Šokující detaily Trumpova plánu: „Skončím válku, sotva mě zvolí prezidentem.“ Čeho se má Ukrajina vzdát?
Bývalý prezident USA Donald Trump má tendenci slibovat velké věci, jen když ho voliči v listopadových volbách vrátí do Bílého domu. Včetně řešení vleklého konfliktu Ruska a Ukrajiny. Prý mu bude stačit jediný den, aby přivedl Moskvu a Kyjev nejen k jednacímu stolu, ale rovnou k míru. Podrobnosti zatím nezveřejňuje – ale něco už prý nastínil při diskuzích s politiky a experty. Někteří o tom promluvili pro The Washington Post.
Jak by hodlal jednat s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským? „Každému z nich řeknu určité věci, které bych zbytku světa neřekl, a proto vám nemohu říct o moc víc,“ pronesl Trump v březnovém rozhovoru s bývalým poradcem Sebastianem Gorkou.
V soukromí Trump prohlásil, že si myslí, že si Rusko i Ukrajina „chtějí zachovat tvář, chtějí východisko“ - a lidem v některých částech Ukrajiny by prý nevadilo, kdyby byli součástí Ruska. Tak aspoň tlumočil Trumpovy ideje jeden z insiderů, který s ním o tom přímo hovořil.
Se svou verzí Trumpových plánů přišel i maďarský premiér Viktor Orbán, jehož ideově spřízněný exprezident hostil začátkem března. „Donald Trump má velmi jasnou vizi, se kterou je těžké nesouhlasit,“ prohlásil posléze. „Říká následující: Nejprve nedá ani halíř na rusko-ukrajinskou válku. Proto válka skončí.“ Jistý představitel Trumpova tábora to pak (anonymně) odmítl, exprezident však prý premiéra nechtěl diskreditovat tím, že by jeho vyjádření odmítl veřejně.
Trumpovi stoupenci v Republikánské straně jsou obecně pro zastavení pomoci Ukrajině, právě na odporu významné části republikánských senátorů americké finance pro Kyjev zamrzly. Před jeho prezidentským působením (2017-21) přitom strana byla v mezinárodní politice angažovanější.
„Trumpův plán je v mnoha ohledech v souladu s jeho prezidentským přístupem. Jeho upřednostňování okázalých summitů před politickými detaily, důvěra ve vlastní vyjednávací schopnosti a netrpělivost s konvenčními diplomatickými protokoly byly charakteristickými znaky jeho přístupu k zahraničním záležitostem v prvním funkčním období,“ komentuje Washington Post. „Putinovi Trump soustavně skládal poklony, vyjadřoval obdiv k jeho diktátorské vládě a dával si záležet, aby ho nekritizoval.“
Exprezident odmítá závěry vícevrstevného vyšetřování tajných služeb i expertů, že se Rusko snažilo komplexními operacemi ovlivnit prezidentské volby roku 2016 – ty, v nichž porazil Hilary Clintonovou. Naopak falešně obvinil Ukrajinu ze snahy pomoci jeho demokratické soupeřce - což je pomluva šířená ruskými špionážními službami. Jeho pokus v roce 2019 neposkytnout Ukrajině pomoc, pokud Volodymyr Zelenskyj neoznámí vyšetřování Joea Bidena, vedl k první snaze o Trumpovo formální odvolání (impeachment).
Někteří Trumpovi příznivci se ho snažili přesvědčit proti ústupkům Putinovi. „Veškeré hovory, které vedu s Trumpem, jsou o Ukrajině,“ uvedl pro Washington Post vlivný senátor Lindsey Graham, někdejší Trumpův kritik, který se stal jeho spojencem – nesouzní s ním však v otázce Ukrajiny. „Putin musí zaplatit nějakou cenu. Na konci toho všeho nemůže prostě vyhrát,“ dodal senátor. „Podle mne tuto válku ukončíte tak, že zajistíte, aby se Ukrajina dostala do NATO a EU,“ řekl. „Trump o tom moc nemluví. Nevím, jestli o tom příliš přemýšlel.