Vláda z tendru na Dukovany vyřadila uchazeče z USA: Zbývají už jen dva, mohou postavit až 4 bloky v ČR
Vláda ve středu rozhodla, že k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Česku vyzve francouzskou společnost EDF a jihokorejskou KHNP. V soutěži nebude pokračovat americko-kanadský Westinghouse, jehož aktuální nabídka nesplnila podmínky. Vládní záměr na plánování výstavby až čtyř bloků podporuje i opozice. Dva bloky by mohly vyrůst v Dukovanech a dva v Temelínu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je výrazně výhodnější, aby vítěz výběrového řízení postavil více bloků. Co dalšího vláda dnes řešila?
- Vláda dnes řešila dostavbu Dukovan. Z tendru na nové jaderné bloky v ČR vyřadila severoamerický Westinghouse. Mezi uchazeči zbývají francouzská EDF a korejská KHNP.
- Zbývající dva uchazeče o stavbu bloku v Dukovanech vyzve k předložení závazných nabídek ke stavbě ne jednoho, ale až čtyř reaktorů v Česku. Nabídky očekává do konce dubna.
- S výstavbou více bloků počítají i strategické dokumenty vlády k energetice. Dva nové boky by podle nich mohly vzniknout v Dukovanech a dva v Temelíně.
- Podle Petra Fialy (ODS) dosavadní nezávazné nabídky uchazečů na stavbu více reaktorů vycházejí až o 25 procent výhodněji než stavba pouze jednoho bloku.
- Kontroly na česko-slovenských hranicích končí, dál budou jen namátkové, uvedl premiér Fiala po jednání kabinetu. Potrvají tak do 2. února.
- Vláda jednala také o navýšení rozpočtu některých úřadů. Se dvěmi miliardami korun zatím počítá školství, dostane je navíc z rozpočtové rezervy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) žádal o tři miliardy na posílení vnitřní bezpečnosti.
- Na jednání vlády navazuje jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) i za účasti prezidenta Petra Pavla, která probere komplexní vyhodnocení zásahu při tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci.
„Je důležité rozvíjet jadernou energetiku, to je klíč a základní podmínka pro to, abychom v budoucnu měli dostatek energie za přijatelné ceny,“ uvedl po jednání vlády premiér Fiala.
„V březnu 2022 jsme spustili tendr na dostavbu jedno bloku Dukovan s opcí na tři další bloky a dnes jsme se na vládě významně posunuli dál. Vláda se konala i za účasti prezidenta republiky. Na dnešní vládě jsme schválili dodatek k první prováděcí smlouvě týkající se tendru na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Během tendru v jeho průběhu se totiž ukázalo na nezávazných nabídkách, že výstavba více bloků, tedy až 4 bloků v jednom balíku, byť by probíhala postupně, je ekonomicky výrazně výhodnější než stavba jenom jednoho bloku. Je významně výhodnější i než jsme očekávali a to až o 25 procent oproti stavbě pouze jednoho bloku. Díky tomuto dodatku vyzveme tedy aktuální zájemce, aby nám předložili závazné nabídky na výstavbu celkem až 4 nových jaderných bloků v ČR,“ vzkázal Fiala.
Fiala věří: První blok bude spuštěn do konce 2036
Jde o dva uchazeče - francouzská EDF a jihokorejská KHNP. „Tedy jednoduše řečeno uchazeči z Francie a z Koreje,“ poznamenal Fiala. Vláda tak vyřadila z tendru na nové jaderné bloky severoamerický Westinghouse.
„Díky tomu zmíněnému dodatku získáme závazné parametry nabídek na základě kterých budeme moci odpovědně rozhodnout o rozsahu zakázky (...) Tyto nabídky očekáváme do konce dubna, vyhodnocení do konce května. Celkový harmonogram se nemění, cílem zůstává podpis smlouvy s vybraným uchazečem na přelomu roku 2024 / 2025 a platí i to, že první blok bude spuštěn do konce roku 2036,“ věří Fiala.
Westinghouse venku ze hry
Zakázka na výstavbu nového bloku v Dukovanech je největší investicí v historii ČR, upozornil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
„A my jsme se dnes posunuli do další fáze. Jedním z důležitých důvodů, proč jsme to udělali, je fakt, že v nejbližších letech nás čeká velká proměna české energetiky - elektrifikace dopravy, výrobních procesů v průmyslu a dalších aspektů našeho života totiž způsobí významný nárůst spotřeby elektřiny. Zároveň bude třeba nahradit emisní a dosluhující zdroje,“ upozornil Síkela.
Nabídka Westinghousu nesplnila nutné podmínky, uvedl Síkela. „Především její nabídka není závazná a nemůže být tedy srovnatelně vyhodnocena,“ doplnil. „Věřím, že své nabídky zbylí uchazeči v další fázi ještě vylepší,“ pokračoval Síkela. „Ty ceny jsou natolik zajímavé, že jsme se rozhodli uvažovat o čtyřech reaktorech,“ dodal ministr.
