4°C
Prošvicovy továrny byly velmi úspěšné a on po válce patřil k podnikatelské elitě. Po změně režimu v únoru 1948 utíkaly z republiky tisíce lidí. Prošvic však nic takového původně v úmyslu neměl. Ač ho komunisty vedené akční výbory vyhodily z továren hned v únoru, on se naivně domníval, že by mohl být prospěšný i novému režimu.
StB Prošvice rychle vyvedla z iluze – byl zatčen a strávil několik hrozných týdnů v pankrácké věznici. Pár dnů po jeho propuštění navštívil jeho rodinu policejní provokatér a začal je přesvědčovat k útěku na Západ s tím, že jej posílá americká výzvědná služba CIC (Counter Intelligence Corps – protišpionážní sbor americké armády – pozn. red.). Dvakrát byl odmítnut. Napotřetí se mu to ale podařilo.
Podle pokynů provokatéra zvolil Prošvic pro sebe a manželku s dvěma malými dětmi cestu do Německa přes zelenou hranici v oblasti Kdyně a za asistence převaděče. Neměl tušení o tom, že jde do léčky. Estébáci totiž několik set metrů před skutečnou »čárou« vybudovali perfektní hranici falešnou, navíc s fingovanou služebnou CIC, jakých v té době bylo na německé straně podél našich hranic několik. Prošvic i s manželkou a malými dětmi byl převaděčem doveden téměř na místo, kde byl zadržen falešnou německou pohraniční hlídkou.
Ta je všechny zavedla do estébácké úřadovny CIC, kde visely obrazy amerických prezidentů, vlajky s hvězdami a pruhy, na polici stála lahev whisky a anglicky mluvící důstojník v americké uniformě pokuřoval chesterfieldky. Děti dostaly švýcarskou čokoládu a důstojník Prošvicovy laskavě vyslechl. Každý si dokáže představit úlevu rodiny, která si myslela, že to nejhorší má za sebou. Pak přišel šok, když všechno »Američanům« vypověděli, přišli si pro ně estébáci…
Prošvic byl odsouzen k nuceným pracím. Brzy však z lágru utekl a tentokrát se mu emigrace do Německa podařila. Usadil se v Británii, kde rychle navázal na svoji úspěšnou kariéru podnikatele a získal značné jmění. Jiřina Prošvicová sice odsouzena nebyla, ale jako manželka kapitalisty a nepřítele lidu si užila své. Jedné z dcer, která byla vážně nemocná, dokonce policie sabotovala léčbu. Rodinné vily byly znárodněny. Jednu si »koupil« sám »dělnický prezident« Antonín Zápotocký.
Sofistikovanou provokaci s falešnou česko-německou státní hranicí provozovala StB zhruba tři roky. Zatkla tak stovky lidí, kteří se chtěli zachránit před komunistickou perzekucí útěkem přes hranici. Ještě horší na této pasti byl ale fakt, že emigranti přestrojeným estébákům vyzradili mnohé informace o svých kontaktech v Česku. V roce 1951 Američané proti zneužívání amerických výsostných znaků veřejně protestovali. Tajemství pasti tak bylo vyzrazeno…
Seriál z trezoru
Blesk příběhem o továrníkovi Janu Prošvicovi a dokonalé kamufláži StB otevírá seriál z donedávna přísně tajných archiválií komunistické Státní bezpečnosti a dalších ozbrojených totalitních složek. Připomeneme v něm unikátní osudy lidí, utajené pozadí vyšetřování známých zločinů i významné momenty českých novodobých dějin, jak je zachytily spisy StB.
Seriál vzniká ve spolupráci se špičkovými odborníky Archivu bezpečnostních složek (ABS), spadajícího pod Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). ABS se již část svých fondů podařilo umístit i do své internetové eBadatelny, kde může v archiváliích bádat po registraci každý zájemce o historii.
a denně by mu měli nosit čerstvé květiny na jeho hrob. 
