18°C
Správa šumavského národního parku, upozorňuje, že klidové zóny nejsou jen bohapustý výmysl, který má návštěvníkům znepříjemnit život. Jejich cílem je chránit vzácnou přírodu.
„Když by některé zóny byly volně přístupné, návštěvnost by negativně ovlivnila buď tam žijícího chráněného živočicha, například tetřívka či tetřeva, nebo by způsobily škody na biotopu,“ uvedl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Milují přírodu, ale...
Pozastavil se i nad tím, že všichni lidé, kteří postují fotografie ze zakázaných lokalit, se prezentují jako milovníci přírody. „Nesetkal jsem se s člověkem, který by řekl, že nemá rád Šumavu. Všichni řeknou, že je nádherná a nechtějí ji poškozovat. A na druhou stranu vysoké procento z nich porušuje předpisy, vynucuje si vstup všude, kam chtějí, a jsou naštvaní, když nemohou,“ vypočetl mluvčí.
Příkladem takových míst jsou například šumavská rašeliniště či lokality, kde hnízdí tetřev. „Před 30 lety, kdy se dělal monitoring jeho výskyt, jsme na Šumavě registrovali kolem 150 jedinců. V roce 2018, při posledním monitoringu, to už bylo 500 a více. Je to díky tomu, že část území je přístupná pouze po značených cestách,“ uvedl Dvořák s tím, že tetřev má klid na hnízdění a populace tak utěšeně narůstá.
Ruší při hnízdění
Opakem je příkla tetřívka obecného, „bratrance“ tetřeva. „Jeho populace ze Šumavy mizí. V 70 letech zde bylo na 1400 jedinců, dnes je jich kolem 150. Jedním z důvodů je, že v místech, kde toká, se na jaře pohybují lidé a ruší ho,“ doplnil Dvořák.
Přidal i příklad sokola, který desítky let hnízdí na stožecké skále. „Když hnízdí, nesmí být rušený, vylétne z hnízda a brání ho před vetřelcem. V tu chvíli vejce chladnou a na snůšce se to může negativně podepsat,“ popisoval mluvčí.
Proto správa parku do lokality vždy na tři měsíce zakáže vstup. „Přesto se najdou lidé, kteří tam i tak jdou. Jednou tam proto sokol vůbec nezahnízdil, jednoznačně kvůli tomu, že ho lidé rušili,“ uvedl Dvořák.
Mastné pokuty
Správa parku se tak zaměřuje na sociální sítě, kde se lidé chlubí právě fotkami ze „zakázaných“ lokalit. „Ve správním řízení můžeme uložit pokutu až do výše 100 tisíc korun. Pokuty se pohybují v řádu tisíců,“ vysvětlil mluvčí s tím, že autoři fotek většinou vinu přiznají, jdou do sebe a sankci přijmou.
Ne ale všichni. „Měli jsme tu i člověka, který vyloženě provokoval, neustále postoval fotografie z klidových zón i nepřístupných zón chráněné krajinné oblasti. Ten dostal pokutu v řádu desítek tisíc korun,“ dodal Dvořák. Hříšník se od té doby už fotografiemi nechlubí...
VIDEO: Království lesa na Lipně.
