Jak přemoci Rusko? Stejně jako za studené války, dává recept bezpečnostní expert
Podle experta na zahraniční politiku a vojenské záležitosti Iana Brzezinskiho by se Rusko dalo zničit stejnými strategiemi, jaké byly použity během studené války, píše britský deník The Sun. Podle něj by měl Západ vůči Rusku zaujmout tvrdší postoj. „Ještě jsme ruskou ekonomiku opravdu nezasáhli naplno. Můžeme to udělat,“ řekl Brzezinski.
Expert na zahraniční politiku a vojenské záležitosti Ian Brzezinski řekl, že Západ by mohl zničit ruského prezidenta Vladimira Putina a donutit ho zasednout k jednacímu stolu ohledně mírových jednání.
Brzezinski, který měl dříve na starosti politiku vůči Evropě a NATO za vlády George Bushe mladšího, uvedl, že Západ dosud nezasadil Rusku skutečný drtivý úder. Podle něj by mohla pomoci strategie použitá ve studené válce.
Expert věří, že Moskvu lze na Ukrajině porazit, ale pouze tehdy, pokud Západ plně využije svou ekonomickou a vojenskou převahu. Místo snahy o mírová jednání by se podle něj měl Západ soustředit na ochromení ruské schopnosti pokračovat ve válce.
„Myslím, že Rusové budou pokračovat ve válce a mají kapacitu vést ji ještě poměrně dlouho. Věřím však, že v této válce je možné Rusko porazit. A k tomu není potřeba běžet do Ruska a prosit o dohodu na ukončení války. Je potřeba pochopit sovětský způsob myšlení," okomentoval situaci.
Putin podle něj stále vnímá svět optikou studené války a klíčem k tomu, jak ho donutit k jednání, je drasticky změnit „korelaci sil“ natolik, aby mu nezbylo nic jiného než usilovat o mír. Tato strategie odráží vysoce rizikové mocenské hry 20. století, kdy geopolitické výsledky určovaly vojenské manévry a ekonomický tlak.
Jako za studené války
Aby došlo k bodu zlomu rychleji, Brzezinski argumentoval, že Západ musí použít stejné taktiky, které pomohly oslabit Sovětský svaz.
To zahrnuje zvýšení vojenské podpory Ukrajině, zpřísnění ekonomického tlaku na Rusko a spuštění agresivní informační kampaně zaměřené na ruskou politickou elitu. Cílem je přimět Putina, aby se více soustředil na své vlastní přežití než na své expanzivní ambice.
Během studené války využíval Západ ekonomickou válku k oslabení SSSR - omezoval obchod, odepíral přístup k technologiím a snižoval ceny ropy, aby ochromil jeho ekonomiku.
Zbrojní závody donutily Sověty k neudržitelným výdajům na obranu, přičemž iniciativy jako Reaganova „Hvězdná válka“ vyčerpávaly jejich zdroje. Psychologická a informační válka podněcovala vnitřní nespokojenost - Rádio Svobodná Evropa, podzemní tiskoviny a podpora disidentských hnutí pomohly destabilizovat sovětskou kontrolu.
Odborník tvrdí, že podobné taktiky - zpřísnění sankcí, zvyšování vojenské pomoci Ukrajině a využití moderní propagandy k podkopání Putinovy moci - by mohly Rusko ekonomicky a politicky vyčerpat stejně jako kdysi SSSR.
Jeho otec, Zbigniew Brzezinski, byl jedním z nejvlivnějších amerických stratégů studené války - sloužil jako poradce pro národní bezpečnost prezidenta Jimmyho Cartera a hrál klíčovou roli v boji proti sovětskému vlivu.
