Počátek 90. let znamenal pro české a slovenské televizní diváky doslova kulturní šok. Nudné a jednotvárné pořady pozdního socialismu najednou vystřídaly pestré show, soutěže i bizarní formáty. Ze dne na den se na obrazovkách objevily věci dříve nevídané – odvážné estrádní show, soutěže s „obyčejnými“ lidmi i první náznaky erotiky. Ne všechny tyto pokusy byly dokonalé, ale publikum tehdy hltalo novou vlnu zábavy plnými doušky.
Estrády, flitry a sobotní večery
České publikum mělo vždy slabost pro estrády – scénky, písničky a známé tváře na jednom pódiu. V devadesátkách televize vsadily na tento oblíbený formát v modernějším, barevnějším kabátě. Pořad Go-Go šou (1999–2000) na TV Nova bývá často zmiňován jako symbol doby, kdy televize hledala nový výraz a nebála se experimentovat.
Sourozenci Adéla a Dalibor Gondíkovi v něm s nakažlivým nadšením uváděli pestrý mix hudebních vystoupení, soutěží a humorných vstupů za účasti tehdejších populárních osobností jako Daniel Nekonečný, Marie Rottrová, Mojmír Maděrič, ale i Leoš Mareš a mnoho dalších. Byla to show, která měla za úkol přinést energii a zábavu, a přesně to také dělala.
Další výraznou estrádní stálicí byly Ptákoviny (1994–2000), které vysílala TV Nova. Pořad nabízel pásmo skrytých kamer a žertíků, a během let se v něm vystřídalo několik moderátorských dvojic. Od Petra Rychlého a Báry Štěpánové přes Pavla a Lucii Zedníčkovy až po Martina Dejdara. Dnes se na tyto pořady díváme trochu jinak, s nostalgií, ale i překvapením nad tím, co tehdy prošlo obrazovkou. Z dnešního pohledu působí tyto formáty lehce naivně, ale právě v tom bylo jejich kouzlo.
Pěvecké soutěže pro všechny
V devadesátých letech dostávali běžní lidé jedinečnou příležitost zazářit v televizi – třeba i jen na pár minut. Ještě než se objevily velké talentové soutěže typu Česko Slovenská SuperStar, bavili jsme se u pořadů, kde šlo hlavně o odvahu, nadšení a chuť se podělit o svou zálibu ve zpěvu.
Herec Pavel Trávníček už v roce 1996 vybíral na ulici statečné zpěváky pro Caruso Show, kde lidé před kamerou předvedli své oblíbené písně bez ohledu na to, jestli se jimi chtěli stát profesionály. Opravdovým fenoménem se však stala novácká soutěž DO-RE-MI (1998–2004), kterou postupně moderovali Martin Zounar, Sabina Laurinová a Pavel Poulíček. V porotě usedli například Heidi Janků, Petr Muk, Marcela Holanová nebo Lešek Semelka.
DO-RE-MI připomínalo spíš karaoke večer než profesionální soutěž a právě to tomu dodávalo osobité kouzlo. Upřímné nadšení účinkujících, rozmanitost výkonů a komentáře poroty, která často zadržovala smích, vytvořily atmosféru, která dokázala zaujmout i pobavit. Dnes už by podobný formát možná působil lehce archaicky, ale v tehdejší době měl své pevné místo a rozhodně vyvolával emoce.
Lechtivé pořady s nádechem tajemna
Poprvé se v televizním vysílání začala objevovat i témata, která byla dříve tabu – erotika. V nočních vysílacích časech se objevily pořady, které otevíraly témata intimního života – opatrně, s úsměvem a často s nádechem tajemna.
Slovenská TV Markíza přišla s pořadem Láskanie (moderovala Soňa Müllerová), na což brzy reagovala česká Nova svým magazínem Peříčko (1997–2001) s moderátorkou Janou Štefánkovou a později Zuzanou Belohorcovou. Obě se stylizovaly do role průvodkyně světem lásky, vztahů i sexu.
Ve studiu vládla červená světla, hebké materiály a tlumená hudba, nechyběly rady odborníků, zejména od dnes již legendárního sexuologa Radima Uzla. V době, kdy internet ještě nebyl běžně dostupný, představoval i jemně erotický pořad pro mnohé diváky výjimečný zážitek. Peříčko se stalo skutečným fenoménem – vznikaly na něj parodie, odkazy v jiných pořadech a Zuzana Belohorcová se stala jednou z nejvýraznějších televizních tváří přelomu milénia.
Na trapné pořady z 90. let zavzpomínejte i díky naší GALERII.
