Hádky o euro: Odjistil Pavel granát? Prouza sepsul milovníky skanzenu. Nechci euro, křičí Babiš

Prezident Petr Pavel při novoročním bilancování na přijetí eura apeloval a nyní sklízí kritiku od Václava Klause či představitelů ANO.

„Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do Aliance a do Unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ vybízel Pavel.

Odjistil Pavel pomyslný granát tím, že v novoročním projevu apeloval právě na přijetí eura? „Já si vůbec nemyslím, že tím byl odjištěn granát a že je to výbušné téma. Máme to napsané v programovém prohlášení vlády,“ uvedl v Událostech, komentářích ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). 

„To znamená, že v tomto volebním období je naším úkolem zlepšovat veřejné finance tak, abychom se dostali do stavu, kdy Česká republika bude plnit maastrichtská kritéria. Až je budeme plnit, pak je na místě debata. V okamžiku, kdy je neplníme a tam vlastně vstoupit nemůžeme (do eurozóny - pozn. red.), tak ta debata v zásadě racionální není. V tomto volebním období to téma nebude,“ vzkázal Stanjura. Myslí si, že může jít o jedno z témat předvolební kampaně před sněmovními volbami 2025.

Klaus se obul do Pavla kvůli výroku o euru: Takhle se to nedělá... Pavel mu výtku vrátil!

„Rozhodnutí o přijetí eura bude čistě politické rozhodnutí v okamžiku, kdy budeme splňovat ta ekonomická kritéria. Když se podíváme, kdo euro podporuje a kdo ne, tak tím, že jsme prosadili do legislativy koncept funkční měny, tak otupíme spor v podnikatelské veřejnosti. To, že exportéři jsou pro přijetí eura, logicky, protože to je výhodné pro jejich byznys, mají od 1. ledna šanci účtovat v eurech, dolarech nebo v librách. Já sám jsem zvědavý, až to vyhodnotíme za rok nebo za dva, kolik firem tuto možnost použije. A ti, kteří se eura obávají, tu povinnost zatím nemají,“ upozornil Stanjura.

Osobně je proti referendu tak, jak o něm mluvil např. exprezident Václav Klaus. „Naše Ústava je postavena na zastupitelské demokracii, my jsme nikdy zákon o referendu nepodporovali jako ODS. Minulá vláda se pokoušela ten zákon přijmout. My jsme byli proti tehdy a jsme proti i dnes. Myslím si, že je to odpovědnost politické reprezentace, aby takové otázky rozhodla,“ vysvětloval Stanjura.

Podle něj nejde realisticky přijmu euro před 1. 1. 2029. „Takových dat jsme už slyšeli už za uplynulých 20 let příliš mnoho a já se nebudu přidávat k těm, kteří řeknou, že to bude za pět, za šest, nebo za sedm let,“ dodal Stanjura.

Pavel nicméně svým vyjádřením vzbudil silný rozruch a zájem z řady politických stran a hnutí již nyní.

Z ANO jak na povel zní ostré odsudky snahy přijetí eura z řady úst. „Pro hnutí ANO to není téma. My zastáváme tento názor dlouhodobě a já si pamatuji i doby, kdy jsme splňovali maastrichtská kritéria,“ říkala v ČT exministryně financí Alena Schillerová (ANO) a uvedla, že hned dvě klíčové instituce navrhují nestanovovat termín přijetí eura.

„Já si prostě myslím, že je celá řada důvodů ekonomických, proč nevstupovat do eurozóny,“ podotkla s odkazem na průměr zadlužení eurozóny. „Proč by se naši daňoví poplatníci měli podílet na tak obrovských dluzích zejména jižních států?“ dodávala Schillerová.

„Já nejsem tady mluvčí Agrofertu, ale firmy dneska si běžně mohou půjčovat v eurech, proč by nemohly,“ poznamenala s tím, že firmám nedělá problémy, že Česko zůstává u koruny. „Já se domnívám, že by došlo ke zdražení a celkově to pro nás ekonomicky nedává žádný smysl,“ doplnila Schillerová.

ANO se referendu nebrání

Podle Schillerové o výbušné téma jde. „Já si myslím, že jsme konzervativní země a že my si vážíme vlastní měny a že je to velmi silná měna ve vztahu k americkému dolaru, upevnila se za poslední 4 roky. Takže já pro to nevidím žádný důvod a musíme zohledňovat názor občanů, kteří by z toho logicky měli strach. My se naopak nebráníme referendu, myslíme si, že by to bylo na místě, aby se takto závažná záležitost rozhodla v referendu,“ podotkla Schillerová.

„Ano, my jsme se před 20 lety bohužel k tomu zavázali, my jsme si nevyjednali výjimku jako např. Dánsko. Zavázali, ale nebylo nikdy řečeno kdy, ten termín tam žádný není a my nemáme žádný nůž na krku, abychom to museli přijmout do pěti, do deseti let. Takový nůž tady není,“ dodala v ČT Schillerová.

