Nová raketa s Bezosovými neozkoušenými motory: Selhání na cestě k Měsíci

Vulcan Centaur je novou raketou zavedené firmy ULA (United Launch Alliance), jež sdružuje vesmírné divize firem Boeing a Lockheed. Nahrazuje vysloužilé nosiče Atlas V a Delta IV Heavy. Velkou novinkou je zde motor BE-4, který vyvinula ještě jiná firma – Blue Origin onehdy nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose. Vývoj její vlastní rakety New Glenn má zatím zpoždění.

Nákladem pondělní mise je vesmírný „náklaďák“ (lander) Peregrine, který na Měsíc veze řadu aparátů od NASA i soukromých firem řady zemí. Mezi nimi též vozítka Iris (cca 2 kg) z americké Carnegieho-Mellonových univerzity a pětici drobných robůtků Colmena (po 60 gramech) z Mexika.

Asi 1,9 metrů vysoký modul AT nese název Peregrine odvozený od latinského názvu pro sokola. Vedle vědeckých přístrojů veze další symbolické náklady – upomínkové plakety a také popel zesnulých. Poprvé tak na Měsíci „přistane“ Argentina, Maďarsko, Japonsko, Kanada, Británie a Seychely. 

Společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru: jde o symbolické prvky DNA či popel několika desítek lidí, mimo jiné tvůrce kosmického kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele, průkopníka a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka nebo trojice bývalých amerických prezidentů George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.

Start z kosmodromu Mys Canaveral se povedl a na oběžné dráze se Peregrine probudil a ohlásil, jak měl, potvrdila firma Astrobotics. „Příští zastávka: Oběžná dráha Měsíce!“ tweetovala. Přistání se plánuje na 23. února, Peregrine letí totiž úsporněji a pomaleji než třeba mise Apollo, kterým k přeletu k Měsíci stačily tři dny a pár hodin k tomu.

Jenže pak přišly špatné zprávy. Naděje na první americké přistání na Měsíci po více než 50 letech se několik hodin po startu výrazně ztenčily, když lunární modul přišel o kritické množství paliva. Astrobotics napřed oznámila problémy s orientací solárního panelu, který modulu zajišťuje energii. Technikům se zařízení podařilo narovnat a dobít baterie, následně ale oznámili ztrátu paliva a selhání pohonných systémů. To podle týmu patrně vedlo k anomálii, která způsobila problémy se solárním panelem.

„Tým se snaží tuto ztrátu stabilizovat, ale vzhledem k situaci jsme upřednostnili maximalizaci vědeckých poznatků a dat, která můžeme získat. V současné době vyhodnocujeme, jaké alternativní profily mise jsou proveditelné,“ uvedla společnost.

Lunární závody

I kdyby se Peregrinu přistát podařilo, mezitím ho může předběhnout konkurence: S raketou Falcon od SpaceX odstartuje modul americké firmy Intuitive Machines, který k Měsíci poletí kratší cestou; zatím se očekává start v polovině února. Jak Astrobotic Technology, tak Intuitive Machines obdržely v roce 2019 od NASA každá téměř 80 milionů dolarů (asi 1,8 miliardy korun) na rozvoj služeb dodávek na Měsíc. Podobné smlouvy s NASA má celkem 14 společností - místo stavění vlastních raket a landerů si bude dopravu od objednávat firem. Soustředí se nyní pilotované lunární mise Artemis.

V listopadu by měla poprvé startovat s posádkou kosmická loď Orion, vynesená raketou SLS. Měsíc jen obletí. Přistání čeká na misi Artemis 3, aktuálně s termínem prosinec 2025.