Zákeřná rakovina penisu: Na vině je virus, pomoci může očkování

Nepodceňujte žádné změny na penisu

Nádorové bujení postihující penis se nejčastěji vyskytuje u mužů ve středním a vyšším věku. I když se jedná o méně častou formu rakoviny, má významný dopad na postižené jedince a jejich kvalitu života. Může také metastazovat do jiných orgánů, a vést tak až k úmrtí. Stejně jako u všech typů rakoviny je rozhodujícím faktorem pro úspěch léčby to, aby začala co nejdříve – tedy časné stanovení diagnózy. Vyhledat lékaře a podstoupit potřebná vyšetření by měli všichni muži, kteří zaznamenají neobvyklé změny na penisu. Zejména výskyt vředů, výrůstků či změny velikosti, tvaru nebo barvy penisu.

Na nádorové bujení mohou upozornit také nepříjemné pocity, jako přetrvávající pálení, svědění nebo bolest. Pozornost věnujte rovněž zvětšení lymfatických uzlin v tříslech nebo v okolí penisu. V případě pozitivního nálezu se podle stadia a rozsahu onemocnění mohou lékaři rozhodnout pro chirurgickou léčbu – někdy bohužel i s částečnou či plnou amputací penisu, chemoterapii, radioterapii, případně cílenou léčbu.

Lékařka o mýtech a chybách při opalování. Rakovinu kůže už mají i děti

Na vině je nejčastěji virus

Příčiny tohoto onemocnění jsou různé. Riziko zvyšuje například kouření nebo fimoza, což je označení pro chronické zúžení předkožky. Drtivou většinu nádorů penisu však lékaři přisuzují na vrub lidskému papilomaviru (HPV). Infekce HPV je bezkonkurenčně nejčastější pohlavně přenosnou infekcí. Co se týče výskytu, hravě překonává jiné pohlavní nákazy. Dle studií se s HPV infekcí během života setká 80 % lidí.

„Imunitní systém většiny z nás si s tímto virem poradí, ale u části populace se infekce na sliznicích pohlavních orgánů uchytí a stane se chronickou. Roky přetrvávající infekce může vyvolat genetické změny, které mohou vést až k nekontrolovanému množení buněk a tím k růstu nádoru. Takto vzniká nejen rakovina penisu, ale i známější a rozšířenější rakovina děložního čípku u žen,“ vysvětluje profesor David Cibula, přední český onkolog a přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze u Apolináře.  

Celibát, nebo očkování?

Zcela se vyhnout riziku nákazy lidským papilomavirem by znamenalo naprostý celibát. Tělo je však možné účinně připravit na setkání s virem, aby jej imunitní systém rozpoznal a zlikvidoval. Jedná se o očkování proti vysoce rizikovým kmenům HPV, které je nejúčinnější před zahájením pohlavního života. Proto je hrazené zdravotními pojišťovnami všem chlapcům (i dívkám) mezi 13. a 14. rokem věku s tím, že od ledna 2024 dojde k rozšíření úhrady na věk mezi 11. a 15. rokem.

„Očkování proti lidskému papilomaviru je nejefektivnější způsob prevence proti onemocněním, které HPV vyvolává. Infekce vysoce rizikovými typy HPV je příčinou prakticky všech případů rakoviny děložního čípku, části případů rakoviny řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel a také některých nádorů hlavy a krku. HPV infekce je také původcem velmi nepříjemných genitálních bradavic,“ popisuje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zákeřná rakovina děložního čípku

V Česku je rakovina děložního čípku sice na mírném ústupu díky preventivním kontrolám, problémem je ale stále její velmi vysoká smrtnost, protože asi u poloviny žen je zjištěna v pokročilém stadiu. „Ročně v ČR onemocní přibližně 750 žen a asi 300 z nich na karcinom děložního čípku zemře. Paradoxem přitom je, že by tento typ rakoviny prakticky nemusel existovat. Známe jejího původce – HPV infekci, proti níž lze efektivně očkovat. A známa jsou i předrakovinová stadia, která je možné odhalit při preventivních kontrolách,“ vysvětluje prof. Sláma.

Jen 40 % očkovaných chlapců

Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky prezentovaných v červnu na jednání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, proočkovanost proti HPV infekci se aktuálně u dívek pohybuje kolem 70 %, u chlapců je to o třicet procentních bodů méně.

Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života, kdy především dochází k přenosu infekce, chráněna. Odborníci se shodují na tom, že nechat očkovat by se měly dívky i chlapci bez rozdílu – ideálně právě před zahájením sexuálního života. „Nejvýraznější účinek vakcín spočívá v eliminaci předrakovinových a rakovinových nálezů na děložním čípku u dívek a žen.

Proočkování chlapců ovšem výrazně snižuje riziko přenosu viru, a navíc díky němu dojde k poklesu výskytu genitálních bradavic a některých méně častých nádorů – například rakoviny řitního svěrače nebo rakoviny penisu,“ zdůrazňuje prof. Sláma.

Český Národní onkologický plán má ambici proočkovat do roku 2030 proti HPV minimálně 90 % cílové populace dívek a výrazně zvýšit proočkovanost chlapců.

Nikol (35) nevěřila: „Na rakovinu jsem moc mladá!“ Nechala si odstranit obě prsa kvůli nádoru

Rodiče, nenechte se ovlivnit dezinformacemi

Profesor Cibula doporučuje rodičům, aby se nenechali ovlivnit dezinformacemi o nebezpečnosti vakcín proti HPV. Především po internetu totiž kolují různé nepravdivé zvěsti o tom, že vakcína obsahuje samotný virus, a může tak sama způsobit infekci. „Tohoto skutečně není potřeba se obávat, protože vakcína proti HPV neobsahuje lidský papilomavirus, ale laboratorně vytvořené antigeny, které imunitní systém považuje za virus, a proto si proti němu vytvoří protilátky. Antigeny však nejsou schopny vyvolat samotné onemocnění,“ doplňuje lékař.  

Vakcína nezpůsobuje autoimunitní nemoci

Samozřejmě každá vakcína kromě antigenu obsahuje i nějaké doplňkové látky, které umožňují její trvanlivost či skladování – podobně jako u většiny léků nebo třeba i potravin. I na tyto látky může být někdo alergický. Alergická reakce je ale v naprosté většině lokální v místě vpichu – známé zarudnutí či svědění. Podle lékaře Davida Cibuly však není důvod se obávat, že by očkování vyvolávalo jiná, například autoimunitní onemocnění: „To je bohužel také celkem rozšířený mýtus. Klinické studie na velkém vzorku mnoha tisíc pacientek však jasně ukázaly, že vakcína nezvyšuje riziko výskytu závažných onemocnění, jako je například roztroušená skleróza, oproti běžné populaci. Jde tedy čistě o časový souběh, protože tato onemocnění se v určité míře v populaci vyskytují.“