18°C
Černý kašel, známý také jako dávivý kašel, pertusis, pertuse nebo kokafrén, je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění dýchacích cest. Způsobuje ho bakterie Bordetella pertussis. Toxiny této bakterie napadají řasinkový epitel na povrchu dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek.
Dochází při něm k záchvatům kašle, které mohou trvat až několik týdnů. Před očkováním proti černému kašli šlo o jedno z nejčastějších a nejnebezpečnějších onemocnění zejména u kojenců, batolat a náctiletých, a to ve věku 15 až 19 let.
Aktuální stav, jak černý kašel u nás řádí, pravidelně přináší Státní zdravotní ústav.
- Příznaky černého kašle
- V čem spočívá nebezpečí
- Testy na černý kašel
- Léčba
- Očkování proti černému kašli
- Výskyt
- Historie
- Vryje se rok 2024 do historie?
Příznaky černého kašle
Černý kašel je rozšířen celosvětově, ale více než 90 % případů je hlášeno z rozvojových zemí. Původcem je pouhý gram-negativní bakterie Bordetella pertussis. Ta se šíří vzduchem od člověka k člověku skrze kýchání, kašlání nebo mluvení. Osoby nakažené černým kašlem jsou nakažlivé od prvních příznaků až do tří týdnů po začátku záchvatů kašle.
U adolescentů a dospělých mívá pertuse mírnější průběh, proto uniká pozornosti a nebývá hlášena. Tito nemocní jsou zdrojem infekce pro kojence a batolata, jejichž imunita vzhledem k jejich věku není prozatím dostatečná. Pro ně tak černý kašel představuje těžké, život ohrožující onemocnění.
Inkubační doba černého kašle se pohybuje v rozmezí zhruba šesti až 21 dní. Přestože se jedná o onemocnění s vysokou infekčností, zezačátku jeho příznaky mohou být identické s běžným nachlazením – ať už jde o bolest v krku, zvýšenou teplotu nebo třeba chrapot.
V čem spočívá nebezpečí
Oproti normálnímu kašli a s ním spojeným potenciálním nachlazením, se černý kašel zhruba po dvou týdnech typicky projevuje pravidelnými záchvaty dusivého kašle, který mohou provázet další komplikace jako modrání kůže, křeče v oblasti dýchacího ústrojí, případně krvácení z nosu. U takzvaného přechozeného černého kašle může celý proces trvat i přes tři měsíce, tudíž je důležité neprodleně vše řešit s lékařem.
Jedna z nejzávažnějších komplikací černého kašle je zápal plic, který může být život ohrožující, a to zejména u kojenců. Dalším jeho závažným důsledkem se mohou stát otevřené nebo prasklé cévy, způsobené silnými záchvaty kašle. Výjimkou, především u mladších dětí, nejsou ani trvalé problémy s dýcháním, a dokonce i jeho zástavy.
Testy na černý kašel
Pokud se u vás objeví výše popsané příznaky, navštivte svého lékaře a nechte si provést testy.
- Výtěr z nosohltanu pomůže detekovat přítomnost bakterie Bordetella pertussis.
- Krevní testy ukážou zvýšený počet bílých krvinek, což je pro osoby postižené černým kašlem běžné.
- Rentgen hrudníku může lékař požadovat k vyloučení jiných onemocnění dýchacích cest, která by mohla způsobovat podobné příznaky.
Léčba
Léčba černého kašle se obvykle zaměřuje na zmírnění příznaků a prevenci šíření onemocnění. Jednou z možností je předepsání antibiotik. Ta se musí užívat podle doporučené dávky po stanovenou dobu. Pokud se nasadí včas, redukuje se významně trvání a závažnost příznaků a zároveň se zkracuje doba, po kterou je pacient nakažlivý. U závažnějších případů a u kojenců nebo starších osob může být nutná hospitalizace.