Stanjura: Jednomyslné rozhodnutí vlády
„Rozhodnutí vlády bylo jednomyslné,“ upozornil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Na konci května budeme znát přesná čísla pro výstavbu až čtyř nových jaderných bloků, což nám samozřejmě zlepší vyjednávací pozici, až budeme vyjednávat finální verzi smlouvy s vybraným uchazečem,“ pokračoval.
„Jestli u těch čtyř je indikovaná možná sleva až na 25 procent z celé dodávky všechy čtyř, tak je to významný faktor (...) Já myslím, že to je pravda, že to bude největší investice bezesporu ze strany státu,“ dodal Stanjura.
Havlíček: Podporujeme přípravu 4 bloků
Exministr průmyslu a obchodu a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) v ČT vládní rozhodnutí tentokrát nekritizoval, ale podpořil.
„Ano, je to správný krok, ke kterému jsme vyzývali už více jak dva roky vládu, protože když jsme připravili pátý dukovanský blok, který byl komplet námi připraven, tak jsme v zadávací dokumentaci měli naprosto zásadní věc, tj. možnost rozšíření, tzv. opci o právě další bloky. A vzhledem k tomu, jaká nastala situace na energetickém trhu, tak jsme vládu vlastně už dva roky vyzývali k tomu, aby rozšířila tuto opci a je dobře, že na to přistoupila. My rozhodně podporujeme to, že se budou připravovat čtyři bloky naráz,“ uvedl Havlíček.
Že byl vyřazen Westinghouse, ale zůstaly společnosti EDF a KHNP, to ho nepřekvapilo. „Už v době, kdy my jsme to připravovali ,tak to bylo tak, že tito dva měli určitý náskok i právě ve smyslu toho, co realizovali v těch posledních letech a konečně bylo to i vidět v rámci jejich zájmu, tzn. i toho, jakým způsobem komunikovali v těch posledních letech i měsících. Já se domnívám, že to jsou oba dva velmi dobří potenciální dodavatelé, teď je otázka, aby se to správně vyhodnotilo,“ pokračoval v ČT Havlíček, podle kterého je důležité, aby byla při dostavbě silná participace českého průmyslu.
„Ďábel je skrytý v detailu. Je to o tom, že se musí velmi pečlivě vyhodnotit právě z úhlu pohledu zapojení českého průmyslu. To není jenom o tom, že se to uvede do smlouvy, ale musí se říci, jaké konkrétní prvky by dodávaly české firmy a také ukázat i to, s jakými se jednalo a co je třeba skutečně už v nějaké finální fázi, čili nenechat se jenom opít rohlíkem,“ dodal Havlíček.
Další 2 miliardy pro školství z rozpočtové rezervy
Vláda vedle toho dnes podpořila uvolnění dvou miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva školství. Další opatření v témže objemu připraví v příštích měsících, pravděpodobně peníze budou vyčleněny také z všeobecné pokladní správy.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už dopoledne oznámil, že vláda v souladu s předchozími politickými dohodami rozhodla o posílení rozpočtu resortu o čtyři miliardy. Ministerstvo školství mělo podle státního rozpočtu v tomto roce původně pracovat s výdaji 269 miliard korun. Proti loňskému roku to bylo o 3,9 miliardy korun víc.
Podstatná část přidaných peněz na školství bude využita na platy nepedagogických pracovníků, řekl Stanjura. Ministerstvo školství by mělo ještě tento týden rozeslat rozpisy jednotlivým školám pro období do konce kalendářního roku.
V příštích týdnech bude podle šéfa státní kasy kabinet analyzovat nespotřebované nároky resortů z loňského roku. „Nedají se vyloučit ani přesuny mezi kapitolami s tím, že některá z kapitol může zapojit peníze z loňského rozpočtu na letošní výdaje,“ uvedl.
Peníze by se podle předchozích vyjádření ministra školství Beka měly rozdělit. Z dřívějších informací vyplývalo, že jednu miliardu by měly dostat vysoké školy, zbylé peníze by pak měly jít do regionálního školství.
Kontroly na hranicích končí
Kontroly na slovenských hranicích spustilo Česko kvůli migraci loni 4. října původně na deset dní. Následně kontroly zavedly další země v regionu a stejně jako ČR je opakovaně prodloužily.
Kabinet naposledy začátkem ledna rozhodl, že opatření prodlouží o 30 dní do 2. února. Se zrušením čeká na zlepšení situace, ale také na postoj okolních států. Zatímco před minulým rozhodováním vlády Rakušan oznámil, že bude žádat o dalších 30 dní, tentokrát bylo podle vnitra variant víc.
„Kontroly v této podobě končí, nicméně budou pokračovat namátkové kontroly na hranicích,“ uvedl po jednání vlády Fiala.
A kdo to bude platit vládo. Nebo, že by se důchody zrušily úplně ? 😕