Když se Pepík nevracel domů, ohlásila matka chlapcovo zmizení na VB. Příslušníci vyslechli Karlíka, který jim vylíčil, že si s Pepou hráli na stráních mezi pražskými čtvrtěmi Jinonice a Radlice. Tam potkali mladého muže ve vojenském stejnokroji. Voják jim vyprávěl o ochraně před atomovou bombou a poté navrhl, že si zahrají na schovávanou. Karlík se schová, zatímco on s Pepíkem ho budou hledat. Karlík se skutečně ukryl, ale nikdo nepřišel. Díky tomu, že se z dvojice chlapců vojákovi víc líbil Pepík, si Karlík zachránil život…


Mrtvolu Pepíka našli v bývalém německém bunkru nedaleko míst, kde si kluci hráli. Vrah ho svázal a zneužil. Pitva odhalila, že příčinou smrti byl otok mozku a selhání srdce po vdechnutí omamné látky. Armáda zahájila pátrání po podezřelém vojákovi a během několika hodin našla vojína Stanislava T. Karlík ho okamžitě poznal. Stanislav T. zapíral, ale pod tíhou důkazů se nakonec přiznal. Pepíka chtěl před zneužitím uspat, ale v rozrušení ampuli s chlorethylenem rozmáčkl a silný omamný prostředek vtekl chlapci do nosu. Když umíral, Stanislav T. se mu uspokojil do úst a utekl.