Experti: Každý pátý Čech o někoho pečuje, kapacity v péči o seniory zoufale chybí

„Většinou to chodí tak, že rodina vezme telefon, když zjistí, že už péči o blízkého nezvládají, začnou obvolávat různé terénní služby a většinou se dozví, že není volná kapacita,“ popsala Jitka Zachariášová, ředitelka neziskové organizace A DOMA, začátek cesty mnoha rodin pečujících o blízké s demencí. 

V České republice je situace s kapacitami podle Zachariášové velmi náročná. „Kapacity jsou velký problém, poněvadž když například v Praze člověk chce zavolat, že by potřeboval osobní asistenci, tak se ve většině případů dozví, že není volný prostor,“ uvedla Zachariášová.  

S více než milionem pečujících lidí a přes pět milionů lidí, kteří jsou zaměstnáni, je přitom péče o blízkého poměrně běžnou zkušeností. „Až každý pátý pracující tedy o někoho pečuje,“ doplnila Zachariášová.

 „Jeden z hlavních problémů je zatížení pečujících, tato situace nezatěžuje jenom toho jednoho pečujícího, ale vlastně celou rodinu,“ upozorňuje Zachariášová. Kromě toho, že dotyčný musí zvládat koordinaci různých služeb a lékařských péčí, starost o nemocné s demencí vyžaduje nejen fyzickou a emocionální práci, ale také administrativní úsilí, které může být pro pečujícího velmi náročné.

Pacientů s Alzheimerem výrazně přibude, varují lékaři! Komu hrozí nemoc nejčastěji?

O nemocného by se měl starat multidisciplinární tým odborníků: „Na úrovni zdravotní je to samozřejmě praktický lékař, který je takovým manažerem péče za doprovodu všech specialistů, kteří jsou potřeba – ortoped, neurolog, psychiatr či geriatr. Geriatrie je skvělý obor, který se zaměřuje právě na stárnoucí populaci, a jsou to experti na tuto věkovou skupinu. Vedle toho je samozřejmě pomoc dalších pomáhajících profesí a celého sociálního systému,“ upřesnil Matěj Kučera.

Časté chyby

Jedním z aspektů podpory pro pečující je také finanční pomoc. „Příspěvek na péči se řeší na úřadu práce podle místa bydliště a má svoji definici v tom, že se posuzuje 10 životních situací a každá ta situace má ještě čtyři své oblasti,“ uvedla Zachariášová. Základem je šetření sociální pracovnice úřadu práce, která přijde a zhodnotí stav v domácnosti, a „na druhé straně by tam měly být současně k tomu lékařské zprávy od ortopeda například v případě artrózy a pečující často chybují v tom, že všechny zprávy od odborných lékařů nedonesou praktickému lékaři. Ten potom má nedostatek informací. On vypisuje tiskopis pro Správu sociálního zabezpečení, takže na stůl se potom lékaři na České správě sociálního zabezpečení dostane neúplná, nekompletní informace. Pečující se potom často diví, proč byl ten příspěvek třeba uznán v částce nižší, a my jim potom pomáháme s případným odvoláním,“ vysvětlila ředitelka  A DOMA, že správné získání této finanční podpory může být složitým procesem, který vyžaduje spolupráci mezi různými úřady a lékaři.

Statistiky Česka k výskytu demence v populaci (27. 3. 2024) | ZDROJ: NÚDZ/ Matěj Kučera

Péče o demenci je nejen zdravotním problémem, ale i sociální výzvou, která vyžaduje komplexní podporu a koordinaci služeb. Rodiny, které se starají o členy s demencí, potřebují nejen finanční pomoc, ale také emocionální a administrativní podporu, aby mohly úspěšně zvládnout tuto náročnou situaci.