Další bič Jourové na Orbána: Zabrání mu EU v podřizování médií?

Otázky médií jsou spíše záležitostí jednotlivých států než Evropské unie, i ta tu však má jisté kompetence. Jourová je komisařkou pro hodnoty a transparentnost, dodržování zásad právního státu, fungování demokracie. „Právní stát je bariéra proti absolutní moci. V každém státě by měly moc vládnoucí vyvažovat další moci – justice, akademická sféra, profesionální státní správa, občanská společnost - a také média,“ řekla Jourová novinářům.

Zejména Polsko a hlavně Maďarsko se v posledních letech odvracejí od ideálů demokratického právního státu, na nichž se všechny státy dříve dohodly. Monitoruje to Evropská komise, která může státy nedodržující společné hodnoty hnát až k unijnímu soudu. Za „vysoce rizikové země“ Komise z hlediska plurality sdělovacích prostředků považuje též Bulharsko, Řecko, Maltu, Rumunsko a Slovinsko.

„Je třeba posílit funkční nezávislost mediálního úřadu. Pokračující směřování značného množství státní reklamy do provládních médií vytváří nerovnost podmínek v mediálním prostředí. Veřejnoprávní média působí ve složitém institucionálním systému, přičemž existují obavy o jejich redakční a finanční nezávislost,“ zhodnotila Evropská komise mediální situaci Maďarska v poslední Zprávě o právním státu. „Žurnalisté nadále čelí výzvám při výkonu své činnosti, včetně špehování investigativních novinářů.“

Paralelní realita dezinformací

V Maďarsku si premiér Viktor Orbán se stranou Fidesz udržuje dominantní postavení už od roku 2010. Součástí tohoto monopolu je i podřízení většiny maďarských médií. „Vládnoucí strana Fidesz upevnila svou kontrolu nad médii a vybudovala paralelní realitu, kde se vládní zprávy a dezinformace vzájemně posilují,“ konstatoval už roku 2019 report Média a svoboda, který vypracovala nezisková organizace Freedom House. Podle něj už tehdy patřilo skoro 80 procent sdělovacích prostředků spojencům vlády.

Soukromá média vláda významně financuje, totiž zadává si u nich inzerci – z drtivé většiny u těch vládě nakloněných. Opozičním či nezávislým redakcím a vydavatelům nejen, že skoro žádné peníze neposílají, naopak jim maďarské úřady různými cestami brání, třeba i odnímáním licencí.

Na veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu (sloučené do jedné společnosti) má zase vláda zásadní vliv jak jmenováním vedení, tak financováním. „Veřejnoprávní média kontrolovaná vládou šíří dezinformace a ruskou válečnou propagandu od invaze na Ukrajinu v únoru 2022,“ dodává čerstvý report Svoboda ve světě rovněž od organizace Freedom House.

On Hungary,
concerns persist among others on
🔹transparency of the state advertising during the elections
🔹equal treatment in the area of privacy and data protection
Work remains to be done on
🔹 judicial independence
🔹 fight against corruption
🔹conflict of interests pic.twitter.com/lmCYpjHeKh

— Věra Jourová (@VeraJourova) May 30, 2023

„Ohledně Maďarska přetrvávají obavy mimo jiné o transparentnost státní inzerce během voleb,“ tweetovala Jourová koncem května po svém vystoupení o stavu demokracie v EU.

Jednou z forem obrany demokratických hodnot má být Jourové „mediální zákon“, formálně zvaný Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Vlády podle něj nemají mít tak velký vliv na veřejnoprávní média, jež mají mít předvídatelné financování (například skrze koncesionářské poplatky jako v ČR - vláda České televizi a Českému rozhlasu jen tak nemůže snížit rozpočet). Jourová rovněž prosazuje transparentní jmenování manažerů veřejnoprávních médií, jakož i členů mediálních rad, jež mají na mediální situaci dohlížet.

„Co se v Maďarsku už stalo doteď, asi nezvrátí, protože zákon nemůže platit zpětně, ale může zarazit další monopolizaci vlastnictví médií. Aby se tam vytvořila neprůstřelná obrovská hromada médií, která budou všechna psát ve prospěch vlády, to si myslím, že do budoucna nebude možné,“ komentovala Jourová pro Blesk Zprávy.

Vláda krmí média inzercí

Přímo zakázat státní uplácení soukromých médií nový zákon ambici nemá, ale usiluje o viditelnost těchto financí. „Mohlo by pomoci, když se maďarský občan, daňový poplatník dozví, kam jeho peníze vláda dá, jak prokrmuje vybraná média. A jestli pak podle hesla ‚koho chleba jí, toho píseň zpívají‘ média píšou o vládě hezky. Je to potom otázka na maďarského občana, jestli mu to bude vadit, nebo ne,“ dodala eurokomisařka.

