19°C
Město duchů Bělgorod: Sirény a letecké poplachy zní každý den, Rusové prchají uprostřed zkázy
Ruské město Bělgorod se stalo již mnohokrát cílem ukrajinských sil. Jak to v něm vypadá? Jeho obyvatelé popsali, že mají strach vycházet z domu, řada z nich se odstěhovala. Dále uvedli, že z Bělgorodu je nyní město duchů plné bunkrů a krytů, zničených budov a vozidel, kdy se po ulicích téměř nikdo neprochází, píše americké zpravodajství CNN.
Opuštěné ulice, zavřené obchody a tiché restaurace. Poškozené budovy a krátery po útocích raket. Šipky na fasádách domů označující nejbližší protiletecké kryty a sklady nouzových zásob.
Kdysi klidné město Bělgorod, které se nachází asi 25 mil severně od ruských hranic s Ukrajinou, se proměnilo v jakési město duchů, jehož děsivé ticho bývá přehlušováno pravidelným kvílením varovných sirén.
Zprávy z regionu jsou omezené kvůli regulaci médií a vládní kontrole svobody tisku. Mnoho Rusů se bojí mluvit otevřeně ze strachu z trestního stíhání.
V této souvislosti popsali obyvatelé Bělgorodu novinářům, jak se jim ve městě žije. Rozhovory byly vedeny telefonicky nebo přes zvukové zprávy.
Bělgorod byl místem startu mnoha raketových útoků na Ukrajinu a klíčovým vojenským uzlem pro ruské invazní síly. V roce 2023, po roce útoků na svá města, Ukrajina změnila taktiku a rozšířila své operace na ruské území, čímž se Belgorodská oblast dostala do hledáčku.
V posledních týdnech je tato oblast téměř denně vystavena ostřelování a útokům dronů. Ruské úřady obvinily Ukrajinu a oznámily, že útoky odrazily, zároveň připustily, že některé objekty byly zničeny a byly oběti. Belgorodská oblast nese tíhu války ve srovnání se vzdálenějšími ruskými oblastmi, které jsou relativně nedotčené.
Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov 23. března řekl, že během necelých dvou týdnů bylo zabito 24 lidí a 152 zraněno.
„Vyděšený Bělgorod“
Timur Khaliullin, 36letý varhaník Bělgorodské filharmonie, se projel na kolečkových bruslích opuštěnými ulicemi v centru města, aby ukázal ostatním, jak to v něm vypadá, ve videu s názvem „Vyděšený Bělgorod“.
Khaliullin ukazuje na uzavřené dveře obchodů a restaurací a šipky vedoucí ke krytům a sklepům, kde se mohou obyvatelé schovat.
Když ve videu dorazí na hlavní náměstí a nasadí si kolečkové brusle, spustí se sirény. „Slyšíte to? Tak děsivě zní sirény. Je to letecký poplach. Znamená to, že teď bude přicházet palba, musím se schovat,“ říká Khaliullin.
Hledá útočiště v jednom z prázdných, bíle natřených betonových malých bunkrů rozmístěných v pravidelných intervalech po celém náměstí, z nichž každý je označen slovem „Přístřešek“. Obrazovky rozmístěné po náměstí poučují obyvatele o správném chování při ostřelování, nabízejí pokyny pro poskytování první pomoci a opakují vlastenecké povzbuzování. Jedna ze zpráv zní: „Bitva o Rusko trvá. Vítězství bude naše!"
Když sirény utichnou, Khaliullin pokračuje ve své jízdě na kolečkových bruslích, natáčí prázdné ulice nebo lidi čekající na autobusových zastávkách. Podle místních obyvatelé cestující hromadnou dopravou často tráví celé hodiny stáním na zastávkách, dokud nezazní signál, že autobusy mohou znovu jezdit a město může obnovit svůj život – až do další raketové hrozby.
Takhle Bělgorod vždy nevypadal. 25letá dobrovolnice Natalia Izotová popsala, jak vypadalo její rodné město před válkou. „Bylo to malé, útulné jižní město se spoustou stromů a spoustou zeleně, ve kterém je v létě velké horko," řekla CNN.
Izotová se narodila a vyrostla v Bělgorodu a sdělila, že navzdory „strašnému strachu“, který zažívá pokaždé, když se spustí sirény, váhá s odchodem, protože zde má práci v místní charitativní organizaci, která pomáhá lidem se speciálními potřebami. „Žiju ve strachu, zároveň se mi z města moc nechce. Ale Bělgorod, který si pamatuju, už neexistuje."
Mnohem méně lidí se odváží vyjít ven, pokud nemusí, tak moc nechodí, uvedla Izotová: „Stále se snaží chodit ven, ale všechno je čím dál smutnější.“
Smrtící ostřelování
V polovině března, během častějších ukrajinských útoků, kdy varovné sirény zaznívaly čtyřikrát až pětkrát denně, oznámil krajský hejtman Gladkov uzavření nákupních center a škol a na dva dny zrušení vyučování v několika regionech, což se týkalo i Bělgorodu.
Videa z Bělgorodu ukazovala scény chaosu, lidé prchali hustým kouřem, vyhořelými auty, poškozenými budovami za zvuků výbuchů a vzdálených sirén.
29. prosince se udál jeden z nejničivějších útoků. Na památku zemřelých byly na hlavním náměstí umístěny květiny a hračky. Nejméně 25 lidí bylo zabito, včetně tří dětí, a 113 bylo zraněno, řekl Gladko. Jedná se o nejsmrtelnější ostřelování v Rusku od začátku války.
