Černá magie, brutalita, války: 5 pověstí, které opřádají Staroměstský orloj

Staroměstský orloj

Autor: archiv Blesku

O původci umělých hodin těchto dí pověst, že jím byl slepý mládenec, jenž byl v umění hodinářském velmi zběhlý. Když pak mistrovské dílo svoje dokonal, obdivovala se mu veškerá Praha a mnohá města žádala umělce, aby též jim takové hodiny postavil. Ale pražští konšelé, nechtějíce, aby se též jiná města podobnými mistrovskými hodinami honositi mohla, dali mladému mistrovi oči vypíchnouti, aby takové dílo více zhotoviti nemohl. Slepý mládenec nereptal na tento nevděk konšelů, ale vyžádal si jen toho, aby ho ještě jednou k hodinám dovedli, že v stroji něco opraviti chce. Když se tak stalo, vytáhl nepozorovaně jedno z nejdůležitějších per, a hodiny od té doby více nešly, neboť je nikdo spraviti nedovedl.

Staroměstský orloj

Autor: Tomáš Vrbenský

Kostlivec na starém orloji radnice stojící byl prý od slepého mládence po zkažení těch hodin nadán tou mocí, aby tehdáž, až zase lebkou svojí kývati počne, veliké neštěstí pro zemi českou oznámil. Budeť prý potom svedena ona poslední krvavá bitva, která dle proroctví slepého mládence český národ až na několik lidí s povrchu zemského vyhladí. Ale tato moc kostlivcova prý se zmaří tím způsobem, když se v noci po onom dni, kterého se kostlivec i se starým orlojem zase pohybovati počne, hošík v novoroční noci narozený se postaví před chrám týnský a v témže okamžiku, kdy dvanáctá hodina na věži odbíjeti počne, do tak prudkého běhu přes náměstí staroměstské se pustí, aby se ještě před posledním udeřením hodin před starým orlojem nalézal. Podaří-li se mu to, pak mrští kamenem po lebce kostlivcově a roztříště ji, zničí také všecku záhubnou moc kostlivcovu a odvrátí tak ono předpovězené neštěstí od země české. (Vrabec v lebce kostlivcově - Josef Svátek, 1883)

Podle pověsti nechalo pražský orloj vybudovat tajné bratrstvo ze zcela jiných důvodů, než aby ukazoval čas. Ve znamení spolku byl archanděl Uriel - anděl, který zná tajemství pohybu nebeských těles a zjevení, byl i patronem proroctví a alchymie. Podle pověsti mělo být dílo časomírou zla. Hlavního konstruktéra pak oslepil démon za jeho troufalost soupeřit s ním.

Staroměstský orloj

Autor: Archiv Blesku

Nad orlojem staroměstské radnice nalézají se dvě okénka, vedoucí do kobky žalářní, v níž za starých časů osoby stavu šlechtického vězněny bývaly. Jednou přišel do žaláře toho český rytíř, který byl s Pražany válčil, ale konečně od nich zajat a k smrti odsouzen byl. Před popravou vyhlížel rytíř z okénka na náměstí, any tu hodiny nad ním bíti počaly. Při tom se smrt s kosou pohybovala a dásně otvírala, žid hýbal měšcem a kohout kokrhal. Tu se náhodou stalo, že vrabec vletěl do otevřených dásní smrti a tak se ve vězení octnul, neboť kostlivec hned na to zase dásně sklapnul. Po celou hodinu musil vrabec ve vězení svém vytrvati a teprva když zase hodiny odbíjely, mohl z lebky kostlivcovy ulétnouti. Na to vše uvězněný rytíř z okénka patřil a událost tato naplnila jej nadějí, že i jemu může Bůh z vězení pomoci. A skutečně, důvěra jeho nebyla zklamána, neboť právě téhož dne smířili se Pražané s rytíři a následkem toho byl i vězeň ze žaláře na svobodu propuštěn. (Ďáblovo oko - Václav Cibula, 1972)

Pražský orloj není jen obří časomírou, byl konstruován jako pomocník astrologů, mágů a zasvěcenců. Visí na něm nějaká neznámá kletba? Možná že funguje jako apokalyptické ďáblovo oko, jehož úkolem je ovládat duše lidí i celou zemi. Měření času je pouhou zástěrkou, šalbou. Je jedním ze způsobů, jak přilákat oběti – ty touží znát správný čas a jsou lapeny! Orloj, obrazně řečeno, žil a žije z energie svých obdivovatelů. Někteří křesťanští učenci toto vytušili, a proto se kontaktu (byť i vteřinovému) s ním obezřetně vyhýbali. Tolik tato dosti ponurá pověst. (Pověst o kostlivci na staroměstském orloji - V. Cibula, 1972)