18°C
Baltské moře coby „jezero NATO“. Pro Putina noční můra, podle expertů to má ale háček
Poté, co Maďarsko jako poslední členská země NATO schválila vstup Švédska do aliance, začalo být strategicky důležité Baltské moře přezdíváno „jezerem NATO“. Podle expertů je však nadšení předčasné. Rusko je pořád schopno ohrozit podmořskou infrastrukturu a jeho exkláva Kaliningrad je jedním z nejvíce vyzbrojených území v Evropě. A aliance má také nedostatky. „I pokud počítáme Švédsko, námořní prostředky NATO jsou relativně omezené,“ varoval bezpečnostní expert. Nicméně s připojením Švédska získala aliance jednu důležitou výhodu.
Strategicky důležité Baltské moře začalo být přezdíváno „jezerem NATO“ poté, co Maďarsko jako poslední členská země schválila vstup Švédska do aliance. NATO je nyní v této části území silnější, noční můra ruského diktátora Vladimira Putina se tak stala skutečností.
Baltské moře je obklopeno Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem, Finskem a Švédskem. A všechny země kromě Ruska jsou členy NATO. Společenství má tak nyní v případě nutnosti snazší přístup ke svým slabším Baltským státům.
Podle analytiků to pro západní spojence bude znamenat, že budou mít dobrou pozici, která jim umožní potlačit ruský manévrovací prostor na důležité lodní trase v případě, že by s Ruskem propukla válka.
Ale Rusko bude pořád schopno ohrozit podmořskou infrastrukturu a území ze své základny nedaleko Petrohradu a z těžce vyzbrojené exklávy Kaliningrad, varovali experti a dodali, že NATO musí být vůči ruské hrozbě ostražité.
„Když se podíváte na mapu, pak se Baltské moře geograficky stává jezerem NATO, ano,“ řekla Minna Alanderová, výzkumnice z Finského institutu mezinárodních vztahů. „Ale NATO má ještě hodně práce,“ dodala.
Nord Stream a sabotáž
Poté, co Maďarsko schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance, se nechal švédský premiér Ulf Kristersson slyšet, že jde o „historický den“. Uvedl také, že jeho země je připravena převzít v NATO „svůj díl odpovědnosti za euroatlantickou bezpečnost“. Rozhodnutí maďarského parlamentu přivítal také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, který uvedl, že přistoupení Švédska „nás všechny posílí a zvýší naši bezpečnost“.
Od té doby, co Rusko zahájilo svou invazi proti Ukrajině, došlo k několika incidentům tykajících se potrubí a kabelů pod Baltským mořem. V září roku 2022 došlo k sabotáži, útok zasáhl soustavu podmořských plynovodů Nord Stream mezi Ruskem a Evropou. Po více než roce vyšetřovatelé neoznámili, kdo za útoky stojí.
V říjnu minulého roku byl poškozen plynovod vedoucí z Finska a Švédska do Estonska. Finská policie uvedla, že se domnívá, že do toho byla zapletena čínská nákladní loď.
NATO od té doby posílilo námořnictvo a snaží se také posílit své monitorovací schopnosti, ale hlídat, co se děje pod vodou, je hlavní úkol. „Je velmi těžké mít úplnou kontrolu nad mořem,“ upozornil výzkumník Julian Pawlak z Univerzity Bundeswehr v Hamburku. „Sabotáže Nord Streamu a další podobné incidenty ukázaly, že je těžké mít přehled o tom, co se děje pod hladinou a na mořském dně.“
Exkláva Kaliningrad
Švédsko má dlouhodobě dobré vztahy s NATO, ale formální členství zemi dovolí, aby se plně podílela na plánech aliance.
Švédsko má dlouhé pobřeží podél Baltského moře a také má ostrov Gotland, který by hrál klíčovou roli při pomoci NATO prosadit svou vůli. Nicméně Rusko má svou vlastní důležitou základnou a tou je exkláva Kaliningrad. Toto území leží mezi Polskem a Litvou a v posledních letech z něj Moskva učinila jedno z nejvyzbrojenějších míst v Evropě. V Kaliningradu jsou navíc i hypersonické rakety schopné nést jaderné hlavice.
Nicméně tato ruská baltská základna v Kaliningradu je jen stínem toho, co byla v době studené války a kvůli invazi na Ukrajině se její zásoby také ztenčily. Bezpečnostní expert John Deni ale řekl, že Kreml i nadále investuje do podmořských kapacit a má stále dostatečnou palební sílu na to zinscenovat malá vylodění či ohrozit trasy NATO se zbožím. „Co se týče dělostřelectva, nepřímé palby nebo zbraní schopných nést jaderné hlavice, tak jsou více vybaveni a také mají delší dolet, než spojenci NATO na tomto území,“ sdělil bezpečnostní expert.
„Spojenci musí této hrozbě čelit,“ dodal.
NATO nemá dostatek sil
Švédsko má sice bohatou námořní historii, ale stejně jako ostatní státy NATO je jeho námořní síla v Baltském moři nedostatečná. „I pokud počítáme Švédsko, námořní prostředky NATO jsou relativně omezené,“ řekl John Deni s tím, že spojenci potřebují rozvíjet svou schopnost provádět odminování pod palbou.
Estonsko, Litva a Lotyšsko si patrně oddechly poté, co se k NATO připojilo i Finsko a Švédsko, neboť jsou dlouhodobě vnímány jako Achillova pata aliance. Váleční plánovači si lámali hlavu, jak zastavit jejích případné odříznutí, kdyby se ruští vojáci zmocnili 65kilometrové Suwalské kapsy mezi Běloruskem a Kaliningradem.
Díky pozici Švédska, které je obklopeno Baltským i Severním mořem, je možný případný přesun více jednotek NATO, které by mohly Baltské země ochránit. „To umožňuje americkým silám včas posílit Baltské státy,“ řekl Tuuli Duneton, estonský náměstek ministra obrany.
Přestože je NATO nadšeno z členství Švédska, bezpečnostní expert Deni varuje, že by aliance neměla Baltské moře považovat za svůj majetek. „Nazývat to jezerem NATO vede k lhostejnosti,“ uvedl Deni. „Výzvy a hrozby Ruska na tomto území jsou v některých ohledech významné a spojenci v současnosti postrádají kapacitu, aby tomu v krizi čelili.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