Jiná ustanovení mají také pomoci proti vlivu zahraniční, například ruské propagandy, jež využívá svobody slova a podnikání v EU. Komise má připravovat „podrobnou analýzu odolnosti mediálních trhů všech členských států, včetně míry koncentrace sdělovacích prostředků a rizik manipulace a zasahování do informací ze zahraničí“, říká článek 25 návrhu.

Kraj Jermanové dal těsně před volbami zakázku firmě z Babišova fondu: Noviny za 18 milionů

Mediální kontroverze se pojí i s českým expremiérem Andrejem Babišem, který dříve vlastnil vydavatelství Mafra (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, rádio Impuls, řada časopisů aj.). Kvůli střetu zájmů převedl své majetky do svěřenského fondu.

„Chceme, aby bylo známo, kdo je konečným vlastníkem, takže jak se to bude týkat pana Babiše, bude záležet na tom, jaké bude mít vlastnické postavení. Občan bude vědět, co Andrej Babiš vlastní, pokud by se znovu stal třeba premiérem,“ uvedla Jourová, jež byla do své nominace do Evropské komise (vládou Bohuslava Sobotky) místopředsedkyní Babišova hnutí ANO 2011. Z hlediska jejího návrhu zákona nyní Babišovo postavení vůči Mafře – skrze svěřenský fond – transparentní je.

Jourová přesvědčuje vlády

Maďarsko návrh evropské normy rovnou odmítalo, jakož i několik dalších vlád, byť každá může mít různé důvody a výhrady. Například Německo si zakládá na svých poměrně přísných pravidlech, nastavených po druhé světové válce, při vyrovnávání se s nacistickou érou. Podobně Rakousko, Dánsko či Švédsko se bály o snižování jejich standardů – což by ovšem evropská norma znamenat neměla.

„Daří se mi tyto země přesvědčovat, že jde o minimální harmonizaci. Vyšší standardy si mohou ponechat,“ komentovala na jaře Jourová. „Unijní nařízení bude nejmenší společný jmenovatel, na který se některé státy budou dotahovat.“

Stejně tak komisařka unijním státům i představitelům médií usilovně vysvětluje, že se nesnaží Bruselu zajistit přímý dohled, ba snad cenzuru nad tím, co média píšou a vysílají. Ozvali se totiž i někteří vydavatelé, že jim chce Brusel mluvit do jejich fungování. Naopak četné organizace novinářů návrh zákona vítají.

Komentář: Postaví se EU útoku Viktora Orbána na nezávislá média v Maďarsku?

Od členských států, tedy v Radě EU, ve středu dostal návrh zelenou, proti byly jen Maďarsko a Polsko. Řečí unijní byrokracie Rada Evropské unie přijala k návrhu obecný přístup. Hlasuje se systémem kvalifikované většiny, sama Budapešť nemůže akt vetovat.

„Postoj Rady posiluje ochranu médií a jejich zdrojů a dává vnitrostátním regulačním orgánům větší odpovědnost za spolupráci a poradenství Komisi ve sféře řádného fungování vnitřního trhu mediálních služeb,“ uvítala Parisa Liljestrandová, ministryně kultury Švédska, jež aktuálně Radě EU předsedá.

„Významný krok směrem k vůbec prvním pravidlům EU na ochranu plurality a svobody médií. Všichni bychom měli dělat více pro ochranu novinářů. Doufám, že Parlament dokáže pracovat rychle a brzy dosáhneme konečné dohody,“ reagovala na Twitteru komisařka Jourová.

Návrh dále zkoumají výbory Evropského parlamentu, následovat bude tzv. trialog - společné jednání Komise, Parlamentu a Rady, z něhož by měla vzejít finální podoba. Následují formální hlasování v Radě i Parlamentu.

Jourová doufá, že by unijní orgány mohly shody dosáhnout do dubna příštího roku. Pak už končí mandát stávajících europoslanců, v červnu 2024 jsou volby do Evropského parlamentu.

Posléze se zformuje nový kabinet komisařů, s velkou pravděpodobností v něm po dvou obdobích Věra Jourová skončí. „Tento zákon považuji za svou vlajkovou loď, kterou se snad pozitivně zapíšu do dějin evropské demokracie. Jeho provádění už budu sledovat z důchodu,“ prohlásila.