Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Proč Polsko nesestřeluje ruské rakety? Expert vyjmenoval čtyři klíčové důvody

Autor: trm, ČTK - 
24. března 2024
15:30

Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, letěla jím 39 sekund. Následně se stočila na Ukrajinu. Polsko v reakci na to aktivovalo svoje i spojenecké letectvo. Nejde o první podobný incident, během války na Ukrajině už dopadly na polské území i úlomky střel. Přesto Polsko ani NATO proti Rusům nijak nezasáhli. Expert Jaroslav Wolski shrnul čtyři základní důvody, proč Poláci nemohou na každou střelu či raketu reagovat.

Čtyři hodiny a třiadvacet minut v neděli ráno. U obce Oserdów nedaleko hranic s Ukrajinou prolétla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů ruská střela. V polském vzdušném prostoru byla 39 sekud, pak se stočila na Ukrajinu.

Vesnice Oserdów, která má jen asi deset obyvatel, leží tři kilometry od ukrajinského městečka Belz a devět kilometrů od obce Przewodów, kde předloni v listopadu ukrajinská protiletadlová raketa, odpálená při ruském náletu, zabila dva Poláky. Nyní si obyvatelé vsi nejprve mysleli, že se dívají na dron: objekt blikal, vydával hluk, ale žádná exploze nezazněla, řekl agentuře PAP starosta.

„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.

Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství polských ozbrojených sil.

Stíhačky proti Rusům ale nezasáhly, podobně jako v předchozích případech. Wolski přehledně vysvětlil čtyři hlavní důvody, proč Polsko ani NATO v takových případech nezasahují.

Při střelbě v polském vzdušném prostoru by jeho velká část musela být uzavřena, znamenalo by to odklon mezinárodní i vnitrostátní letecké dopravy. Navíc by v uzavřené části nemohly létat ani záchranářské vrtulníky. „Není to jako raketoví muži a piloti se mohou střílet jako ve filmech. Vzdušný prostor musí být uzavřen, aby nedošlo k tragickým chybám. Sestřelení osobních letadel nechme Rusům a Íráncům,“ uvedl Wolski. Narazil tak mimo jiné na sestřelení civilního letadla na východě Ukrajiny ruskými separatisty. Ti v červenci 2014 zasáhli Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines a zabili tak 298 lidí.

Rizikem v případě sestřelení ruských raket by byly i jejich trosky. Wolski upozorňuje, že hlavice rakety váží kolem půl tuny. „Padající úlomky z rakety vzduch-vzduch/země-vzduch nebo rakety mohou někoho zabít,“ napsal expert. Zdůrazňuje i to, že aktivním přístupem by Polsko, potažmo NATO, odkrylo karty a Rusko by mohlo získat citlivé informace.  Rusové by se totiž dostali k informacím z provozních radarů a raket. „Vyhrává ten, kdo udrží nervy na uzdě a až do války udrží určité emise neobjevené. Na tomto poli Rusové úplně prohráli kvůli Ukrajině, vysílají vše, co mají, nejlepší ve všech možných režimech. NATO karty částečně odhalilo (dodány byly sady Patriot s MPQ-65, IRIST-T SLM, SAMP-T MAMBA, NASAMS, ASPIDE), ale většina emisí je pro RUS stále záhadou,“ doplnil Wolski.

08:25
Dnes

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Krasnodarským krajem 66 ukrajinských dronů a další dva zničila nad anektovaným Krymem. Podle agentury Interfax to uvedlo ruské ministerstvo obrany.

07:35
Dnes

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny. Jeden pracovník byl zraněn, oznámil ministr energetiky.

7:00
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruská armáda sestřelila v noci na dnešek na různých místech Krasnodarského kraje více než deset dronů ukrajinských ozbrojených sil. Žádná zranění ani závažné škody nebyly zaznamenány, napsal gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev na sociální síti Telegram. Drony podle něj mířily na ropné rafinérie a různá zařízení infrastruktury.

Zobrazit celý online
Poslední důvod je podle experta vojensko – ekonomický. Protiletecká obrana nepokrývá nikde 100 procent území a země tak musí mít priority, které části budou přednostně bránit. Obvykle jde o velká města, vojenská zařízení a kritickou infrastrukturu. Poslko podle něj má mezery a lepší pokrytí PVO bude mít až za několik let. „Pokud by se tedy Ch-101 ztratil a letěl směrem na Varšavu nebo Rzeszów, pravděpodobně by byl sestřelen,“ dodal expert.

Video  Malajský boeing sestřelen. Je za vším Moskva?  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa