18°C
Na Ukrajinu míří zbrusu nová bomba z USA! U dodávek munice z Evropy se ale vyskytl problém
Na Ukrajinu by mohla už ve středu dorazit první dodávka nových střel od americké firmy Boeing, které zatím nemá ve výbavě ani armáda Spojených států. Ukrajina bude první zemí, která systém použije v boji, nová technologie doplní její arzenál zbraní delšího doletu, řekly webu Politico čtyři informované zdroje včetně dvou amerických činitelů.
Plán poskytnout zbrusu novou zbraň ohlásilo americké ministerstvo obrany už loni v únoru. Systém s názvem Ground-Launched Small Diameter Bomb, což lze přeložit jako „bomba s malým průměrem odpalovaná ze země“, však bylo potřeba otestovat, což zabralo několik měsíců. Po úspěšném ukončení testů nyní střely míří na bojiště, píše Politico.
Zpráva přišla v době, kdy Pentagon kvůli průtahům v Kongresu už měsíc nemá peníze na další vyzbrojování Ukrajiny bránící se ruské agresi. Dodávky nové zbraně však vychází z dohody, kterou vláda s Boeingem uzavřela už loni.
Zasahuje cíle až do 150 kilometrů
Systém vyvinutý americkou společností ve spolupráci se švédskou firmou Saab umožňuje zasahovat cíle ve vzdálenosti zhruba 150 kilometrů. Sestává z naváděné nálože o hmotnosti lehce přes 100 kilogramů, která je připevněná k raketovému motoru a vysílaná z pozemních odpalovačů, uvádí Politico.
Jeden z nejmenovaných zdrojů označil zbraň za významný nový nástroj pro Ukrajinu, která se aktuálně potýká s nedostatkem munice. „Dává jim to schopnost hlubších úderů, kterou neměli, doplňuje to jejich dalekonosný arzenál,“ uvedl americký činitel. „Je to jenom další šíp do jejich toulce, který jim umožní dělat víc,“ dodal.
Problematické dodávky munice
Zahraničním dodávkám munice na Ukrajinu přitom mnohdy brání i nedostatečná kompatibilita mezi municí a zbraněmi od jednotlivých výrobců, upozornil deník The Wall Street Journal (WSJ). Uvedl také, že plán, podle kterého měla na Ukrajinu přes Británii plynout munice z Japonska, nevyšel, což mohla způsobit právě nemožnost sladit munici s dělostřeleckými systémy.
Japonsko uplatňuje zákaz na vývoz zbraní do zemí zapojených do válečných konfliktů. V prosinci ale svá pravidla ohledně vývozu rozvolnilo a oznámilo, že u zbraní vyráběných v Japonsku pod licencí z cizích zemí umožní jejich export do těchto států. To dalo vzniknout iniciativě, kdy měla japonská společnost vyrobit vysoce žádané dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů a dodat je do Británie s tím, že Londýn bude mít možnost je posléze poslat na Ukrajinu.
Po přezkoumání, zda by mohla britská armáda používat munici ráže 155 milimetrů japonské společnosti Komatsu, ale Londýn od iniciativy upustil, aniž by došlo na formální návrh japonské straně, zjistil WSJ od nejmenovaných zdrojů. Objem munice, které by Komatsu mohlo Británii dodat, byl podle osob obeznámených s tou problematikou navíc omezený.
Rob Bauer: Rozdíly jsou
Dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů jsou v zemích Severoatlantické aliance považovány za standardizovanou munici, která by měla být použitelná v kombinaci se zbraněmi jednotlivých členských zemí. V praxi ale tato munice a zbraně nejsou vždy kompatibilní, podotkl americký list s tím, že někdy mohou vyvstat bezpečnostní problémy. Bezpečnostní protokoly podle WSJ vyžadují, aby byla munice otestována, než ji lze začít používat v kombinaci se zbraněmi cizích zemí.
„Kombinace střelného prachu a projektilů nejsou vždy zaměnitelné,“ sdělil deníku bývalý důstojník dělostřelectva v americkém námořnictvu Mark Cancian, který nyní působí ve washingtonském Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Také podle předsedy Vojenského výboru NATO Roba Bauera jsou mezi dělostřeleckými zbraněmi v jednotlivých zemích rozdíly. „V současném systému je každý dělostřelecký systém vyroben trošku rozdílně,“ uvedl Bauer v říjnu během jednoho ze svých projevů.
Výrobci z členských zemí podle něj produkují 14 různých typů systémů využívajících munici ráže 155 milimetrů a další čtyři typy jsou ve vývoji.
Ukrajinci spotřebují tisícovku dělostřeleckých nábojů denně
Zajištění dělostřelecké munice pro Ukrajinu je jedním z klíčových problémů, podotkl WSJ. Ukrajinská armáda podle něj denně spotřebuje asi tisícovku dělostřeleckých nábojů.
Snahy západních států dodat Ukrajině značné množství této munice ale zatím přinesly smíšené výsledky. Zatímco USA podle listu od začátku války na Ukrajině svoji výrobu munice ráže 155 milimetrů zdvojnásobily, Evropská unie je v dodávkách pomalejší a zatím se jí nepodařilo naplnit slib z loňského března, že Ukrajině poskytne milion kusů těchto nábojů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
