Proč Polsko nesestřeluje ruské rakety? Expert vyjmenoval čtyři klíčové důvody
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, letěla jím 39 sekund. Následně se stočila na Ukrajinu. Polsko v reakci na to aktivovalo svoje i spojenecké letectvo. Nejde o první podobný incident, během války na Ukrajině už dopadly na polské území i úlomky střel. Přesto Polsko ani NATO proti Rusům nijak nezasáhli. Expert Jaroslav Wolski shrnul čtyři základní důvody, proč Poláci nemohou na každou střelu či raketu reagovat.
Čtyři hodiny a třiadvacet minut v neděli ráno. U obce Oserdów nedaleko hranic s Ukrajinou prolétla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů ruská střela. V polském vzdušném prostoru byla 39 sekud, pak se stočila na Ukrajinu.
Vesnice Oserdów, která má jen asi deset obyvatel, leží tři kilometry od ukrajinského městečka Belz a devět kilometrů od obce Przewodów, kde předloni v listopadu ukrajinská protiletadlová raketa, odpálená při ruském náletu, zabila dva Poláky. Nyní si obyvatelé vsi nejprve mysleli, že se dívají na dron: objekt blikal, vydával hluk, ale žádná exploze nezazněla, řekl agentuře PAP starosta.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství polských ozbrojených sil.
Stíhačky proti Rusům ale nezasáhly, podobně jako v předchozích případech. Wolski přehledně vysvětlil čtyři hlavní důvody, proč Polsko ani NATO v takových případech nezasahují.
Při střelbě v polském vzdušném prostoru by jeho velká část musela být uzavřena, znamenalo by to odklon mezinárodní i vnitrostátní letecké dopravy. Navíc by v uzavřené části nemohly létat ani záchranářské vrtulníky. „Není to jako raketoví muži a piloti se mohou střílet jako ve filmech. Vzdušný prostor musí být uzavřen, aby nedošlo k tragickým chybám. Sestřelení osobních letadel nechme Rusům a Íráncům,“ uvedl Wolski. Narazil tak mimo jiné na sestřelení civilního letadla na východě Ukrajiny ruskými separatisty. Ti v červenci 2014 zasáhli Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines a zabili tak 298 lidí.
Rizikem v případě sestřelení ruských raket by byly i jejich trosky. Wolski upozorňuje, že hlavice rakety váží kolem půl tuny. „Padající úlomky z rakety vzduch-vzduch/země-vzduch nebo rakety mohou někoho zabít,“ napsal expert. Zdůrazňuje i to, že aktivním přístupem by Polsko, potažmo NATO, odkrylo karty a Rusko by mohlo získat citlivé informace. Rusové by se totiž dostali k informacím z provozních radarů a raket. „Vyhrává ten, kdo udrží nervy na uzdě a až do války udrží určité emise neobjevené. Na tomto poli Rusové úplně prohráli kvůli Ukrajině, vysílají vše, co mají, nejlepší ve všech možných režimech. NATO karty částečně odhalilo (dodány byly sady Patriot s MPQ-65, IRIST-T SLM, SAMP-T MAMBA, NASAMS, ASPIDE), ale většina emisí je pro RUS stále záhadou,“ doplnil Wolski.
Poslední důvod je podle experta vojensko – ekonomický. Protiletecká obrana nepokrývá nikde 100 procent území a země tak musí mít priority, které části budou přednostně bránit. Obvykle jde o velká města, vojenská zařízení a kritickou infrastrukturu. Poslko podle něj má mezery a lepší pokrytí PVO bude mít až za několik let. „Pokud by se tedy Ch-101 ztratil a letěl směrem na Varšavu nebo Rzeszów, pravděpodobně by byl sestřelen,“ dodal expert.