Prezident Soudcovské unie Libor Vávra v Hráčích: Zmrazení platů je politická zlovůle! …nedělají to ani na Slovensku

Soudci letos zásahem vlády mají dostat přidáno necelé procento a stěžují si, že to je nefér i vzhledem k tomu, že politici mohou počítat s navýšením o 6,9 procenta. Zatímco ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) mluví o nutnosti příslušné uspořené peníze použít na růst platů administrativních pracovníků v justici (ti loni dokonce stávkovali), soudci podávají desítky žalob.

Vávra se v Hráčích dušuje, že o peníze jako takové jde až v poslední řadě. „Podstata je celá v tom, že se z politických důvodů nemá zasahovat do justice jakkoliv, takže ani materiálně. Platy soudců se u nás odvíjejí od průměrné mzdy v celém státním hospodářství (s dvouletým zpožděním – pozn. red.), ať už pracuji u soukromých firem nebo pro stát, a pokud stoupají ty platy, mají stoupat i platy soudců. A soudcům nikdy nevzrostou platy, pokud už před dvěma lety nevzrostly ostatním,“ popsal šéf Soudcovské unie, který je jeden z těch soudců, kteří aktuálně podali také žalobu na vzorec výpočtu platů, který prosadila vládní koalice.  

Podobnou konstrukci má podle Vávry celá ředa zemí v Evropě a jen v málo zemích se podle něj do systému zasáhlo. 

„Jen u nás už je to popatnácté nebo pošestnácté a pokaždé Ústavní soud odpověděl vcelku jednoznačně stanovením mantinelů. A letos to podpořil i verdikt evropského soudu. Čili nejde o ten samotný plat, ale o to, aby nebyl odvislý od politické zlovůle a o to, že tady politika opakovaně útočí na justici jako celek,“ řekl překvapivě konfrontačně prezident Soudcovské unie. A trochu jedovatě připojil zmínku o Slovensku, jehož vláda je často v českých kruzích kritizována, ale ani ona se neuchýlila k tomu sahat soudcům na platy.

Je to předvolební populismus

Vávra dokonce tvrdí, že celá diskuse i pokus vlády snížit soudcům platy, jsou směšné i z toho důvodu, že jdou proti předchozím rozhodnutím Ústavního soudu i čerstvému rozhodnutí evropského soudního dvora a že to politici sami vědí. „Je to podle mě čirý populismus. Chtějí se předvést před lidmi, kteří mají o platech pocit, že jsou bůhvíjaké, místo toho, aby jim transparentně vysvětlili ten systém. Pak by totiž většina obyvatel pochopila, že je skutečně solidární, protože roste i klesá s ostatními. Místo toho je tady spor, gesto, které nemá z hlediska rozpočtu žádný význam,“ útočí na vládnoucí garnituru.

Dodává, že když v minulosti třeba exprezident Miloš Zeman o soudcích říkal, že jsou nenažraní kvůli tehdy aktuálnímu sporu o platy, nebral si to osobně. „To jsou … politické výroky, které nesměřují vůči justici a řada z těch politiků, když s nimi jednáme, mluví úplně jinak. Mají nějaké své voličské jádro, na které se obrací, to já naprosto respektuju.“

Upozorňuje ale, aby byla veřejnost na pozoru, když jde o vracející se úvahy politiků o snadnější odvolatelnosti soudců. „Za komunismu to bylo vymyšleno elegantně. Soudce byl volen tuším na pět let, a když se znelíbil, tak prostě příště nebyl zvolen. A to byl ten tlak politického systému na soudce, aby byli hodní. A když jsou soudci hodní, tak na politiky, a prodělá řadový občan. Nikdo jiný na tom prodělat nemůže. Někdy je těžké vymyslet systém, který bude ústavně konformní a zároveň zrychlí cestu k potrestání či odvolání soudce. A nenajdete ho ani na západě,“ tvrdí Vávra.

Desítky žalob, které skončí u Ústavního soudu?

Už desítky soudců napříč kraji podávají žaloby kvůli tomu, jak vláda pro letošek vypočítala jejich platy. Někteří z nich kvůli tomu nedostali přidáno v návaznosti na růst průměrné mzdy, ale v konečném důsledku o necelé procento. Jiní v podstatě v rozporu s vládním rozhodnutím, které posvětila i Sněmovna, a přehlasovala tak prezidentovo veto, naopak vyšší částku od svých soudů dostávají. Ty se opírají o rozsudek v obdobném případě litevských a polských soudců, který vynesl letos Soudní dvůr EU v Lucemburku, počítají také s podporou českého Ústavního soudu, který ve věci podle všeho rozhodne. Ve vzduchu se teď vznáší více než 800 milionů korun, které by pak i s všemožnými úroky z prodlení, jež si někteří soudci v žalobách nárokují, musela v takovém případě vláda vyplatit.

Soudil už v roce 1989

Libor Vávra se narodil 17. října 1963. Mezi lety 1982 a 1986 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Jako soudce začínal roku 1989 u Obvodního soudu pro Prahu 10. Mezi lety 1999 a 2011 byl předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1. Mezi lety 2013 a 2020 byl předsedou největšího soudu v ČR, Městského soudu v Praze. Tam je odvolacím soudcem dodnes. Mezi lety 1996 a 2002 byl předsedou Soudcovské unie. Od roku 2020 je jím opět, mandát mu skončí příští rok. V jednu chvíli jej Miloš Zeman zvažoval jako kandidáta na ústavního soudce. Je rozvedený, zadaný, má tři děti.

Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc!

00:00 – 04:32 O studiu na Právnické fakultě UK za totality.

04:32 – 07:51 O prvních zkušenostech, které získal jako soudce, v roce 1989.

07:52 – 11:54 O tom, jak se proměnila kriminalita v Česku oproti době předrevoluční.

11:55 – 20:42 O tom, jaký člověk musí být, aby byl dobrým soudcem, o syndromu vyhoření i o zážitcích ze soudní síně.

20:43 – 24:55 O momentech, kdy oběť hájí útočníka a o lidech, kteří mívají zkrat.

24:56 – 33:50 O tom, jak vyhodnocuje případy a jak vnímá fakt, že se v Česku občas dávají podmíněné tresty za poměrně závažné skutky.

33:51 – 38:22 O trestech, které naopak vypadají drakonicky a o drogové politice.

38:23 – 43:08 O tzv. dětském certifikátu a o nedomyšlených detailech, které podle Vávry mohou zdevalvovat jinak správný záměr.

43:09 – 45:48 O případu Dominika Feriho, kde vynášel rozsudek, a o tom, jak výši trestu ovlivnila pravděpodobnost recidivy.

45:49 – 01:10:47 O žalobách kvůli tzv. zmrazení soudcovských platů a o tom, proč to Vávra vnímá jako politickou zlovůli.

01:10:48 – 01:12:54 O tom, proč se nestal ústavním soudcem a o své profesní budoucnosti.

Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!

Blesk už třetím rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica (40), si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz. A to vždy v pondělí (v případě svátků oznámíme posun). V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!