Křetínský o slábnutí Evropy a úpadku v Německu: Je čas změnit přístup! Jak čelit USA a Číně?

„Politiky v Německu i v Evropě – většinou zásadně ovlivněné Německem a zároveň nejvíce ovlivňující Německo – nebyly v posledních přibližně 15 letech pro příliš mnoho odvětví a oblastí pragmatické, ale ideologické. To zásadně kontrastuje s přístupem dvou našich hlavních globálních konkurentů, Číny a USA. Tato diskrepance zásadním způsobem oslabuje konkurenceschopnost více průmyslových sektorů, které jsou pro Německo obzvlášť důležité,“ upozorňuje Křetínský, který nejen v Německu podniká.

Dopady slábnutí Evropy

Podle Křetínského „EU a Německo, naprosto v souladu se zmíněným ideologickým přístupem, neměly žádnou konzistentní racionální národní, respektive evropskou průmyslovou strategii a nereagovaly na nejnovější vývoj světové ekonomiky, opět na rozdíl zejména od Číny, a také USA“.

Křetínský upozorňuje, že tato nová ekonomická realita – slábnutí Evropy a její konkurenceschopnosti – nebyla reflektována v opatřeních mezinárodního obchodu a evropských regulacích.

Mnoho evropských průmyslových odvětví se tak stává velmi zranitelnými. „Tento trend se ještě zrychlí, pokud naše politiky neupravíme,“ varuje Křetínský, jenž zároveň podotýká, že jeho slova kromě celní politiky nejsou ovlivněna posledním vývojem USA, kde byl zvolen Donald Trump.

Zmínil promarněné příležitosti a vliv Číny

Křetínský se ve svém komentáři zaobírá i promarněnými příležitostmi, které má na kontě německý průmysl.

„Co se týče konkrétně promarněných příležitostí pro německý průmysl, byla EU (a v rámci Unie na prvním místě hlavně Německo) předním globálním investorem, který umožnil rozvoj technologií pro obnovitelné zdroje energie. Ale naivně dala tuto obrovskou příležitost Číně,“ upozorňuje Křetínský.

Proč se Trump přiklání víc k Putinovi a kritizuje Zelenského? Děsivý obrat v USA zmátl i ruské elity

„(Čína) získala absolutní dominanci jak ve výrobě fotovoltaických panelů (přibližně 85 procent celosvětového trhu), tak ve výrobě větrných turbín (asi 65 procent celosvětového trhu). Ano, Číňané byli konkurenceschopnější a tržní pravidla jim prostě nahrávala, ale mnoho evropských rozpočtů je na 15 až 20 let zatíženo povinností platit výkupní ceny za solární energii na úrovni násobků dnešních nákladů  (...). Tato velká investice za stovky miliard eur nepřinesla německé ani evropské ekonomice žádný strategický přínos,“ upozorňuje Křetínský.

Co dál? Na místě pragmatismus a racionalita

Podle Křetínského mohou být správným řešením racionalita a pragmatismus. Ty podle něj musíme uplatnit v případě našeho současného přístupu ke klimatické změně.

„Musím zdůraznit, že ani tímto článkem, ani svým přesvědčením nezpochybňuji, že je potřebu otázky změny klimatu řešit. Nesouhlasím však s postupy a metodami, které uplatňujeme. Jak uvidíte níže, na rozdíl od mnoha jiných si nemyslím, že bychom měli naše ambice v této oblasti zmírnit nebo pozastavit. Naopak. Musíme ale zvolit jiný přístup,“ říká.

Křetínskému vadí, že Evropská unie dle jeho slov nemá zájem o ekonomické dopady zelené transformace a výslednou cenu energií. Promarnila příležitost vybudovat nová odvětví (příklad válcování Číny v oblasti fotovoltaiky), a nastavila tak vysoké cíle, že určitá průmyslová odvětví raději utíkají z EU.

„Firmy, které měly příležitost výrobu přesunout jinam, tak už většinou učinily, a nelze je za to kritizovat. Při porovnání legislativy, nákladů a naprosté nejistoty ohledně regulatorního rámce (který je tak nereálný, že všichni doufají, že bude v budoucnosti nějak upraven), je rozhodnutí zvolit příznivější geografie, včetně USA, de facto dáno zákonem,“ uvádí Křetínský.

Celý komentář, včetně návrhů na zlepšení ekonomické situace Německa a Evropské unie, čtěte na serveru 11am a Die Welt.

Daniel Křetínský vlastní mediální skupinu Czech News Center, která vydává deník Blesk a server Blesk.cz.