásadním způsobem pomáhá na jedné straně potvrdit a na druhé straně vyloučit podezření na nádor. Teprve na základě výsledku tohoto vyšetření provádíme další vyšetření, jako ultrazvuk, a následně eventuálně odběry vzorků, v případě, že naše podezření trvá. Toto vše je otázkou zkušenosti radiologů a zatím si neumím představit roli umělé inteligence v této fázi diagnostického procesu.

Dalším faktem, který podporuje nejen moji určitou zdrženlivost je tzv. falešná pozitivita výsledků. Testovala jsem některé systémy a ty starší nám ukázaly i místa v prsu, která byla dle nás zkušených odborníků, úplně normální, nebo o kterých víme, že jde jen o dlouhodobě stejné nerizikové změny prsní tkáně. 

Proto jsme zatím ve fázi stanovení, zda umělá inteligence vůbec dosahuje našich odborných kvalit. Na jedné straně nám jistě může pomoci, ale v určitém směru nás může umělá inteligence zmást a pacientku by pak mohla stresovat tím, že má nějaký problematický nález. Z těchto důvodů bychom měli prozatím získávat zkušenosti a sami je mezi námi odborníky diskutovat, než budeme schopni podat hodnotné a jasné informace veřejnosti.“

Je tedy třeba podle vás umělou inteligenci testovat?

„Ano a výsledky budou až za nějakou dobu, kdy bude vyšetřeno pomocí umělé inteligence více žen, pak můžeme dělat závěry, zda nám to pomůže nebo ne. Ano, umělá inteligence by teoreticky v budoucnu mohla nahradit práci jednoho radiologa. To by jistě nám ušetřilo čas, ale pak tu nastupuje otázka etická i legislativní. Musíme si v prvé řadě být jisti, že umělá inteligence neudělá chybu.“

O umělé inteligenci se v poslední době mluví jako o velké spáse...

„V medicíně je to jako s novými léky. Než se zveřejní informace o tom, že se objevil nějaký přelomový lék, který pomůže, tak musí být dokonale otestovaný a vyzkoušený a musí být jisté, že přínos je jednoznačný a vedlejší účinky minimální. 

Proto bych si v tuto chvíli netroufla říct, že pokud budeme používat umělou inteligenci, že nás to posune nějak zásadně ve kvalitě diagnostiky rakoviny prsu. Já si myslím, že úroveň diagnostiky v Česku je srovnatelná s úrovní západoevropských, respektive vyspělých screeningových zemí. Díky dobře fungujícímu screeningu a personalizované cílené moderní onkochirurgické léčbě se snížila úmrtnost za posledních třicet let o 30–40 %.“

Nahradí umělá inteligence lékaře?

Teď se objevila zpráva, že umělá inteligence zvládla operaci, takže spousta lidí si může myslet, že její použití v mamografii okamžitě odhalí zhoubný nádor. To tak ale není?

„Ne, určitě není. Umělá inteligence je vytrénovaná na našich zkušenostech radiologů. Systém se tedy naučil, na co upozornit na základě našich vědomostí. Před několika lety se na jedné mezinárodní konferenci polemizovalo, zda vůbec budou mít radiologové nějakou práci, ale všichni se nyní shodují, že se nemusíme bát, nás to rozhodně nenahradí.

I nadále v procesu potvrzení či vyloučení nádoru v prsu má hlavní roli zkušený lékař, lidský faktor, který musí nádor prsu najít, vložit do něj jehlu a zjistit podrobnosti. Zatím nevíme o nějakém systému, který by to zvládl bez našeho přičinění. Nyní se také řeší, zda se v budoucnu bez umělé inteligence obejdeme, či nikoliv. Já se domnívám, že bychom se jí neměli bát, měli bychom se ji snažit využívat, ale nemyslet si, že její používání nahradí lékaře nebo učiní zázraky.“

Plánujete umělou inteligenci používat ve vašich centrech?

