Firma PCT, která má v Praze na starosti organizaci cestovního ruchu, vytvořila webovou stránku, kde lidé najdou podrobnosti o stezkách, mapy a informace o obou světcích. „Na červenec připravujeme mnohem obsáhlejší webovou stránku o duchovní Praze, kterou ještě budeme prezentovat. Návštěvníci mohou využít i naše průvodce, kteří mají v nabídce celou sérii vycházek například o Janu Nepomuckém, o svatém Jezulátku nebo právě o stezce svaté Ludmily,“ uvedla místopředsedkyně představenstva PCT Jana Adamcová.
Doplnila, že očekává zájem i zahraničních turistů. „Je to téma, které je velmi zásadní zejména pro španělskou klientelu, která sem jezdí za Jezulátkem. Ale i Italové, Francouzi nebo Němci velmi vyhledávají duchovní historii Prahy. Když dáme na sociální sítě jakýkoliv post například s Jezulátkem, tak máme tisíce komentářů, které se vztahují k tomu, jak je to pro ně zásadní symbol,“ uvedla Adamcová.
Ludmilina stezka
Ludmilina stezka je dlouhá 132 kilometrů a začíná v Mělníku, kde se svatá Ludmila narodila. Má 11 etap, každá z nich je jinak tematicky zaměřená. Podle ředitelky spolku Miroslavy Janičatové kopírují fáze Ludmilina života. „U každé etapy je QR kód a po jeho načtení se zobrazí související text a několik otázek k zamyšlení,“ uvedla Janičatová. Stezka vede po trasách Klubu českých turistů, v Praze poutníky zavede například na Pražský hrad, do baziliky svaté Ludmily na náměstí Míru či na Barrandov do kostela Krista Spasitele. Stezka končí na hradišti Tetín, kde Ludmila zemřela.
Vintířova stezka
Stezka svatého Vintíře původně vedla z německého kláštera Niederalteich do Blatné na Strakonicku a měřila 162 kilometrů. Spolek ji prodloužil o dalších 136 kilometrů až do Břevnovského kláštera v Praze 6, protože podle legendy byl právě v něm Vintíř pohřben. Podle Janičatové jsou obě stezky vhodné pro všechny generace. „Jenom je potřeba se podívat, jaký je tam terén, protože nemusí být vždycky vhodný třeba pro kočárky. Primárně chceme, aby lidé putovali krajinou, aby byli v přírodě a nabízíme jim témata k zamyšlení,“ řekla ředitelka spolku.
Psychologové o sebevraždě matky Elišky (†20): Žena, která ztratila úplně vše. A narážela na odmítání
První česká světice svatá Ludmila, která žila na přelomu 9. a 10. století, byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje, který přijal křest z rukou svatého Metoděje. Sama se stala horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. V noci z 15. na 16. září 921, byla patrně na pokyn své snachy Drahomíry uškrcena na hradišti Tetín na Berounsku. Jejím vnukem byl kníže Václav, který byl stejně jako ona prohlášen za svatého.
Svatý Vintíř žil patrně v letech 955 až 1045, narodil se v Německu do hraběcí rodiny a jeho bratrancem byl římský císař Jindřich II. On se však rozhodl stát řeholníkem benediktinského řádu, později založil klášter Rinchnach. Vintíř nebyl oficiálně kanonizován, jeho uctívání jako světce je však podporováno a doporučováno různými papežskými bulami a dekrety.
