4°C
Brunhilde Pomsel pracovala od roku 1942 jako sekretářka Josepha Goebbelse (47). Byla s ním až do jeho sebevraždy, kterou spáchal den po Hitlerovi v jeho berlínském podzemním komplexu.
Poslední dny války se prý v bunkru nesly ve znamení nezřízeného »chlastání«. „S kolegyněmi jsme měly na starost, aby nedošly zásoby alkoholu. Všichni tam hrozně pili, snažili se tak zůstat imunní vůči tomu, že konec se blíží,“ vzpomíná Pomsel.
Ta se o sebevraždě Hitlera, jeho ženy Evy Braunové (†33) a Goebbelse, který společně s manželkou Magdou (†43) před smrtí zavraždil jejich šest dětí, dozvěděla jen pár hodin předtím, než se k bunkru přihnala Rudá armáda.
„1. května přišel poručík Schwägermann, Goebbelsův osobní asistent, a stroze nám sdělil, že vůdce spáchal sebevraždu. Každý věděl, co to znamená. Válka skončila a my jsme prohráli,“ vybavuje si 71 let staré události.
„Když dodal, že je mrtvý i Goebbels a že před smrtí zabil své děti, byli jsme jako otřesení,“ líčí s tím, že s ostatními sekretářkami rozstříhaly bílé papírové sáčky na jídlo a vytvořily z nich bílou vlajku. „S tou jsme se pak vzdali Rusům,“ zakončuje Pomsel.
Téměř slepá dáma plná výčitek
Někdejší sekretářka Josepha Goebbelse, o němž mimochodem mluví jako o »lidském praseti«, si dodnes vyčítá, že se stala součástí zrůdné nacistické mašinerie.
„Byla to odporná doba a já byla dost velká, abych poznala, že nacismus je zlo. A to si budu do smrti dávat za vinu,“ prohlásila dáma, která dnes už téměř nevidí. „Jenže tehdy byli lidé zaslepení, celá země působila jako zakletá nějakým kouzlem,“ upozorňuje Pomsel.
„Pevně doufám, že v čase, který mi zbývá, a přála bych si, aby to byly měsíce a nikoliv roky, se svět nepřevrátí vzhůru nohama a nestane se zvráceným jako tenkrát.“
Za nejlepší kamarádku měla židovku
Brunhilde Pomsel ujišťuje, že o plynových komorách a nacistickém plánu vyvraždit židy neměla tehdy ani tušení. „Chápu, že nám to dnes nikdo nevěří, ale vážně jsme nevěděli nic. Říkali nám, že židé se přesouvají do Sudet, kde osídlují uvolněné území,“ tvrdí Pomsel.
Za nejlepší kamarádku měla před válkou židovku Evu Löwenthalovou. „Po válce zmizela, myslela jsem, že je také v Sudetech. Až dlouho poté jsem se v informačním centru berlínského Památníku holokaustu dozvěděla, že Evu poslali do Osvětimi, odkud už se nevrátila…“
Unikátní dokument po 66 letech mlčení
Po konci války si Brunhilde Pomsel odseděla pět let v kriminále. Pak nastoupila do německé stanice ARD, kde se postupně vypracovala až na asistentku ředitele. Nikdy neměla děti, ale žila si spokojeně a v roce 1971 odešla do důchodu. Do té doby, stejně jako dalších 40 let, však o tom, že byla Goebbelsovou sekretářkou, nikomu neřekla.
Mlčení prolomila až v roce 2011, kdy poskytla stručný rozhovor pro deník Bild. A po čase svolila k natočení dokumentu Ein deutsches Leben (Německý život), který je sestříhaný z 30 hodin jejích výpovědí právě na ožehavé téma. Film měl před časem premiéru v Mnichově a nejen u kritiků sklízí obrovský úspěch.