„Ano, předpokládám, že systém umělé inteligence bude v blízké budoucnosti začleněn do našeho diagnostického procesu ve všech našich centrech.“ 

Pokud se řekne umělé inteligence, lidé si představí nějakého robota. Jak to tedy vypadá v mamografii?

„Je to software, zakomponovaný do počítačů, určitě by si lidé neměli představovat nějakého robota.“

Počty nádorů stoupají. Může za to covid-19?

Během pandemie se neustále mluvilo o tom, že lidé nechodili k lékařům na preventivní prohlídky, a lékaři varovali, že to pocítíme v dalších letech. Začíná se už nějak u vás projevovat, že se ženy vyhýbaly prevenci a že se zvýšil počet nádorových onemocnění prsu?

„Neřekla bych, že se nějak dramaticky zvýšil výskyt rakoviny prsu díky pandemii. Počty diagnostikovaných karcinomů prsu se mírně celosvětově stále zvyšují, ale díky moderní medicíně se na druhé straně podstatně snížila úmrtnost na toto onemocnění.  

Určitý výkyv jsme zažili v loňském roce na jaře, kdy jsme najednou měli větší množství pacientek s pokročilejšími nádory, než je běžná norma. 

Obecně se domníváme, že vlivem pandemie covid-19 došlo v určitém směru k poruchám imunitního systému populace, takže se možná některé nádory projevily právě kvůli oslabení imunitního systému, ale to jsou zatím skutečně jen domněnky. Naštěstí jsme dramatický posun ve smyslu agresivnějších nádorů nebo pozdních záchytů u nás v centrech nezaznamenali.“

Říkala jste, že celosvětově ale nádorů prsu přibývá. Čím to je?

„Rakovina prsu je jedna z civilizačních chorob. Na to, jestli se u ženy vyskytne, má vliv řada faktorů, jak už jsem říkala, stav imunitního systému, genetická zátěž, obezita, kouření, častá konzumace alkoholu a v neposlední řadě psychika.“

Šírová: Není třeba se mamografie obávat

Jsou Češky zodpovědné a chodí na prevenci? Jak jsme na to v porovnání s jinými zeměmi?

„Občas si s kolegy říkáme, že už nevíme, co dělat, abychom dostali pacientky na prevenci, bohužel účast v preventivním programu je u nás nižší oproti vyspělým západním zemím. Screeningového programu se účastní něco přes 60 % populace, ve vyspělých zemích 80-90 %. Proč to tak je, se můžeme jen dohadovat. Některé pacientky přicházejí s tím, že se bojí rentgenového záření nebo stlačení prsu, které je pro zhotovení kvalitního mamografického snímku nutné. Snažíme se jim vysvětlovat, že záření ani tlak prsu je nikterak neohrožuje, naopak jim může zachránit život.“

Můžete nám tedy říci, proč by se neměly ženy mamografie bát?

„Dnešní moderní přístroje mají daleko nižší dávku radiace, než tomu bylo před 10 či 15 lety. Pokud by se skutečně zjistilo, že mamografie je škodlivá a může rakovinu prsu přivodit, toto vyšetření by se neprovádělo už 40 let. Naše zdravotnictví je navíc na velmi vysoké úrovni. Pokud diagnostikujeme u pacientky nádor, tak v rámci naší instituce zajišťujeme a provádíme veškerou léčbu v rámci multidisciplinární spolupráce s patology, chirurgy a onkology. Jinými slovy všechny pacientky dál provádíme skrze další léčbu a následné sledování v rámci našeho Onkologického centra.

Navíc výsledky českého screeningového programu jsou výborné a je škoda, že ne všechny ženy tuto možnost preventivního vyšetření využívají. Např. ve Velké Británii je interval mezi vyšetřeními stále tři roky, neboť se dodnes z ekonomických důvodů nepodařilo snížit interval na dva roky, jako je tomu u nás. Proto bych ráda i touto cestou apelovala na ženy, aby se našeho programu aktivně účastnily. Je lepší se nechat „zbytečně“ vyšetřit a zjistit, že o nic nejde, než něco zanedbat a přijít pozdě.“