„Toto je nejčernější den, jaký jsme v poslední době měli,“ řekla CNN 24letá Jelizaveta, která kvůli obavám o bezpečnost požádala, aby byla identifikována pouze křestním jménem. Byla mezi těmi, kteří byli svědky útoku z 30. prosince.
Když odcházela ze zaměstnání poblíž centra města, uslyšela výbuchy. Nejprve si všichni mysleli, že jde o obvyklý zvuk operací protivzdušné obrany.
„A pak jsem to všechno viděla. Všechno hořelo, zahalené kouřem, autobusy přestaly jezdit a taxíky taky nejezdily, protože silnice byly úplně zablokované,“ vzpomínala.
„Mnoho lidí zahynulo a celé město truchlilo a truchlí dodnes.“ Život je od té doby jiný, uvedla Jelizaveta. Její obchod zaznamenal méně zákazníků a mnoho lidí se bojí vyjít ze svých domovů.
Město „bez života“
Stejně jako mnoho dalších v Bělgorodu má Jelizaveta rodinu v Charkově, se kterou nemluvila od chvíle, kdy se v prvních měsících války rozhádali. Charkov, druhé největší město Ukrajiny, v poslední době utrpělo nárůst ruských útoků.
„Tady v Bělgorodu má mnoho z nás příbuzné na obou stranách hranice. Lidé z Bělgorodu často navštěvovali Charkov, a naopak. Je opravdu skličující vidět takový rozpor mezi lidmi, kteří byli kdysi tak úzce propojeni,“ řekla Jelizaveta.
„Toužím po návratu k normálu, kdy se lidé budou méně bát a znovu získají pocit bezpečí. Město je bez života. Když vyjdete do ulic v kteroukoli hodinu, nevidíte nikoho ani žádná vozidla, je to, jako byste byli na opuštěném ostrově,“ popsala mladá žena.
Vasilij, 27letý personalista, který z bezpečnostních důvodů požádal pouze o uvedení svého křestního jména, popsal všudypřítomný pocit úzkosti, který doprovází jeho spoluobyvatele pokaždé, když vyjdou z domu, mají strach z ostřelování nebo raketových útoků. „Už ani nemusíme nastavovat budík, protože jako hodinky nás v 8 ráno budí další ostřelování, další odpalování raket, operace protivzdušné obrany nebo jiné operace související s válkou,“ vypověděl.
Vasilij, konfrontovaný s realitou života ve válečné zóně, stejně jako mnoho dalších obyvatel uvažoval o odchodu z města, ale rozhodl se zůstat, protože jeho žena je zapsána na místní univerzitě. „Část lidí z Bělgorodu se rozhodla přestěhovat se buď dále z regionu, nebo zcela mimo něj, v podstatě kamkoli daleko od hranic, kde by to mělo být potenciálně méně nebezpečné,“ uvedl Vasilij.
18:29
Dnes
V bojích na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 zahynulo okolo 150.000 ruských vojáků. V dnes zveřejněném rozhovoru s nezávislým ruským listem Novaja Gazeta Jevropa to řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. Neupřesnil ale, na čem tento údaj zakládá.
„Vojenské selhání Ruska už nastalo. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500.000 včetně 150.000 mrtvých,“ uvedl Séjourné. „K čemu to všechno je? Dá se to shrnout dvěma slovy: k ničemu,“ řekl ministr země, která spolu s dalšími západními státy diplomaticky, vojensky i finančně podporuje Kyjev.
17:44
Dnes
Ruský deník Kommersant publikoval detaily útoku na Kerčský (Krymský) most 8. října 2022. Spiklenci výbušninu schovali do nákladu fólií, který převážel nevědomky ruský šofér. “Ukázalo se, že k odpálení důležité ruské dopravní tepny bylo použito improvizované výbušné zařízení o síle odpovídající 10 tunám TNT. Jeho základem nebyla průmyslová výbušnina, ale tuhé raketové palivo ukryté v rolích polyethylenové fólie, které explodovalo od výbuchu plastitu na určitém místě trasy," píše deník. Rozbuška, rovněž ukrytá pod fólií, byla spuštěna signálem GPS v okamžiku průjezdu předem určeným bodem na trase.
Detektivové s pomocí tajné služby FSB a vojenských operativců dospěli k závěru, že organizátorem trestného činu byl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Teroristickou skupinu, která měla za úkol zničit Krymský most, podle vyšetřování řídil od března 2022, kdy byl ještě náměstkem šéfa.
16:55
Dnes
Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách se od začátku tohoto školního roku zvýšil o tři procenta na celkových 49.539. Nejvyšší nárůst lze podle ministerstva školství pozorovat v mateřských školách, a to zvýšení o 23 procent. Ve středních školách pak jde o nárůst 9,8 procenta, uvedlo ministerstvo.
Většina dětí ukrajinských uprchlíků se podle resortu vzdělává ve veřejných školách, tedy těch, které zřizují kraje či obce. Tvoří více než 96 procent všech. Nejvíce těchto dětí se vzdělává ve školách v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak nejméně jich chodí do škol v Olomouckém a Zlínském kraji.
V mateřských školách bylo na začátku tohoto školního roku podle ministerstva školství 5697 dětí ukrajinských uprchlíků. Podle průzkumu k 10. dubnu se jejich počet zvýšil na 7005. Ve středních školách se podle jarního sběru dat vzdělává 5346 uprchlických žáků z Ukrajiny, asi o 480 více než na začátku školního roku. V základních školách včetně přípravných tříd počet těchto dětí poklesl o 330, tedy zhruba o jedno procento, na 37.099 žáků. Počet těchto žáků se snížil i v konzervatořích, a to asi o šest procent na 89.
Video Ruská invaze na Ukrajinu. Jak to celé začalo?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
