Digitální kopii světcovy lebky zkoumal tým expertů z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie pod vedením Brazilce Cicera Moraese. Na výsledku se podíejlí mimo jiné 3D designéři, antropologové nebo lékaři. Na digitálním odhadu podoby svatého Vojtěcha pracovali i český geoinformatik Jiří Šindelář a fotograf Martin Frouz. "Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie," řekl Šindelář. Metoda tkví v pořízení mnoha fotografií lebky, které se překrývají a ze kterých program následně vytvoří 3D model.

Lebka svatého Vojtěcha není dochovaná v úplnosti, chybí jí spodní čelist a část levé tváře. Podle Šindeláře je před rekonstrukcí tváře potřeba lebku zkompletovat, k čemuž slouží metoda, kterou výzkumný tým vyvinul. Výzkumem mnoha lebek a obličejů přišli odborníci s novými vztahy a poměry mezi jednotlivými částmi obličeje. Díky tomu mohou lépe odhadnout chybějící části lebky. Metoda našla podle Šindeláře uplatnění také na operačních sálech, využívají ji plastičtí chirurgové, například k rekonstrukci zdeformované tváře po autonehodě.

Pražské arcibiskupství představilo model pravděpodobné tváře svého hlavního patrona sv. Vojtěcha, která byla vytvořena na základě lebky ze Svatovítského pokladu, a knihu Tisíc a padesát let pražského biskupství.
Autor: ČTK

„Podle nové metodiky jsme doplnili chybějící části lebky i chybějící spodní čelist. Následně je třeba zkombinovat dvě metody, anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První metoda využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco druhá metoda využívá znalosti tloušťky měkkých tkání dle konkrétních lebečních rozměrů,” řekl geoinformatik Šindelář. K přibližné podobě svatého Vojtěcha také vznikla odborná publikace.

Šindelář nejprve představil vědeckou aproximaci, která je černobílá, bez vlasů a vousů a má zavřené oči. Barva kůže, očí, vlasů a vousů a jejich úprava jsou totiž prvky, které z kostí nelze vyčíst. Následná barevná rekonstrukce s vlasy a vousy je podle Šindeláře obraz světce s uměleckým vkladem.

Výzkum ve čtvrtek představili zástupci arcibiskupství při příležitosti uvedení nové knihy o své historii. Pražské biskupství bylo zřízeno roku 973, tudíž kniha vznikla k 1050. výročí od založení.

Pro Moraese není Vojtěch prvním českým světcem, jehož vzhled rekonstruoval. V roce 2021 představil se svým týmem podobiznu svaté Ludmily. Podobně rekonstruoval i tváře jiných historických osobností. Využívá k tomu software určený především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky.

Svatý Vojtěch, v zahraničí známý spíše pod biřmovacím jménem Adalbert, žil ve druhé polovině 10. století. Pocházel z rodu Slavníkovců. Vzdělání získal v Magdeburgu. Po návratu do Prahy se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara. Po jeho smrti se stal druhým pražským biskupem. Zasloužil se mimo jiné o založení Břevnovského kláštera v Praze. Po vyvraždění Slavníkovců Vojtěch podnikl misijní cestu do Pobaltí, kde byl při šíření víry zabit.

Za svatého byl Vojtěch prohlášen v roce 999. Hlavním patronem pražské arcidiecéze ho v roce 1965 učinil papež Pavel VI. Svátek svatého Vojtěchapřipadá na 23. dubna.