Pavel překvapil apelem na přijetí eura: Experti řekli, co by to pro Česko znamenalo

„My jsme velmi zneklidněni náhlou snahou vládní koalice - nebo její části - a prezidenta republiky pustit se do boje o zahájení eura v České republice. My to považujeme opravdu za nebezpečný politický krok,“ uvedl na tiskovce Institutu Václava Klause exprezident Klaus.

I on překvapivě zmínil možnost referenda. „My otázku opuštění české koruny a přijetí eura považujeme za zcela zásadní rozhodnutí o budoucnosti ČR na dlouhá desetiletí dopředu. Dobře víme, že to nesmí být úzce motivovanou, účelovou, politickou, zájmově motivovanou akcí současné vlády, některých českých politiků, prezidenta a zájmových skupin. Myslíme, že to musí být otázkou obecného konsenzu naší země,“ podotkl Klaus na čtvrteční tiskovce. Vyzval vládu a prezidenta, aby zanechali „svých nejnovějších aktivit“ ohledně přiblížení se k euru. 

U referenda exprezident otočil

Rozhodnutí o euru se nemá dít „za zády občanů ČR“, apeloval Klaus, podle kterého je třeba najít co nejširší politickou shodu a uskutečnit vážnou a co nejširší celospolečenskou debatu. „Vyzýváme vládu a další politiky, aby se jakékoliv rozhodnutí o těchto věcech po všestranné, vážné a komplexní celospolečenské debatě udělalo na základě referenda,“ dodal Klaus. Argumenty shrnul Klausův institut v následně zveřejněném dokumentu.

Sám Klaus v minulosti prozradil, že v referendu v roce 2003 hlasoval jako občan Klaus proti vstupu ČR do EU. Coby prezident to byl však právě on, kdo smlouvu o přistoupení k EU podepisoval. Dlouhodobě kriticky se následně stavěl k pořádání referend. Např. v roce 2012 odmítal referendum k rozpočtové smlouvě EU. „Já bych si velmi přál, aby politici vzali zodpovědnost do svých rukou a rozhodli o této věci sami. Utíkat k referendu není racionální,“ hlásal tehdy Klaus.

Také šéf hnutí ANO Andrej Babiš nyní na facebooku zopakoval, že on euro nechce.

„Nechci euro, hnutí ANO nechce euro. Byl to původně ekonomický projekt, který se stal politickým. Nechci ručit za vysoké úvěry jednotlivých členů eurozóny. Česká koruna je druhá nejvýkonnější měnou v Evropě po švýcarském franku. Lepší než euro. Žádné euro nepotřebujeme,“ hlásí z nového videa Babiš.

Naopak hlasitě se pro euro vyslovil mj. vicepremiér, ministr zdravotnictví a 1. místopředseda Vlastimil Válek.

„I když se naše názory ve vládě různí, euro je součástí naší budoucnosti a já i celá TOP 09 jsme jednoznačně pro jeho přijetí. Až ho přijmeme, budeme se sami sebe ptát: ‚Sakra, proč jsme to neudělali už dávno?′“ napsal Válek na facebooku. 

„Pro Českou republiku je přijetí eura ekonomicky i politicky výhodné. V momentě, kdy budeme plnit maastrichtská kritéria, tak není na co čekat,“ vzkazuje Válek a slibuje, že ve vládě i ve Sněmovně podpoří všechny kroky, které povedou k zavedení eura v co nejbližším termínu.

K Válkovi se nyní přidává i poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel se svým argumentem.

„Na světě je 30 měst, která mají víc obyvatel než celá ČR. Je upřímné si říci, že naše ekonomika je z pohledu světa bezvýznamná. Vlastní měna nás nijak nespasí. Nejsme díky ní o nic víc nezávislí, naopak Euro by nás zbavilo neustále kurzové nestability, která ovlivňuje cenotvorbu,“ uvedl v pátek na sociální síti X.

„České ‚ne euru′ je důsledkem ‚úspěšného′ působení řady vlivných politiků, kteří i toto větší propojení naší země s Unií podrývali. Za velkou skepsí k euru, která jde proti zájmu naší země a její ekonomiky, tedy stojí hlavně pánové Klaus, Zeman či Babiš. Je ostuda, že další přední politici v této situaci ztratili odvahu jasně a srozumitelně za přijetím eura stát,“ podotýká europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

„Od prvních hodin tohoto roku se situace aspoň trochu změnila. Neb to, co je logické a racionální zcela jasně, bez u nás obvyklého mlžení, podpořil prezident Pavel. Věřím, že to bude jistý vliv mít. A ukazuje to, jak důležité je, aby ve vrcholové politice byli lidé, kteří se neřídí jen aktuálními průzkumy preferencí,“ dodal Niedermayer.

