Fiala v Terezíně: Slova o vražedném systému, Ukrajině a ruské krádeži! Na pietě i Pavel

Aktualizováno -
18. května 2025
12:23
Autor: ČTK, simao - 
18. května 2025
08:08

Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval dnes premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se dnes zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor Parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.

„Jsou to děsivá čísla, která si opakujeme už 80 let. Někdo by mohl říct, že je to smutná historie a není k ní dnes co dodat, to by byla ale tragická chyba,“ řekl Fiala.

Fiala kritizoval Kreml a krádež území Ukrajiny

Každoroční tryznu chápe premiér jako konkrétní a velmi důležitý úkol připomenout odkaz Terezína a pochopit jeho význam pro současníky a nynější dobu. „Terezín nebyl jen součástí vražedného systému, ale hrál také významnou roli v nacistické propagandě. Režim jej domácímu i zahraničnímu publiku prezentoval jako město, které vůdce daroval Židům, ačkoliv ve skutečnosti nebyl ničím jiným než přestupní stanicí do Osvětimi a dalších táborů,“ uvedl premiér.

Pietní akce v Terezíně za účasti prezidenta Pavla, premiéra Fialy a dalších politických špiček (18.5.2025) Pietní akce v Terezíně za účasti prezidenta Pavla, premiéra Fialy a dalších politických špiček (18.5.2025) | ČTK / Hájek Ondřej

Tato manipulace podle Fialy varuje, aby se lidé nikdy nenechali otupit propagandou, která se v zásadě nemění. „Je naší povinností srovnávat tehdejší lži a cynické eufemismy s těmi dnešními,“ zdůraznil. I dnešní doba má agresivní diktátory a okupovaná území, podotkl.

„Z krádeže ukrajinského území se stává ochrana Rusů, z invaze denacifikace, naše výzvy k dodržování mezinárodního práva Kreml označuje za konfrontační rétoriku. Už to všechno známe. Nesmíme na tuto hru přistoupit,“ dodal.

Na pietní akci každoročně vystupují pamětníci, dnes se slova ujal slovenský politik a sociolog Fedor Gál, který se v březnu 1945 v Terezíně narodil. Ve svém projevu vzpomněl na svou matku i na laskavost a soucit hladovějících a často nemocných terezínských vězňů.

„Musím říct, že někteří z nich by nám měli být modelem chování v každé krizové situaci,“ řekl Gál. Také vzpomínal na domov, který po osvobození neexistoval. „Majetek si přivlastnili arizátoři. Z jedněch ostnatých drátů za druhé. Komunisté nám vzali vše, co zbylo,“ doplnil pamětník.

Petr Pavel v Terezíně (18.5.2025) Petr Pavel v Terezíně (18.5.2025) | ČTK / Hájek Ondřej

Poslal pomyslný pozdrav na Slovensko. „Kde s úžasnou rychlostí a neuvěřitelnou razancí nastupuje opět minulost. Nedejte se, braňte se, vzdorujte, rebelujte,“ vzkázal Gál za hranice.

Terezínská tryzna se dnes koná u příležitosti 80. výročí osvobození. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli. Projevu premiéra předcházelo kladení věnců na Národní hřbitov. Program zahrnující křesťanskou a židovskou modlitbu či vystoupení pěveckého sboru Puellae cantantes odpoledne uzavírá koncert akademiků Vídeňské filharmonie.

Na pořádání akce se dnes podílí asi 100 lidí, řekl ČTK mluvčí památníku Stanislav Lada. Na pietní shromáždění dohlížejí policisté. Odhadem dorazilo několik set lidí. Podle Lady se v uplynulých letech dostavilo uctít památku od 2000 do 3000 lidí.

Video  Příšerné životní podmínky v ghettu v Terezíně. Hlad, nedostatek léků, šikana  - Videohub
Video se připravuje ...

krapotkin ( 19. května 2025 10:37 )

Ale zelenáč se spletl. Církev vždycky jenom kradla a nic nedávala.

krapotkin ( 19. května 2025 10:36 )

Taky by mne zajímalo, co mají společného mrtví v Terezíně s Ukrajinou.

Kuba Jakub ( 18. května 2025 23:51 )

Mnichovská dohoda, přijatá na podzim 1938, znamenala konec prvorepublikového Československa, ze kterého po nuceném odstoupení Sudet zůstala jen část bývalého státu.

Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás bez nás“.

Mnichovská dohoda byla z pohledu našeho práva protiústavní. Neměla vůbec vzniknout

Mnichovská dohoda, přijatá na podzim 1938, znamenala konec prvorepublikového Československa, ze kterého po nuceném odstoupení Sudet zůstala jen část bývalého státu. Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás bez nás“. Československo bylo parlamentní demokracií, přesto se ale nebránilo a na dohodu přistoupilo.

Kuba Jakub ( 18. května 2025 23:47 )

V těchto okamžicích se celý pracně budovaný bezpečnostní systém Československa nenávratně hroutil a země samotná se ocitala v silné mezinárodní izolaci. Z Malé dohody zůstalo vcelku věrné Rumunsko. Hlavní spojenec Francie nutil k podrobení se Německu a netajil se tím, že vojenskou pomoc nehodlá poskytnout. Pomoc Sovětského svazu, sama ostatně dost problematická, byla podmíněna postojem Francie. Další státy, v prvé řadě Polsko, jen čekaly, kdy budou moci získat také něco pro sebe. Československo, které se tolik snažilo udržet versailleský systém, stálo před svým koncem.

O jeho osudu se nerozhodlo na zasedání Společnosti národů, ale na schůzce čtyř mocností v Mnichově.

Diktát velmocí sice neznamenal přímo zánik Československa, ale definitivní konec okleštěného státu vydaného na milost a nemilost Německu byl jen otázkou času.

Kuba Jakub ( 18. května 2025 23:45 )

Tragické rozuzlení přinesl rok 1938.

První obětí Německa se stalo v březnu Rakousko. Rychlé obsazení ze dne na den postavilo Evropu před hotovou věc, se kterou se všichni smířili.

Další na řadě bylo Československo. Záminka pro územní nároky se našla v postavení německé menšiny obývající převážně pohraničí českých zemí. Hitler demagogicky prohlašoval, že mu jde jen o německé spoluobčany, kteří jsou československou vládou utlačováni. Velká Británie a Francie tomu věřily a samy naléhaly na Československo, aby nebránilo právu na sebeurčení československých Němců.

Situace došla tak daleko, že obětí výhrůžek i přímého nátlaku se stala ohrožená země a nikoliv útočník.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa