18°C
Podle sběratelky šumavských receptů Lucie Kohoutové uměli Šumaváci zužitkovat všechp no, co jim o Velikonocích příroda nabízela. Na Zelený čtvrtek se v chalupách vařilo vše, co bylo zelené.
„Kopřivy, petrželka, listy pampelišek, mladý špenát a jídla z mladé jarní zeleniny. Tento zvyk je velmi starý a je převzatý z židovské slavnostní večeře pesach. Pekly se preclíky, pletence nebo škvarkové placky, které se přikusovaly k jarním polévkám,“ uvedla Kohoutová.
Jidáše
Jako jeden ze symbolů Velikonoc se pekly jidáše. Byly to do spirály stočené válečky z kynutého těsta. „Někdy je hospodyňky připravovaly už ve středu, aby se na Zelený čtvrtek jedly za svítání. Tvar jidášů symbolizoval provaz, na kterém se oběsil Jidáš, jenž podle biblického příběhu zapříčinil Kristovo uvěznění a smrt. V tento den utichly zvony a odlétly do Říma, aby se znoy y vu rozezněly na Bílou sobotu při zpěvu Gloria,“ vysvětlila.
Lidé se k bohoslužbám svolávali pomocí řehtaček, klapaček a vším, co vydávalo rámus. „S řehtačkou v podobě trakaře také procházel vesnicí v poledne a večer zástup dětí, které odříkávaly říkanku. Na jejím konci zvolaly: Cruciferumďáblum. Na znamení, že Jidáš už se v pekle smaží,“ připomněla sběratelka receptů.
Půst
Na Velký pátek se držel půst. K jídlu stačila hustá polévka z kysaného zelí, hrachu či brambor. Na Bílou sobotu se připravovala velikonoční nádivka a pekl ze sladkého kynutého těsta mazanec neboli velikonoční bochník, zvaný také bochánek.
O Velikonočním pondělí převažovaly v kuchyni pokrmy z vajec. Vajíčko bylo odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení. Zvyk jíst vejce v době svátků souvisel i s půstem, který Velikonocům předcházel a při kterém se vejce jíst nesměly.
„Dělala se vejce plněná, smažená, dávala se do omáček, salátů a k masu. Lidé dodnes s oblibou dělají vaječné pomazánky. Na Šumavě se vejce házela přes chalupu, aby byla ochráněna před bleskem,“ připomněla zapomenutý zvyk Kohoutová.
Velikonoční zelná polévka
Suroviny: 1 hrst špenátových listů, 1 hrst nasekaných listů kopřiv, 3 lžíce másla, 1 jarní cibulka s natí, 1 vajíčko, sůl, česnek, 2 lžíce kysané smetany
Postup: Na másle necháme zesklovatět cibulku, přidáme nasekaný špenát, nasekané kopřivy, promícháme s cibulkou a zalijeme vodou. Přidáme sůl a povaříme. Půlku polévky promixujeme, vrátíme do hrnce, přidáme zakysanou smetanu, utřený česnek a rozkvedlané vajíčko. Necháme už jen přejít varem. Můžeme zdobit lístky špenátu.
Bochánek ze Strašína
Suroviny: 1 kg polohrubé mouky, 25 dkg másla, 1 vanilkový cukr, 18 dkg moučkového cukru, kůra z 1 citronu, 5 dkg zmlazených kvasnic (kvásku připraveného z trochy mléka a špetky cukru), 1/4 l mléka, 5 žloutků, půl lžičky soli, 1 vejce na potření, rozinky, mandle
Postup: Žloutky utřeme s máslem a cukrem. Přidáme ostatní suroviny a zaděláme hladké těsto. Necháme minimálně hodinu kynout. Potřeme vajíčkem, posypeme mandlemi a pečeme při 185 °C asi hodinu.
Velikonoční vajíčka z Modravy
Suroviny: 25 dkg hladké mouky, 15 dkg másla, 8 dkg moučkového cukru, 2 žloutky, špetka soli, vanilkový cukr, šťáva a kůra z 1/2 citronu, 1 lžíce mléka, marmeláda a čokoláda na ozdobu.
Postup: Ze všech surovin vypracujeme hladké těsto, které necháme dvě hodiny v chladu odpočinout. Těsto vyválíme a vykrajujeme vajíčka, která pečeme při 180 °C asi osm minut. Hotová vajíčka slepujeme marmeládou a zdobíme čokoládou, polevou nebo podle libosti.
Jidášky ze Srní
Suroviny: 20 dkg hladké mouky, 20 dkg polohrubé mouky, 6 dkg moučkového cukru, 8 dkg másla, 2 žloutky, citronová kůra, 1 lžička skořice, 1 droždí (kvásek z cukru, mléka a droždí), 1/2 lžičky soli, asi 2 dl mléka, máslo a rum na potření
Postup: Žloutky utřeme se změklým máslem a cukrem. Do mísy dáme mouky, přidáme utřenou směs, vzešlý kvásek, sůl, skořici, kůru a zaděláme hladké těsto pomocí vlažného mléka. Necháme kynout. Vykynuté těsto rozdělíme na kousky, z každého vyválíme pramínek, který stočíme do uzle. Potřeme máslem a pečeme při 185 °C asi 15 minut. Horké potíráme máslem s rumem a sypeme moučkovým cukrem. Vydrží dlouho vláčné.
Špenátové řezy s bramborovou kaší
Suroviny: 30 dkg mladého špenátu, 2 starší žemle, 3 vejce, 15 dkg vařeného uzeného masa, mléko na žemle, 3 lžíce másla, nasekaná petrželová nať (podle chuti, ale stačí 1 lžíce), 1 lžíce strouhanky, sůl, pepř, tuk a strouhanka na pekáček
Postup: Přebraný špenát spaříme horkou vodou, vymačkáme a nasekáme najemno. Žemle nakrájíme na malé kostičky, zmladíme mlékem a lehce vymačkáme. Smícháme se špenátem, přidáme nahřáté máslo, žloutky, nasekané maso, petrželku, ochutíme solí, pepřem a dobře promícháme. Lehce vmícháme sníh z bílků a lžíci strouhanky. Pečeme ve vymazaném a strouhankou vysypaném pekáči při 185 °C, dokud nákyp nezezlátne. Podáváme s bramborovou kaší. Pokud jsou už kopřivy, samozřejmě je přidejte.
Beránek od Prášil
Suroviny: 30 dkg polohrubé mouky, 12 dkg másla, 20 dkg moučkového cukru, 4 vejce, vanilka ( vanilkový cukr), asi 2 dl smetany nebo plnotučného mléka, 1 prášek do pečiva, kůra z 1/2 citronu, 2 lžičky dobrého hořkého kakaa
Postup: Změklé máslo, žloutky a cukr spolu s vanilkou utřeme do pěny. Postupně přidáváme smetanu, mouku s práškem do pečiva. Na konci přidáme kůru a sníh z bílků. 2/3 těsta nalijeme do vymazané a vysypané formy a do zbylého těsta dáme kakao. To nalijeme na světlé těsto a špejlí promícháme. Pečeme zvolna při 180 °C asi 45 minut, po vyndání z trouby necháme beránka chvilku stát, potom vyklopíme. Pokud nejde vyklopit, dáme přes formu mokrou utěrku.
Hodina dějepichu o Velikonocích Reflex.cz