Za přijetí eura lobbuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Míní, že koruna nás oslabuje a neznamená bezpečí, ale naopak symbolizuje minulost a zdražování.

„Lidi, kteří v Česku tvoří nějaké hodnoty, zaměstnávají, a chtějí rozvoj, podporují euro. Není to náhoda. Právě těm totiž létají z oken miliardy na bankovních poplatcích. Ty stejné miliardy, které by mohly a měly jít na investice, inovace i do zvyšování platů. Koruna nijak nepomáhá, naopak v mnoha ohledech brzdí rozvoj, který Česko nutně potřebuje,“ vzkázal v pátek Prouza na facebooku.

„Byl bych rád, kdybychom v debatě o přijetí eura více poslouchali lidi a firmy, které mají vizi a schopnost něco měnit než populisty, směnárníky a milovníky skanzenu, kteří nás tady posledních dvacet let straší jen kvůli svým vlastním zájmům,“ dodal Prouza.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) upozorňuje že „o postupu v přijetí rozhodne vláda jako celek, nikoliv jedna koaliční strana“. Je pro to, aby Česko udělalo další krok směrem k euru. „Za STAN budeme chtít, aby se hlasovalo a rozhodlo,“ ujistil v pátek.

Dalším krokem by měl být vstup České republiky do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, proti čemuž rovněž brojí exprezident Klaus.

Ekonom o přijetí eura: Nejdříve za tři roky. A čím ho překvapil prezident Pavel?

O euro se pro změnu na CNN Prima News střetli místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a exministryně Klára Dostálová (ANO).

„Přijetí eura je veskrze politické téma. Pokud by bylo euro pro naše rodiny a průmysl výhodné, tak to je legitimní téma. Navíc jsme se k přijetí eura zavázali. Naše země potřebuje být ve svých krocích předvídatelná. Nyní je třeba definovat výhodnost za jakých podmínek jsme ochotni přijmout euro,“ apeluje Bartošek.

„Nesouhlasím, aby se Česká republika vzdala druhé nejvýkonnější evropské měny, kterou je CZK. Přijmout euro navíc znamená ručit za předlužené státy eurozóny. Chápu, že pan prezident Petr Pavel potřeboval silné téma do projevu, ale naše země má jiné problémy, které vláda Petr Fiala neřeší,“ podotkla Dostálová.

K Dostálové se přidává i Karel Havlíček (ANO). „Horší dobu si podporovatelé eura pro jeho zavedení nemohli vybrat. Ekonomické, sociální i politické argumenty jsou neprůstřelné. Jediným racionálním důvodem pro vyvolání diskuse je tak snaha některých stran pětikoalice odvrátit pozornost od skutečných vládních problémů,“ míní.

„Na začátku bylo hnutí ANO: chceme korespondenční volbu. A na začátku bylo hnutí ANO: chceme euro. Teď vlastně říkáte nechceme korespondenční volbu a nechceme euro a mně z toho vyplývá, že buď jste lhal tenkrát, nebo lžete teď,“ šíil do ANO na CNN Prima News Bartošek.

Současný opoziční lídr a kritik přijetí eura Babiš se coby prezidentský kandidát střetl o euro přímo s Pavlem v debatě Blesku před prezidentskými volbami 2023.

„Vidíme, co se stalo v Chorvatsku od 1. ledna (2023 - pozn. red.). Všechno zdražilo, chodí tam na dovolené milion našich spoluobčanů. To znamená, všechno bude drahé, euro je špatně, já jsem proti euru. Proč teda pan Pavel chce euro?“ divil se Babiš. „Euro je špatně, je to další ztráta nezávislosti,“ tvrdil také.

„Klasický případ strašení. Já jsem se vyjádřil, že jsem pro přijetí eura, což neznamená, že jsem pro jeho přijetí teď hned. Chorvatsko přijalo euro v tom nejnevhodnějším možném okamžiku, kdy je obrovská inflace. V tuto dobu by to opravdu smysl nedávalo, a navíc by to výrazně poškodilo i naši ekonomiku. Mimo jiné neplníme ani teď kritéria, která jsou pro přijetí eura. Ale na druhou stranu bychom neměli dělat z eura strašáka tak, jak jste to teď udělal vy, ale měli bychom se k tomu postavit racionálně a lidem vysvětlit, jaké jsou přednosti a nevýhody. A pokud dospějeme k tomu, že těch předností je víc, tak bychom měli najít tu odvahu a říct lidem, že je to opravdu v našem zájmu a v době, kdy to pro nás bude výhodné, tento krok učinit,“ apeloval Pavel předtím, než Babiše v prezidentských volbách porazil. 

Pavel, kterého Babiš již tehdy označoval za vládního kandidáta, upozornil, že jedním z největších zastánců eura je francouzský prezident Emmanuel Macron - a Babiš se v tom s ním neshodne. „Ale to je v pořádku, já nejsem loutka Macrona, já jsem jeho přítel,“ kontroval Babiš.