Hlavní hygienička Svrčinová: Černý kašel? Žádné neočkované dítě nebude vyřazeno z výuky ČTK/Blesk Zprávy
Očkování proti černému kašli
Klíčovou složkou prevence černého kašle je očkování. Vakcíny se doporučují jako součást rutinního očkovacího kalendáře u dětí. Pokud jsou dospělí v kontaktu s kojenci nebo mají oslabený imunitní systém, měli by zvážit revakcinaci. Vedle samotné léčby je také doporučena karanténa na tři týdny.
Očkování proti černému kašli bylo v tehdejším Českoslovesnku započato v roce 1958. Nyní jsou povinně očkováni novorozenci hexavakcínou a větší děti (v letech 10 až 11). Je doporučeno také přeočkování dospělých, a to alespoň jedenkrát za život.
Od 20. března 2024 je plně funkční nová mobilní aplikace, tzv. EZKarta, která zahrnuje první funkcionalitu, a tou je Očkovací průkazka občana. Každý občan tak má možnost ve svém mobilu nalézt veškerá svá očkování, která mu byla aplikována od 1. ledna 2023. Ke sdílení průkazky můžete udělit souhlas kterémukoli lékaři, který tak má možnost získat informace, proti čemu jste byli očkováni a kdy. Údaje o očkování lze sdílet také mezi sebou, například s členy rodiny. Aplikace je možné přepnout do anglické verze.
Výskyt
Výskyt černého kašle dosáhl v roce 2024 svého dlouholetého maxima. Prodělaná nemoc ani očkování populaci dlouhodobě neochrání. Přestože mnozí považují černý kašel za nemoc minulosti, počet nakažených v letošním roce mluví o opaku. V Česku v roce 2024 dochází k rekordnímu výskytu této choroby, což odpovídá stavu z 60. let 20. století.
Rizikovou skupinou jsou novorozenci a staří lidé, které může černý kašel ohrozit na životě, a také chronicky nemocní pacienti s astmatem. Onemocnět však může kdokoli. Chráněný je jen ten, kdo se pravidelně nechává přeočkovat, protože prodělání nemoci ani očkování neposkytuje dlouhodobou ochranu. I proto se bakterie stále více šíří a roste počet nemocných ve všech věkových kategoriích.
Historie
Černý kašel první popsal francouzský lékař Guillaume de Baillou po epidemii v roce 1578. Původce onemocnění v roce 1906 izolovali a společně identifikovali Jules Bordet a jeho švagr Octave Gengou. V letech 1932 až 1935 vynalezla, s podporou Emory University, první účinnou vakcínu lékařka Leila Denmarková. Za svůj objev získala v roce 1935 ocenění Fisher Prize.
Černý kašel se na českém území, před vynálezem očkování a antibiotik, vyskytoval ve velkých epidemiích a umíraly na něj stovky až tisíce lidí ročně. V letech 1945 až 1959 podle Českého statistického úřadu na něj zemřelo 2638 osob. V roce 1958 bylo zavedeno povinné očkování na celém území republiky. Počet úmrtí začal rychle klesat.
Vryje se rok 2024 do historie?
V letech 1984 až 2004 na něj na českém území nezemřel nikdo. V roce 2003 byla zavedena acelulární vakcína. V roce 2005 zemřel kojenec, kterého nakazil jeho sourozenec. Ze stejné příčiny zemřeli v ČR kojenci i v letech 2007, 2008 a 2009. Vinu na tom nese především odmítání očkování ze strany rodičů. Poté pět let nezemřel nikdo, a mezi lety 2014 až 2023 zemřelo pět důchodců a jeden kojenec.
V roce 2023 začalo nemocných razantně přibývat, celoroční součet potom činil 880 případů. V roce 2024 vypukla epidemie. K počátku března 2024 to bylo evidováno 1 666 případů. Během pouhých dvou měsíců tak počet nákaz od začátku roku překonal celkový počet nákaz ve čtyřech předchozích letech. Vinu na zvýšeném počtu nákaz nese mimo jiné klesající imunita proti nemoci v populaci.
Lékařka a epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová označila rok 2024 jako pertusový.