Nyní, když se historie opakuje, Brzezinski věří, že pouze návrat ke strategiím využitým během studené války může Putina definitivně porazit. Západ však zatím nedal Putinově ekonomice a válečné mašinérii skutečný „knockout“. „Ještě jsme ruskou ekonomiku opravdu nezasáhli naplno. Můžeme to udělat,“ řekl Brzezinski. „Ale neudělali jsme to, a to umožňuje Rusku ve válce pokračovat.“
V ruské válečné ekonomice se začínají objevovat trhliny. Západní sankce výrazně omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím - země se musí spoléhat na zastaralé sovětské zásoby a dovozy ze zemí jako Írán a Severní Korea.
A domácí průmysl čelí potížím, protože statisíce mladých mužů byly buď odvedeny do armády, nebo uprchly ze země, aby se vyhnuly odvodu. Příjmy z ropy a plynu - páteř ruské ekonomiky - také utrpěly ránu. Ačkoliv se Moskvě podařilo přesměrovat exporty do Číny a Indie, tito kupci požadují výrazné slevy, což výrazně snižuje finanční rezervy Kremlu na válku.
Změnil Trump názor na Ukrajinu?
Brzezinski se také vyjádřil k postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině a poznamenal, že se od jeho znovuzvolení změnil. Během své kampaně Trump bagatelizoval invazi jako evropský problém, nikoli jako záležitost USA. Také varoval, že válka by mohla přerůst v jaderný konflikt.
Jeho tehdejší rétorika znepokojila evropské spojence, kteří se obávali, že ústup USA by Ukrajinu vystavil nebezpečí. Ale od návratu do úřadu se zdá, že Trump vůči Moskvě zaujal tvrdší postoj. „Nazývá Rusko protivníkem. Řekl, že Ukrajinu neopustí,“ poznamenal Brzezinski. „Varoval Rusko, že pokud tuto válku nezastaví a nepřistoupí na jednání, uvalí na něj tvrdá cla.“
Vidí známky toho, že Trumpův přístup by se mohl měnit. „Jsou zde určité signály, že možná přehodnocuje svůj postoj,“ dodal Brzezinski. „Stále mám určité obavy, ale sleduji to s jistou dávkou naděje.“
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha věří, že je možné dosáhnout příměří letos. Na Rusko je podle něj potřeba zatlačit dalšími sankcemi, ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen síle. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.
Sybiha připomněl, že příští týden to bude 100 dní, co Ukrajina přijala americký návrh na plnohodnotné a bezpodmínečné příměří. Rusko jej nepřijalo. Šéf ukrajinské diplomacie považuje za nutné zvýšit tlak prostřednictvím silnějších sankcí.
Rusko od čtvrtečního večera zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi balistickými střelami a 55 drony, terčem byly Charkovská, Doněcká a Dněpropetrovská oblast. Na síti Telegram to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněné zatím úřady neohlásily. Při jiných ruských úderech v Charkovské a Sumské oblasti ve čtvrtek zahynul nejméně jeden člověk, dalších devět lidí utrpělo zranění, uvádí dnes zveřejněná bilance místních úřadů. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské invazi.
Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu čtyři střely Iskander a 55 bezpilotních prostředků včetně klamných cílů. „Protivzdušná obrana na severu, východě a jihu země sestřelila 43 nepřátelských dronů Šáhed a dalších typů. Palbou jich zničila 28, dalších 15 zmizelo z radarů či bylo odraženo elektronickým bojem,“ uvedlo letectvo.
„Ukrajina je zkouškou, ve které si Evropa nemůže dovolit selhat,“ řekl na zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud se stávající institucionální rámce ukážou jako nedostatečné nebo reagující příliš pomalu, je podle něj třeba se uchýlit k novým formátům, jako je koalice evropských zemí, které podporují Ukrajinu na bojišti i u jednacího stolu.
Koalice si podle Lipavského klade za cíl ukázat, že Evropa je připravena vést, vyvíjet tlak na Rusko a společně se Spojenými státy vytvářet cestu k příměří a bezpečné budoucnosti pro Ukrajinu. „Česká republika je hrdá na to, že je součástí tohoto úsilí,“ řekl.
