K nahromadění nebezpečného plynu a k jeho následnému výbuchu došlo zhruba 880 metrů pod zemí. Záchranářské práce byly velmi obtížné. Báňská záchranná služba měla na místě 200 záchranářů střídajících se v třísměnném provozu. V dole zasahovaly také dvě záchranářské čety z Polska.

Výroční pieta

Památku 13 mrtvých horníků připomíná v centru obce Stonava na Karvinsku žulový monument ve tvaru slzy. Právě u něj proběhl ve středu pietní akt, kterého se zúčastnily desítky hostů. K pomníku přišli zapálit svíčku za svého zemřelého syna i polští rodiče. „Občas sem do Stonavy jezdíme k památníku i mimo tyto pietní vzpomínky,“ řekl otec horníka.

„Odešli kolegové, otcové, synové, kamarádi. Mysleme na ty, kteří hornickému řemeslu věnovali svůj čas, své zdraví a v mnoha případech i své životy,“ připomněl další hodnické oběti šéf OKD Roman Sikora.

Video
Video se připravuje ...

Šéf báňských záchranářů Josef Kasper k pětiletému tragickému výročí na dole ČSM ve Stonavě. Michal Charbulák

„Bohužel podobné tragédie jako ta před pěti lety k hornictví patří, ale člověk se s tím nikdy nesmíří,“ poznamenal ředitel Hlavní báňské záchranné stanice Josef Kasper.

Podle něj jsou bezpečnostní opatření v dolech na tak vysoké úrovni, že je v posledních letech už takřka nelze zdokonalit. „Když se něco stane, může za to lidská chyba nebo souběh několika nešťastných okolností. Člověk si myslí, že přírodu zkrotí, ale to se velmi mýlí,“dodal.

Vrátili se později

Rozsah škod v podzemí byl nezvykle velký. Bezprostředně po výbuchu se záchranářům podařilo vynést z podzemí jen čtyři těla. Kvůli požáru muselo být místo uzavřeno speciálními výbuchu vzdornými hrázemi a záchranáři tam mohli opět sestoupit až po několika měsících.

Až v dubnu vynesli záchranáři za přísných bezpečnostních podmínek z podzemí těla pěti horníků, která byla na začátku důlní chodby. V květnu pak dostali záchranáři poslední čtyři mrtvé z dobývacího prostoru, takzvaného porubu. Dvanáct z mrtvých horníků byli Poláci, jeden Čech.

Měsíce v umělém spánku

Z deseti zraněných skončili v nemocničním ošetřování tři horníci, prvního ale lékaři brzy propustili. Vážněji zraněný muž s popáleninami na deseti procentech těla mohl odejít do domácího ošetřování na přelomu roku.

Nejdéle zůstal v ostravské fakultní nemocnici polský horník, který byl popálen na 65 % těla. Muž strávil dva měsíce v umělém spánku, podstoupil šest velkých operací a řadu výkonů na operačním sále. Domů byl propuštěn v polovině dubna 2019.

Na vině byl otřes

Krátce po výbuchu se objevily spekulace o tom, že se v dole manipulovalo s čidly metanu, aby nebyla příliš často přerušována těžba. Vedení společnosti OKD, která důl ČSM vlastní, se proti takovým tvrzením ohradilo. Příčiny výbuchu se čtyři roky snažil odhalit mezinárodní česko-polský tým.

Podle jeho zjištění, zveřejněných na začátku letošního roku, byl bezprostřední příčinou výbuchu mírný otřes země při řízeném závalu: „Po geomechanickém jevu došlo k výronu metanu a jeho vznícení, přičemž následovaly tři výbuchy krátce po sobě s fatálními následky,“ konstatoval tehdy krajský policejní ředitel Tomáš Kužel. Výbuch horníci nezavinili.

Jiskra od roxoru

Specialisté také zjistili, že při zemětřesení a mohutném výronu metanu asi padesát metrů od pracoviště horníků se takzvaný roxor, tedy kovová tyčová výztuha, namotal na ozubené kolo důlního kombajnu, který byl právě v provozu, a poté dřel o stropnici. „Vznikla jiskra, po které následoval první výbuch, horníci neměli žádnou šanci toto ovlivnit,“ konstatoval vyšetřovatel Pavel Ondruch. Kvůli tragédii tak policie nebude nikoho stíhat a případ byl odložen.

Pro vyšetřovatele to bylo jedno z nejnáročnějších vyšetřování, jaké kdy zažili. Společně se záchranáři totiž nejméně desetkrát sfárali na místo neštěstí. „Prozkoumali každý metr místa tragédie, což čítá několik stovek metrů až kilometrů,“ dodal Ondruch.

Vlna solidarity

Neštěstí vyvolalo vlnu solidarity s pozůstalými, vznikly sbírky Nadace OKD a Spolku svatá Barbora. První z nich vybrala 2,7 milionu korun, k nimž přidala těžební firma dalších 15 milionů, peníze byly určené pro manželky, družky a děti horníků. Spolku lidé poslali čtyři miliony korun, ty připadly jen dětem.

Pozůstalé odškodnila i firma OKD, jako okamžitou sociální pomoc vyplácela desítky tisíc korun, vyplatila také odškodnění 340 tisíc korun pro manželky a děti, případně i rodiče, pokud s nimi horníci žili. Pozůstalí dostávají také renty.

Fotogalerie
30 fotografií